85.

Rekonstrukce obchodního domu GRAND

Kategorie projektu ‐ Rekonstrukce

Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo
Jména autorů a spoluautorů Autor: Jiří Opočenský, Štěpán Valouch, Ondřej Králík ; Spolupráce: Ondřej Suk, Vojtěch Kordovský, Anežka Hubníková, Věra Fišerová
Ateliér OVA
Místo realizace Pardubice
Spolupracující profese Generální projektant: PPP
Investor PSN
Dodavatel Generální dodavatel stavby: Chládek&Tintěra
Datum dokončení / kolaudace projektu Říjen 2025
Fotograf Alex Shoots Buildings

Návrh rekonstrukce historicky cenného objektu paláce Grand v Pardubicích vychází ze soudobých požadavků na moderní obchodní centra, ale zároveň přihlíží k původní kvalitní architektuře Josefa Gočára. Toto spojení vytváří svébytné prostřední se specifickým charakterem.
V rámci rekonstrukce bylo hlavním úkolem celkové sjednocení a propojení třech objektů – budovy Grandu, Krausova domu a objektu multikina do fungujícího celku. Tento základní požadavek klienta vyústil v návrh nové spojovací prosklené dvorany – srdce obchodního centra. Architektura nové dvorany je redukována na minimum, aby nekonkurovala hodnotám původních budov, na něž přímo navazuje. Interiér obchodních pasáží vyzdvihuje kvality původní ]betonové konstrukce a pomocí nové dlažby, osvětlení i mobiliář navozuje atmosféru 30. let 20. století, tedy období největšího rozkvětu paláce Grand.

Během rekonstrukce budovy z 90. let 20. století podle návrhu ateliéru Drexler-Vrbata bylo vloženo do přízemí obchodní mezipatro. Nové řešení ho odstraňuje a světlou výšku přízemí zvyšuje opět na původní rozměr. Prostory v přízemí tak dostávají zpět své velkorysé měřítko. Ze třech dříve samostatných objektů se nyní díky nové skleněné dvoraně stává sjednocený obchodní prostor.
Hlavní atrium je nově utvářeno tak, aby co nejvíce připomínalo architekturu původního Gočárova sálu. Vestavěné mezipatro bylo vybouráno, zaoblené vnitřní rohy navazují na podobu balkonu původního sálu.
Prosklená dvorana do Třídy Míru se stává novým hlavním vstupem do prostředí obchodního centra. V prostoru mezi budovou Krausova domu, palácem Grand a budovou kina vzniká nová prosklená hala. Podoba haly byla podrobně projednána se zástupci památkové péče. Hala je ustoupena o 3 okenní osy Krausova domu z ulice Třídy Míru. Čelo a střecha prosklené haly jsou řešeny tak aby byly maximálně transparentní. Díky tomuto řešení se co nejvíce uplatňují fasády původních objektů, především boční fasáda Krausova domu jeho vstupní portál s vrcholovým tympanonem.
V prosklené hale je nově umístěn eskalátor, který vede návštěvníky přímo do obchodních prostor v 2NP. Cílem bylo přiblížit tyto obchodní prostory návštěvníkům z ulice a zvýšit jejich atraktivitu a obsazenost. Vnitřní prostředí obchodního centra bylo upraveno tak, aby došlo k maximálnímu propojení všech obchodních prostor a zároveň propojení s prostory kina. Zprůchodnění a zokruhování obchodní pasáže skrze prosklenou vstupní halu zásadním způsobem zatraktivňuje vnitřní prostředí obchodního centra.
Dialog mezi starým a novým je přirozeným konceptem i v případě interiéru. Spojujícím leitmotivem, prolínajícím se napříč interiérem objektu, je kombinace tmavě mořeného dubového dřeva a lakovaného kovu. Pro Gočára (a celé prvorepublikové období) typické tmavé dřevo, doplněné o výrazný kovový akcent působí příjemným a teplým dojmem, v kontrastu s přiznanými betonovými stěnami původního objektu.
Druhým opakujícím se principem je pak hra s geometrickými tvary a profilací povrchů – hexagony vyskládané z kosočtverců se objevují jak na podlahách pasáží, tak v profilovaných akustických obkladech stěn. Tyto odkazy ke kubistickému období Josefa Gočára se projevují zejména v detailech nábytku či povrchů, aby byl vztah mezi původní a novou architekturou podpořen, ale nepůsobil v rámci celku rušivým dojmem.

Šetrnost budovy

Environmentální certifikace

Typ a dosažená úroveň certifikátu není

Hospodaření s vodou

Využívá se dešťová voda pro zalévání?
Využívá se dešťová voda pro další účely, např. splachování toalet?
Je na budově zelená střecha nebo fasáda?
Využívá se nějak přečištěná šedá voda (např. Z umyvadel a sprch)?

Kvalita vnitřního prostředí

Je dostatek čerstvého vzduchu řízen automatizovaně?
Jsou komfortní teploty v letním a zimním období řízeny automatizovaně?
Je zajištěno přirozené osvětlení ve všech pobytových prostorech?
Je umělé osvětlení řízeno automatizovaně?
Je zajištěna akustická pohoda (zejména doba dozvuku)?
Zahrnuje dispoziční řešení prvky zónování a ergonomie?

Principy cirkulární ekonomiky

Využívá se v projektu recyklovaných materiálů?
Využívá se v projektu recyklovatelných materiálů?
Prosazují se v projektu materiály s doloženou Environmentální deklarací o produktu (EPD)?
Využívají se jiné certifikace udržitelnosti materiálů a prvků?

Energetická náročnost

Třída energetické náročnosti budovy dle Průkazu energetické náročnosti budovy
Uvažuje se s efektivním energetickým managementem (měření a pravidelná analýza dat o spotřebách)?
Využívají se obnovitelné zdroje energie (např. solární systém, fotovoltaika)?

Návaznost na okolí

Umožňuje projekt snadné využívání hromadné dopravy?
Podporuje projekt využívání alternativní dopravy (např. cyklo, pěšky apod.)?
Je v blízkém okolí budovy přístup k odpočinkovým přírodním zónám (např. parky)?