| Jména autorů a spoluautorů |
Tomáš Havlíček a Stavební firma Plus |
| Ateliér |
Létající inženýři |
| Místo realizace |
Pod Zámkem 3664/18, Břeclav |
| Investor |
Resort Zámecký mlýn s.r.o. |
| Dodavatel |
STAVEBNÍ FIRMA PLUS s.r.o. |
| Datum dokončení / kolaudace projektu |
Prosinec 2025 |
| Fotograf |
Roman Hanák |
Rezidenční komplex Vránův mlýn navazuje na více než čtyřsetletou historii místa bývalého lichtenštejnského mlýna v bezprostřední blízkosti břeclavského zámku. Cílem návrhu nebylo historickou stavbu napodobovat, ale citlivě interpretovat její odkaz a vrátit život území, které po desetiletí postrádalo jasnou identitu.
Architektonické řešení vychází z původní struktury areálu i jeho vztahu k vodnímu náhonu. Nové objekty respektují měřítko okolní zástavby, zachovávají historickou stopu místa a vytvářejí přirozený přechod mezi městem, zámeckým parkem a krajinou Lednicko-valtického areálu. Významnou roli hraje klidné vnitřní atrium, které se stává společným prostorem pro obyvatele a podporuje sousedský život.
Projekt propojuje soudobou architekturu s respektem k historickému kontextu. Místo, které bylo po staletí spojeno s prací a výrobou, získává novou funkci kvalitního městského bydlení, aniž by ztratilo svou paměť a charakter.
Typ projektu: Rezidenční komplex
Lokalita: Břeclav, Česká republika
Doba realizace: březen 2024 – prosinec 2025
Plocha pozemku: 6 679 m²
Zastavěná plocha: 2 739 m²
Obestavěný prostor: 30 122 m³
Počet bytových jednotek: 68 bytů
Parkování: 47 parkovacích míst v podzemních garážích
Energetická náročnost: Třída A
Komplex je založen na 144 vrtaných železobetonových pilotách a chráněn vodonepropustnou železobetonovou konstrukcí bílé vany, která zajišťuje dlouhodobou odolnost stavby v bezprostřední blízkosti historického mlýnského náhonu.
Projekt byl navržen a realizován metodou Building Information Modeling (BIM) s využitím platformy Dalux pro koordinaci jednotlivých profesí, správu projektové dokumentace a digitální řízení výstavby.
Budovy využívají řadu udržitelných technologií, včetně tepelných čerpadel vzduch–voda, fotovoltaické elektrárny, řízeného větrání s rekuperací tepla, vegetačních střech a systému VRF pro chlazení, které přispívají k energeticky úspornému a environmentálně šetrnému provozu.
Šetrnost budovy
Environmentální certifikace
| Typ a dosažená úroveň certifikátu |
-
|
Hospodaření s vodou
| Využívá se dešťová voda pro zalévání? |
|
| Využívá se dešťová voda pro další účely, např. splachování toalet? |
|
| Je na budově zelená střecha nebo fasáda? |
|
| Využívá se nějak přečištěná šedá voda (např. Z umyvadel a sprch)? |
|
Kvalita vnitřního prostředí
| Je dostatek čerstvého vzduchu řízen automatizovaně? |
|
| Jsou komfortní teploty v letním a zimním období řízeny automatizovaně? |
|
| Je zajištěno přirozené osvětlení ve všech pobytových prostorech? |
|
| Je umělé osvětlení řízeno automatizovaně? |
|
| Je zajištěna akustická pohoda (zejména doba dozvuku)? |
|
| Zahrnuje dispoziční řešení prvky zónování a ergonomie? |
|
Principy cirkulární ekonomiky
| Využívá se v projektu recyklovaných materiálů? |
|
| Využívá se v projektu recyklovatelných materiálů? |
|
| Prosazují se v projektu materiály s doloženou Environmentální deklarací o produktu (EPD)? |
|
| Využívají se jiné certifikace udržitelnosti materiálů a prvků? |
|
Energetická náročnost
| Třída energetické náročnosti budovy dle Průkazu energetické náročnosti budovy |
|
| Uvažuje se s efektivním energetickým managementem (měření a pravidelná analýza dat o spotřebách)? |
|
| Využívají se obnovitelné zdroje energie (např. solární systém, fotovoltaika)? |
|
Návaznost na okolí
| Umožňuje projekt snadné využívání hromadné dopravy? |
|
| Podporuje projekt využívání alternativní dopravy (např. cyklo, pěšky apod.)? |
|
| Je v blízkém okolí budovy přístup k odpočinkovým přírodním zónám (např. parky)? |
|