51.

Rezidence Pekárenský dvůr

Kategorie projektu ‐ Novostavba

Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo
Jména autorů a spoluautorů Ing. arch. Ivana Linderová, Dagmar Zvoničková ARB, MA(Arch), PG Dip, Ing. arch. Tereza Růžičková MgA., Andrea Knoblichová, Ing. Natálie Koutská
Ateliér Identity Design s.r.o.
Místo realizace Bratislavská 946/80, 602 00 Brno-sever
Spolupracující profese Projekce 21 Brno s.r.o.
Investor DOMOPLAN, a.s.
Dodavatel THIERRA a.s.
Datum dokončení / kolaudace projektu Duben 2025
Fotograf BOYS PLAY NICE, Oldrich Hrb, Pawel Golasowski

Rezidence Pekárenský dvůr přináší do Brna jedinečný standard bydlení, který dalece přesahuje běžně chápaný rámec rezidenčního projektu. Ambicí návrhu bylo vytvořit skutečnou přidanou hodnotu a prostředí, kde domov nezačíná za dveřmi bytu, ale již vstupem do areálu - od vstupní brány přes 24/7 recepci s atmosférou obývacího pokoje volně propojenou s kavárnou a pekárnou.
Multifunkční komplex vzniká na místě bývalého brownfieldu s historií prvních brněnských pekáren a tuto paměť místa reflektuje jednotným architektonickým, provozním i designovým řešením. Vedle komplexního architektonického návrhu byl součástí zpracování také koncept provozu a kompletní design komerčních jednotek, což zajišťuje jednotný výraz celého projektu a jeho silnou identitu. Pekárenský dvůr je koncipován jako jeden soudržný celek, kde architektura, interiéry i veřejné funkce vytvářejí konzistentní životní prostředí.
Fasády využívají pásy cihelného formátu z travertinu, které v kombinaci s industriálně členěnými okenními otvory vytvářejí nadčasový a autentický výraz. Stejný důraz na materialitu, detail a kontinuitu konceptu je kladen také v návrhu interiérů společných prostor, kde se prolíná industriální estetika s rezidenčním komfortem.
Projekt nabízí 239 rezidenčních jednotek ve čtyřech bytových domech a townhousích s předzahrádkami. V srdci areálu se nachází živý vnitroblok s parkovou úpravou a širokou nabídkou volnočasových aktivit - workoutové a dětské hřiště, sdílená terasa či grill pointy s posezením. Vnitřní prostory doplňuje privátní wellness zázemí se saunou, masérnou, fitness centrem, residents lounge využitelným pro soukromé aktivity i coworking a dalsi společné prostory podporující komunitní život.

Areál bývalých pekáren v brněnské čtvrti Zábrdovice — místo s hlubokými průmyslovými kořeny sahajícími do počátku 20. století — se proměňuje v rezidenčně-komerční komplex. Název Pekárenský dvůr není náhoda: nová čtvrť vědomě nese paměť místa jako svou přirozenou součást. Urbanistický koncept staví na uzavření uliční fronty podél Bratislavské a ochraně vnitrobloku; tři samostatné bodové domy jsou záměrně pootočeny z pravoúhlého rastru, čímž se odkloní přímé pohledy mezi objekty a otevírají průhledy do zelených prostranství.
Konstrukčně se jedná o kombinaci železobetonového skeletu a stěnového systému na hlubinných pilotách vetknutých do předkvartérního podloží. Obvodové milánské stěny zajišťují dvoupodlažní suterén i stavební jámu. Ustupující vyšší podlaží hmoty odlehčují a uvolňují terasy. Fasády jsou obloženy pásky z přírodního kamene (travertinu, který je Brno signifikantní) na kontaktním zateplovacím systému z minerální vlny. Tento hlavní motiv na větší části nadzemních hmot je doplněn o provětrávané alucobondové fasády v parteru. Všechna okna a výkladce jsou hliníková s trojskly nejen směrem do ulice — s ohledem na zvýšené hlukové zatížení z dopravy.
Samotná volba lokality je prvním a nejzásadnějším rozhodnutím v rámci uvažování o dlouhodobé udržitelnosti projektu. Regenerace brownfieldu v širším centru Brna — namísto výstavby na zelené louce — znamená efektivní využití již zastavěného území, napojení na stávající dopravní i technickou infrastrukturu a návrat funkce do místa, které ji ztratilo.
Teprve na tomto základě jsou budovány další vrstvy udržitelnosti: střechy nesou fotovoltaické panely pokrývající část provozní spotřeby areálu, modré střechy s retenční vrstvou zadržují dešťovou vodu, která se přes podzemní nádrže o celkovém užitném objemu přes 130 m³ vrací jako závlaha zelených ploch. Vytápění a příprava teplé vody jsou zajištěny z horkovodní sítě (centrální zdroj tepla), tedy bez lokálních zdrojů spalování. Intenzivní a extenzivní zelené střechy nejen nad garážovým suterénem přispívají k ochlazování areálu a podpoře biodiverzity. Vnitroblok díky tomu zůstává primárně určený pro pěší pohyb a příjemný pro delší pobyt.

Šetrnost budovy

Environmentální certifikace

Typ a dosažená úroveň certifikátu -

Hospodaření s vodou

Využívá se dešťová voda pro zalévání?
Využívá se dešťová voda pro další účely, např. splachování toalet?
Je na budově zelená střecha nebo fasáda?
Využívá se nějak přečištěná šedá voda (např. Z umyvadel a sprch)?

Kvalita vnitřního prostředí

Je dostatek čerstvého vzduchu řízen automatizovaně?
Jsou komfortní teploty v letním a zimním období řízeny automatizovaně?
Je zajištěno přirozené osvětlení ve všech pobytových prostorech?
Je umělé osvětlení řízeno automatizovaně?
Je zajištěna akustická pohoda (zejména doba dozvuku)?
Zahrnuje dispoziční řešení prvky zónování a ergonomie?

Principy cirkulární ekonomiky

Využívá se v projektu recyklovaných materiálů?
Využívá se v projektu recyklovatelných materiálů?
Prosazují se v projektu materiály s doloženou Environmentální deklarací o produktu (EPD)?
Využívají se jiné certifikace udržitelnosti materiálů a prvků?

Energetická náročnost

Třída energetické náročnosti budovy dle Průkazu energetické náročnosti budovy B
Uvažuje se s efektivním energetickým managementem (měření a pravidelná analýza dat o spotřebách)?
Využívají se obnovitelné zdroje energie (např. solární systém, fotovoltaika)?

Návaznost na okolí

Umožňuje projekt snadné využívání hromadné dopravy?
Podporuje projekt využívání alternativní dopravy (např. cyklo, pěšky apod.)?
Je v blízkém okolí budovy přístup k odpočinkovým přírodním zónám (např. parky)?