Centrum sociálních služeb v Holicích představuje architekturu, jejíž hodnota nespočívá v okázalosti, ale v citlivé podpoře každodenního života. Stavba není pouhou kulisou poskytované péče, ale její přirozenou součástí. Vytváří prostředí, které podporuje důstojnost člověka, zachování jeho identity i každodenní mezilidské vztahy. Místo institucionálního prostředí vytváří prostředí blízké domovu – otevřené, srozumitelné a bezpečné.

Projekt je výsledkem spolupráce Oblastní charity Pardubice, města Holice a širokého týmu odborníků. Od počátku vyrůstal z konkrétních potřeb budoucích uživatelů i regionu, kterému slouží. Jeho smyslem je podpořit rodiny pečující o své blízké a nabídnout jim zázemí, které umožní co nejdéle zachovat člověka v jeho vlastním prostředí. Architektura se tak stává přirozenou součástí systému péče a prostředkem vzájemné solidarity.

Stavba je situována na jižním okraji Holic, kde se město pozvolna otevírá do krajiny. Nízká horizontální kompozice respektuje charakter místa a namísto vytváření nové dominanty citlivě doplňuje jeho měřítko. Dva vzájemně propojené objekty vytvářejí přehledný celek, jehož prostorová logika vychází z potřeb klientů i personálu a současně umožňuje přirozené budoucí rozšíření areálu.

Celé dispoziční řešení je založeno na rovnováze mezi soukromím a společným životem. Společenské prostory se otevírají do zahrady inspirované motivem rajského dvora, na kterou navazují kryté terasy umožňující pobyt venku i klientům se sníženou pohyblivostí. Převaha jednolůžkových pokojů podporuje zachování osobní identity, velkoformátová okna bez parapetů přivádějí krajinu až k lůžku a přirozeně propojují interiér s okolím. Rozmanitost vnitřních i venkovních prostor vytváří podmínky pro každodenní setkávání, odpočinek i chvíle soukromí. Stejná pozornost byla věnována také pracovnímu prostředí personálu, neboť důstojná péče předpokládá kvalitní podmínky nejen pro klienty, ale i pro ty, kteří ji každodenně poskytují.

Centrum sociálních služeb Holice ukazuje, že architektura může být víc než kvalitně navrženou stavbou. Její skutečná hodnota nespočívá pouze v prostoru, který vytváří, ale především v životě, který umožňuje.

Realizovaná stavba představuje první dvě etapy dlouhodobě koncipovaného areálu Centra sociálních služeb v Holicích. Novostavba zahrnuje ambulantní a pobytovou odlehčovací službu, které jsou navrženy jako dva vzájemně propojené jednopodlažní objekty se společnou provozní logikou a jednotným architektonickým výrazem. Urbanistická koncepce vytváří kompaktní areál s jednoznačnou orientací, kvalitními pobytovými venkovními prostory a zároveň ponechává prostor pro budoucí rozvoj zázemí mobilního hospice, aniž by narušila kompozici nebo funkčnost realizované části. Stavba je umístěna na pozemku na jižním okraji města, kde využívá konfiguraci terénu, jižní orientaci i výhledy do okolní krajiny.

Nosnou konstrukci tvoří zděný systém z keramických tvárnic se stropní konstrukcí z keramických vložek založený na železobetonových základových pasech. Architektonický výraz je založen na kombinaci hrubě strukturovaných omítek a provětrávaného dřevěného obkladu, doplněných velkoformátovými výplněmi otvorů orientovanými do zahrady a krajiny. Ploché střechy jsou řešeny jako extenzivní vegetační s integrovanými fotovoltaickými panely. Energetická koncepce využívá tepelná čerpadla země–voda se soustavou hlubinných vrtů, bateriové úložiště, řízené větrání s rekuperací tepla, nízkoteplotní podlahové vytápění i pasivní chlazení. Tepelný komfort dále podporují venkovní screenové rolety na osluněných fasádách.

Objekt je navržen jako přirozeně bezbariérový. Dispozice respektuje specifické potřeby osob se sníženou schopností pohybu a orientace – od ergonomicky dimenzovaných komunikací s vodicími madly přes prostorné hygienické zázemí až po stropní závěsný systém či signalizační systém zajišťující bezpečnost klientů. Charakteristickým prvkem návrhu je těsné propojení interiéru s exteriérem. Společenské prostory plynule navazují na pobytovou zahradu, kryté terasy a lodžie pokojů, které rozšiřují každodenní život mimo vlastní budovu. Technické řešení tak není samoúčelné, ale důsledně podporuje hlavní architektonickou myšlenku – vytvořit prostředí, které přispívá ke kvalitě života klientů, jejich blízkých i personálu.