| Jména autorů a spoluautorů |
doc. Ing. arch. Jakub Cigler, Mgr.A. Jan Hofman, Ing. Aleš Raimr, Ing. Martin Vítek, Ing. Zdenka Chvátalová, Anna Salingerová Msc |
| Ateliér |
Jakub Cigler Architekti |
| Místo realizace |
Praha Holešovice, ul. Bubenská |
| Spolupracující profese |
Metroprojekt |
| Investor |
Správa železnic |
| Dodavatel |
Metrostav TBR, OHLA ŽS |
| Datum dokončení / kolaudace projektu |
Srpen 2025 |
| Fotograf |
Filip Šlapal, Boys Play Nice |
Novostavba budovy Nádraží Praha-Bubny je součástí plánované železniční dráhy na letiště Václava Havla. Nové nádraží s navazující estakádou vzniká jako první stavba v těžišti rozsáhlého transformačního území – brownfieldu nádraží Praha Bubny. Stává se páteří celého území, která pomáhá definovat budoucí urbanistický i dopravní rozvoj celé lokality.
Projekt samotné železniční stanice reaguje na novou urbanistickou studii Holešovice Bubny – Zátory, která v oblasti stanice metra Vltavská definuje nové významné městské prostory, zejména budovu Vltavské filharmonie v jižním předpolí nádraží, náměstí podél celé východní hrany a památník Ticha v severní části území. Nové nádraží se spolu s filharmonií stanou přirozeným centrem nově vznikající čtvrti, která propojí dolní Holešovice s Letnou.
Konstrukce halového zastřešení nástupišť je železobetonová, staticky koncipována jako základová platforma na které v rámci budoucího rozvoje může vzniknout nástavba administrativní budovy.
Samotná stropní deska, perforovaná kruhovými světlíky, je odlita z bílého pohledového betonu, tak aby rozsáhlé přestřešení nástupišť působilo co nejsvětlejším dojmem. Ve večerních hodinách je stropní deska intenzivně nasvětlena, to zajišťuje cestujícím komfortní světelnou atmosféru.
Drobná architektura nástupišť, tvořená především přístřešky nad schodišti, výtahy a nově i prostornými čekárnami, je sjednocena jednoduchým celoskleněným designem s nosnou konstrukcí v černé antracitové barvě.
Vestibuly jsou koncipovány jako jednoduchý přehledný prostor lemovaný obchodními jednotkami.
Střecha nádraží nad jižním vestibulem je navržena jako vyhlídková terasa s vyhlídkou na město a okolní vznikající čtvrť. Veřejně přístupná je čtyřramenným schodištěm z prvního nástupiště.
Nádraží Praha-Bubny
Součástí projektu nádraží byla i příprava území pro nové vedení tramvajové trati. To spočívalo ve vybudování mostu/tramvajového podjezdu podél jižní hrany nádraží v souladu s budoucí výstavbou Vltavské filharmonie. Do jižního vestibulu jsou tak integrovány masivní železobetonové sloupy přilehlého tramvajového podjezdu. Tím vzniklo rozšíření obchodních ploch a směrem do podjezdu se vytvořila přehledná linie celoprosklených výkladců oživující nově vzniklé pěší propojení směrem od Argentinské ulice ke stanici metra Vltavská.
Nosná konstrukce všech sloupů ve vestibulech zůstává v pohledovém betonu. Dlažba vestibulů i nástupišť je řešena v odolné šedočerné žule. Stěny chodeb a schodišťových koridorů jsou obloženy bílým lakovaným sklem, zrcadlícím dynamický pohyb procházejících cestujících.
Drobná architektura nástupišť, tvořená především přístřešky nad schodišti, výtahy a nově i prostornými čekárnami, je sjednocena jednoduchým celoskleněným designem s nosnou konstrukcí v černé antracitové barvě, doplněná o podhledy ze smrkových biodesek. Černá antracitová barva byla následně aplikována také na všechny koncové prvky technických instalací od světel, reproduktorů až po konzoly vynášející trakční vedení. Utilitární design nástupišť je oživen ikonickými lavičkami Magis Chair One.
Konstrukce halového zastřešení je železobetonová, staticky navržená jako základová platforma budoucí nástavby administrativní budovy.
Samotná stropní deska, perforovaná kruhovými světlíky, je odlita z bílého pohledového betonu, tak aby rozsáhlé přestřešení nástupišť působilo co nejsvětlejším dojmem. Ve večerních hodinách je stropní deska intenzivně nasvětlena sérií wall-washerových projektorů, to zajišťuje cestujícím komfortní světelnou atmosféru nad rámec normových hodnot. Přiznaná betonová konstrukce současně představuje elegantní, velkorysé řešení bez nutnosti použití dalšího svěšeného podhledu.
Vedení technických instalací, zejména odvodnění střechy a elektroinstalace, mezi úrovní nástupiště a stropní deskou je plně integrováno do nik v železobetonových sloupech středového nástupiště.
Fasáda vestibulů je řešena jako lehký obvodový plášť, kde jsou neprůhledné části obloženy keramickými tvarovkami s 3D vertikální kanelurou. Spárořez tvarovek je nepravidelný, tvořený střídáním pěti základních typů, tím dochází k jemnému členění jinak dlouhých monotónních fasád. Samotné fasádní tvarovky s cihelným jádrem mají pro zvýšení odolnosti aplikovánu keramickou glazuru.
Šetrnost budovy
Environmentální certifikace
| Typ a dosažená úroveň certifikátu |
-
|
Hospodaření s vodou
| Využívá se dešťová voda pro zalévání? |
|
| Využívá se dešťová voda pro další účely, např. splachování toalet? |
|
| Je na budově zelená střecha nebo fasáda? |
|
| Využívá se nějak přečištěná šedá voda (např. Z umyvadel a sprch)? |
|
Kvalita vnitřního prostředí
| Je dostatek čerstvého vzduchu řízen automatizovaně? |
|
| Jsou komfortní teploty v letním a zimním období řízeny automatizovaně? |
|
| Je zajištěno přirozené osvětlení ve všech pobytových prostorech? |
|
| Je umělé osvětlení řízeno automatizovaně? |
|
| Je zajištěna akustická pohoda (zejména doba dozvuku)? |
|
| Zahrnuje dispoziční řešení prvky zónování a ergonomie? |
|
Principy cirkulární ekonomiky
| Využívá se v projektu recyklovaných materiálů? |
|
| Využívá se v projektu recyklovatelných materiálů? |
|
| Prosazují se v projektu materiály s doloženou Environmentální deklarací o produktu (EPD)? |
|
| Využívají se jiné certifikace udržitelnosti materiálů a prvků? |
|
Energetická náročnost
| Třída energetické náročnosti budovy dle Průkazu energetické náročnosti budovy |
|
| Uvažuje se s efektivním energetickým managementem (měření a pravidelná analýza dat o spotřebách)? |
|
| Využívají se obnovitelné zdroje energie (např. solární systém, fotovoltaika)? |
|
Návaznost na okolí
| Umožňuje projekt snadné využívání hromadné dopravy? |
|
| Podporuje projekt využívání alternativní dopravy (např. cyklo, pěšky apod.)? |
|
| Je v blízkém okolí budovy přístup k odpočinkovým přírodním zónám (např. parky)? |
|