Návrh architektury retrospektivní výstavy oděvní designérky Liběny Rochové pro Moravskou galerii v Brně.
Bylo důležité navrhnout prostory, které by s modely souzněly, spolupracovaly, podporovaly je a vytvořily společně ten správný příběh. Bohužel historická budova a její barevně zrekonstruovaný malovaný interiér by nebyl v dobrém spojení s bezčasými modely. Nebylo by možné se soustředit na jednotlivé modely a celá výstava by pak nevyzněla správně.
Jsou navrženy nové prostory různých tvarů a hmot, vestavěných do prostor Moravské galerie s novými podlahami, stropy a stěnami. Do domu muzea tak byly vestavěny nové prostory, takové domy v domě. Nově vytvořené prostory mají podpořit modely a mají s nimi souznít.

Každý sál nabízí jiný prožitek a prostorový zážitek. Divák má být proveden různými půdorysnými tvary místností s různými příběhy. Pracovali jsem s půdorysnými ovály, elipsami, oblouky, křivkami a obdélníky.
Úvodní prostor má vtáhnout návštěvníka do výstavy a má se octnout v atmosféře celé výstavy, snové a bezčasé.
Ze vstupní místnosti se vstoupí do exaktní místnosti s levitujícími černými modely na stěnách. V hlavním sále se nachází jednotlivé kapsule s bílými a barevnými modely. Další místnost přetínají přehlídková mola s třemi ucelenými kolekcemi. V jedné z výstavních místností najdete polotransparentní kokony pro jednotlivé modely a umělecká díla, která byla zdrojem inspirace. Audiovizuální zážitek poskytuje navržená instalace labyrintu s projekcemi v jednom ze sálů. Závěr výstavy nabízí překvapení v symbolické průchozí ulitě/ šnekovi. Prostor poskytuje místo pro fotografie, skici a závěrečný model.
Jde o propojení architektury celé výstavy s modely, hudbou, projekcemi a vůněmi. Divák se má objevit ve světě nebo možná lépe v hlavě Liběny Rochové.

Konstrukce zaoblených stěn jsou navrženy z dřevěných rámů se sloupy a se skruženými horními a spodními díly z překližky, které vymezují tvar. Na ně je natažena bílá látka streche. Tvary oblouků jsou natahovány v celé šíři látky, tak že jednotlivé stěny jsou bezešvé a jsou taženy a vypínány v jednom kuse v pěti metrových pruzích. Speciálně je vymyšlen i soklový detail. Stropy jsou v těchto místnostech nataženy také ze streche, který je napínám buď do skružených konstrukcí nebo po obvodu stěn. Stropy jsou navrženy také jako bezešvé, pokud byl technicky šev nutný, byl schován za spuštěnou lištu osvětlení. Ve dvou místnostech byly při návrhu zrecyklovány, upraveny a doplněny sádrokartonové stěny z předchozí výstavy, které jsme nechtěli likvidovat. Vypnutý strop ze streche je v těchto místnostech odsazen od sádrokartonových stěn a jsou vytvořeny štěrbiny mezi stěnou a stropem, které jsou důležitým prvkem. Do stěn byly doplněny konstrukce pro speciálně navržené držky pro figuríny.
V místnosti s modely inspirovanými uměním se pracovalo se skruženými kovovými profily zavěšenými ze stropu, na které byly zavěšeny látky se strukturou malířského plátna. Po bocích jsou otvory do atria a stěna s okny zakryty nataženými plochami látky streche. Filmová místnost byla navržena od podlahy ke stropu v antracitové barvě, byly nataženy rovné stěny z antracitového streche před okna. Jako promítací plátna byla zvolena tenká oboustranná promítací fólie, kterou obraz prochází na druhou stranu. Promítací folie jsou v pruzích na celou výšku místnosti a společně jich pět kompozičně vytváří labyrint a čtyři pozorovací místa.
Do poslední místnosti je navržena ulita/šnek vinoucího se dlouhého panelu látky s fotkami a skicami. Dlouhý vinoucí se látka je do půdorysného elipsovitého tvaru šneka zavěšena na kovové zakružené konstrukci ze stropu. Na všechny podlahy byl natažen baletizol, který prostory sjednocuje. Pro osvětlení byly využity lišty a reflektory, který MG disonuje. Byly ale osazeny jen některé lišty a jsou spuštěny těsně pod vypnutými stropy. Lišty jdou většinou středem místností a v nich jsou osazeny reflektory a natočeny na jednotlivé modely. Pracovalo se i s barvou osvětlení, intenzitou a úhlem. V místnosti s podestami jsou navrženy podlahové světelné lišty na celou délku podest inspirované jevištím nasvětlením. Vstupní místnost a místnost Debra jsou nasvětleny speciálně se pohybujícími reflektory, který celý prostor mapují. Mají evokovat snovost a bezčasost.