98.

CO.LABS / zóna nezávislého umění / / kulturní centrum /

Kategorie projektu ‐ Rekonstrukce

Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo
Jména autorů a spoluautorů Ing. arch. David Prudík, Ing. arch. Terezie Havlíková, Ing. arch. Markéta Čermáková, Romana Štrynclová
Ateliér David Prudík architekti
Místo realizace sokolovna TJ Sokol Brno I. Kounicova 686/22, Brno
Spolupracující profese statika -Ing. M. Hanáková; PBŘ - Ing. B. Lenert; ZTI - Ing. P. Hlaváč; VZT - Ing. I. Mach; elektro - Ing. J. Pleva; AV technologie, akustika, scénické osvětlení - AVT Group
Investor BuranTeatr z.ú.
Kounicova 686/22, Veveří, 602 00 Brno
Dodavatel STAVIMAL s.r.o.
Vídeňská 264/120b, 619 00
Brno, Česko
Datum dokončení / kolaudace projektu Prosinec 2025
Fotograf Tomáš Picka

Původně oddělené prostory rozličných funkcí byly rekonstrukcí propojeny v jeden prostorový labyrint kulturního centra CO.LABS. Centrum podporuje různé možnosti tvorby a uměleckého vyjádření, tomu odpovídá i funční náplň nově rekonstruovaných prostor. Ty se výtvarně odkazují na divadelní black box.

Sokolovna na ulici Kounicova z r. 1930 byla arch. Lamlem navržena, tak aby plnila funkce sportovní i kulturní. Tělocvičny se zázemím jsou umístěny vlevo od hlavního vstupu; kulturní sály, kino a restaurace od vstupu doprava. Součástí návrhu sokolovny se stal původní pavilon se sálem a restaurací ze Zemské výstavy soudobé kultury v roce 1928. Objekt tak od počátku vznikal jako organismus složený z různých stavebních vrstev, funkcí a období. Právě tuto přirozenou vrstevnatost vnímáme jako kvalitu a dále ji rozvíjíme.
Kulturní centrum CO.LABS je umístěno v části budovy věnované kultuře.
Nejrazantnější přestavbou byla rekonstrukce z r. 1983 při níž byl sál kina i s předsálím upraven na nahrávací studio klasické hudby s režií. Tehdy bylo i původní široké schodiště přestropováno a zastavěno kancelářemi a sklady.

Hlavním motivem návrhu je propojení dosud izolovaných prostor do jednoho živého tvůrčího prostředí. Klíčovým prvkem se stává obnovené historické schodiště, které vytváří páteř objektu – Galerii Schodiště. Ta není pouze komunikační trasou, ale také místem setkávání, neformálních aktivit a prezentace tvorby. Propojuje jednotlivá podlaží, programy i uživatele a proměňuje pohyb budovou ve společenskou zkušenost.
Vedle nástupu na schodiště je i vstup do nového výtahu, který zajišťuje bezbarierový přístup.

Architektonické řešení vychází z respektu k původní stavbě. Zachovává původní charakteristické konstrukce a prostorové proporce. Nové zásahy jsou čitelné, avšak střídmé, a podporují pokračování příběhu budovy bez snahy jej přepisovat.
V exterieru se úpravy projevují přístavbou výtahu, repasí původních velkoformátových oken a osazením nových oken a dveří do původních otvorů.
V suterénu vznikl výtvarný ateliér a nahrávací studio. Původní prostory kina se změnily na velký víceúčelový sál s kavárnou. Bývalá restaurace je transformována na malý multifunkční sál se zkušebnou. Ve vyšších podlažích se nachází workshopový sál, kanceláře a rezidenční zázemí pro umělce.
Rekonstruované prostory se výtvarně odkazují na divadelní black box - flexibilní divadelní prostor s jednoduchým designem, který nemá pevně dané hlediště ani jeviště. Vrstva nových úprav je vesměs černá.

Nová výtahová šachta je opláštěna černým falcovaným plechem. Původní velkoformátová okna byla zrepasována a nově zasklena izolačním dvojsklem. Nová okna a dveře na fasádách jsou z ocelových profilů s přerušeným tepelným mostem a izolačním trojsklem. Původní terrazzové a xylolitové podlahy byly doplněny o podlahy z epoxidových stěrek v prostorách komunikací a dřevěných palubek v místnostech sálů.

Technické vystrojení objektu je kompletně nové. Rekonstruované prostory jsou vytápěny a chlazeny stropními klimatizačními jednotkami napojenými na tepelná čerpadla osazená na dvorní fasádě budovy. Plochy volných střech jsou pokryty fotovoltaickými panely zajišťujícími částečnou soběstačnost provozu.

Technické vybavení je navrženo tak, aby podporovalo maximální variabilitu kulturního provozu. Oba sály jsou vybaveny současnou jevištní technikou umožňující přizpůsobení prostoru širokému spektru kulturních, vzdělávacích i komunitních akcí. Ve velkém sále je instalována výsuvná elevace, která umožňuje proměnu uspořádání hlediště podle aktuálních potřeb a významně rozšiřuje možnosti využití prostoru. Oba sály je možné kompletně vysametovat. V suterénu je profesionální nahrávací studio rozšiřující možnosti kulturní produkce a tvůrčí činnosti v objektu. Předsálí a komunikační prostory jsou vybaveny osvětlovacími lištami a slouží jako expozice výtvarného umění.

Velká pozornost byla věnována akustickému řešení objektu. Jednotlivé provozy jsou navrženy tak, aby nedocházelo k vzájemnému rušení mezi sály, zkušebnami, nahrávacím studiem a dalšími částmi budovy. Současně je zajištěna ochrana interiéru před hlukem z okolního městského prostředí a rušné ulice Kounicova.

Šetrnost budovy

Environmentální certifikace

Typ a dosažená úroveň certifikátu -

Hospodaření s vodou

Využívá se dešťová voda pro zalévání?
Využívá se dešťová voda pro další účely, např. splachování toalet?
Je na budově zelená střecha nebo fasáda?
Využívá se nějak přečištěná šedá voda (např. Z umyvadel a sprch)?

Kvalita vnitřního prostředí

Je dostatek čerstvého vzduchu řízen automatizovaně?
Jsou komfortní teploty v letním a zimním období řízeny automatizovaně?
Je zajištěno přirozené osvětlení ve všech pobytových prostorech?
Je umělé osvětlení řízeno automatizovaně?
Je zajištěna akustická pohoda (zejména doba dozvuku)?
Zahrnuje dispoziční řešení prvky zónování a ergonomie?

Principy cirkulární ekonomiky

Využívá se v projektu recyklovaných materiálů?
Využívá se v projektu recyklovatelných materiálů?
Prosazují se v projektu materiály s doloženou Environmentální deklarací o produktu (EPD)?
Využívají se jiné certifikace udržitelnosti materiálů a prvků?

Energetická náročnost

Třída energetické náročnosti budovy dle Průkazu energetické náročnosti budovy D
Uvažuje se s efektivním energetickým managementem (měření a pravidelná analýza dat o spotřebách)?
Využívají se obnovitelné zdroje energie (např. solární systém, fotovoltaika)?

Návaznost na okolí

Umožňuje projekt snadné využívání hromadné dopravy?
Podporuje projekt využívání alternativní dopravy (např. cyklo, pěšky apod.)?
Je v blízkém okolí budovy přístup k odpočinkovým přírodním zónám (např. parky)?