| Jména autorů a spoluautorů |
Ing. arch. Ivana Linderová, Dagmar Zvoničková ARB, MA(Arch), PG Dip, Ing. arch. Tereza Růžičková MgA., Andrea Knoblichová, Ing. Natálie Koutská |
| Ateliér |
Identity Design s.r.o. |
| Místo realizace |
Bratislavská 946/80, 602 00 Brno-sever |
| Spolupracující profese |
Projekce 21 Brno s.r.o. |
| Investor |
DOMOPLAN, a.s. |
| Dodavatel |
THIERRA a.s. |
| Datum dokončení / kolaudace projektu |
Duben 2025 |
| Fotograf |
BOYS PLAY NICE, Oldrich Hrb, Pawel Golasowski |
Rezidence Pekárenský dvůr přináší do Brna jedinečný standard bydlení, který dalece přesahuje běžně chápaný rámec rezidenčního projektu. Ambicí návrhu bylo vytvořit skutečnou přidanou hodnotu a prostředí, kde domov nezačíná za dveřmi bytu, ale již vstupem do areálu - od vstupní brány přes 24/7 recepci s atmosférou obývacího pokoje volně propojenou s kavárnou a pekárnou.
Multifunkční komplex vzniká na místě bývalého brownfieldu s historií prvních brněnských pekáren a tuto paměť místa reflektuje jednotným architektonickým, provozním i designovým řešením. Vedle komplexního architektonického návrhu byl součástí zpracování také koncept provozu a kompletní design komerčních jednotek, což zajišťuje jednotný výraz celého projektu a jeho silnou identitu. Pekárenský dvůr je koncipován jako jeden soudržný celek, kde architektura, interiéry i veřejné funkce vytvářejí konzistentní životní prostředí.
Fasády využívají pásy cihelného formátu z travertinu, které v kombinaci s industriálně členěnými okenními otvory vytvářejí nadčasový a autentický výraz. Stejný důraz na materialitu, detail a kontinuitu konceptu je kladen také v návrhu interiérů společných prostor, kde se prolíná industriální estetika s rezidenčním komfortem.
Projekt nabízí 239 rezidenčních jednotek ve čtyřech bytových domech a townhousích s předzahrádkami. V srdci areálu se nachází živý vnitroblok s parkovou úpravou a širokou nabídkou volnočasových aktivit - workoutové a dětské hřiště, sdílená terasa či grill pointy s posezením. Vnitřní prostory doplňuje privátní wellness zázemí se saunou, masérnou, fitness centrem, residents lounge využitelným pro soukromé aktivity i coworking a dalsi společné prostory podporující komunitní život.
Areál bývalých pekáren v brněnské čtvrti Zábrdovice — místo s hlubokými průmyslovými kořeny sahajícími do počátku 20. století — se proměňuje v rezidenčně-komerční komplex. Název Pekárenský dvůr není náhoda: nová čtvrť vědomě nese paměť místa jako svou přirozenou součást. Urbanistický koncept staví na uzavření uliční fronty podél Bratislavské a ochraně vnitrobloku; tři samostatné bodové domy jsou záměrně pootočeny z pravoúhlého rastru, čímž se odkloní přímé pohledy mezi objekty a otevírají průhledy do zelených prostranství.
Konstrukčně se jedná o kombinaci železobetonového skeletu a stěnového systému na hlubinných pilotách vetknutých do předkvartérního podloží. Obvodové milánské stěny zajišťují dvoupodlažní suterén i stavební jámu. Ustupující vyšší podlaží hmoty odlehčují a uvolňují terasy. Fasády jsou obloženy pásky z přírodního kamene (travertinu, který je Brno signifikantní) na kontaktním zateplovacím systému z minerální vlny. Tento hlavní motiv na větší části nadzemních hmot je doplněn o provětrávané alucobondové fasády v parteru. Všechna okna a výkladce jsou hliníková s trojskly nejen směrem do ulice — s ohledem na zvýšené hlukové zatížení z dopravy.
Samotná volba lokality je prvním a nejzásadnějším rozhodnutím v rámci uvažování o dlouhodobé udržitelnosti projektu. Regenerace brownfieldu v širším centru Brna — namísto výstavby na zelené louce — znamená efektivní využití již zastavěného území, napojení na stávající dopravní i technickou infrastrukturu a návrat funkce do místa, které ji ztratilo.
Teprve na tomto základě jsou budovány další vrstvy udržitelnosti: střechy nesou fotovoltaické panely pokrývající část provozní spotřeby areálu, modré střechy s retenční vrstvou zadržují dešťovou vodu, která se přes podzemní nádrže o celkovém užitném objemu přes 130 m³ vrací jako závlaha zelených ploch. Vytápění a příprava teplé vody jsou zajištěny z horkovodní sítě (centrální zdroj tepla), tedy bez lokálních zdrojů spalování. Intenzivní a extenzivní zelené střechy nejen nad garážovým suterénem přispívají k ochlazování areálu a podpoře biodiverzity. Vnitroblok díky tomu zůstává primárně určený pro pěší pohyb a příjemný pro delší pobyt.
Šetrnost budovy
Environmentální certifikace
| Typ a dosažená úroveň certifikátu |
-
|
Hospodaření s vodou
| Využívá se dešťová voda pro zalévání? |
|
| Využívá se dešťová voda pro další účely, např. splachování toalet? |
|
| Je na budově zelená střecha nebo fasáda? |
|
| Využívá se nějak přečištěná šedá voda (např. Z umyvadel a sprch)? |
|
Kvalita vnitřního prostředí
| Je dostatek čerstvého vzduchu řízen automatizovaně? |
|
| Jsou komfortní teploty v letním a zimním období řízeny automatizovaně? |
|
| Je zajištěno přirozené osvětlení ve všech pobytových prostorech? |
|
| Je umělé osvětlení řízeno automatizovaně? |
|
| Je zajištěna akustická pohoda (zejména doba dozvuku)? |
|
| Zahrnuje dispoziční řešení prvky zónování a ergonomie? |
|
Principy cirkulární ekonomiky
| Využívá se v projektu recyklovaných materiálů? |
|
| Využívá se v projektu recyklovatelných materiálů? |
|
| Prosazují se v projektu materiály s doloženou Environmentální deklarací o produktu (EPD)? |
|
| Využívají se jiné certifikace udržitelnosti materiálů a prvků? |
|
Energetická náročnost
| Třída energetické náročnosti budovy dle Průkazu energetické náročnosti budovy |
B
|
| Uvažuje se s efektivním energetickým managementem (měření a pravidelná analýza dat o spotřebách)? |
|
| Využívají se obnovitelné zdroje energie (např. solární systém, fotovoltaika)? |
|
Návaznost na okolí
| Umožňuje projekt snadné využívání hromadné dopravy? |
|
| Podporuje projekt využívání alternativní dopravy (např. cyklo, pěšky apod.)? |
|
| Je v blízkém okolí budovy přístup k odpočinkovým přírodním zónám (např. parky)? |
|