Předmětem rekonstrukce je dvojice významných budov v centru Ostravy, nacházející se v ploše městské památkové zóny. Hlavní řešená stavba vznikla v letech 1911–1912 podle návrhu ostravského architekta Felixe Neumanna jako bankovní a bytový dům s obchodním parterem a výrazně zdobenou historickou fasádou. Rekonstrukce reaguje na dlouhodobou degradaci objektu způsobenou nevhodnými zásahy a změnami využití. Základním architektonickým principem je jasné rozlišení původní a nové vrstvy stavby. Historická část obnovuje charakter fasády, rytmus otvorů i vztah k městskému prostoru, zatímco nová nástavba vytváří současný kontrast prostřednictvím lehké, prosklené a minimalistické formy.
Obnovená fasáda navazuje na původní plastické členění, jehož podoba byla rekonstruována na základě historických fotografií, průzkumů a dochovaných fragmentů. Nové prvky nejsou doslovnou kopií minulosti, ale současnou interpretací historické architektury.
Interiér pracuje s různou atmosférou jednotlivých podlaží – od veřejného parteru propojujícího stavbu s městem až po otevřené kancelářské prostory a nové horní podlaží s výhledy na okolní zástavbu. Výsledkem je citlivá transformace historického domu, která obnovuje jeho městskou roli a zároveň mu umožňuje současné využití.
Druhá řešená budova představuje citlivou obnovu významné stavby ostravské meziválečné architektury a její návrat do života města. Objekt Marie Frommerové, realizovaný v letech 1928–1929 jako funkcionalistický obchodní dům, je vnímán nejen jako historická hodnota, ale také jako prostor s potenciálem současného využití.
Architektonický koncept vychází z respektu k původnímu charakteru stavby a z principu zachování její vnitřní i vnější identity. Cílem není návrat do konkrétní historické etapy, ale obnova nejhodnotnějších prvků doplněná o současné zásahy, které přirozeně navazují na vývoj objektu. Obnovena je transparentnost parteru, původní geometrie fasády, keramický obklad i jedinečný charakter interiéru s centrální galerií, schodištěm a světlíkem.
Současné prvky jsou navrženy maximálně citlivě – jako lehké, transparentní a prostorově nenápadné zásahy, které podporují původní architekturu místo jejího potlačení.
Výsledkem je transformace bývalého obchodního domu na současný multifunkční prostor, který zachovává paměť místa, obnovuje jeho architektonickou hodnotu a znovu jej zapojuje do městského života.

Technické řešení rekonstrukce vychází z nutnosti stabilizace stávajícího objektu a současně z požadavku na zachování jeho historických hodnot. V průběhu přípravy byly identifikovány nevyhovující stropní konstrukce a zastřešení, které bylo nutné nahradit nebo výrazně upravit. Původní masivní mansardová střecha byla odstraněna a nahrazena lehkou dřevěnou nástavbou, která respektuje původní objemové řešení a zároveň umožňuje současné využití horních podlaží. Nová konstrukce nástavby je řešena ve dvou výškových úrovních jako ustoupený, maximálně prosklený objem z kovu a skla.
Fasádní systém vytváří jednotný výraz a zároveň umožňuje řešení tepelné stability pomocí předsazených hliníkových lamel a stínicích prvků. Nové fasádní vrstvy objektu využívají minerální izolaci a lehké dekorativní prvky z extrudovaného polystyrenu, které umožňují obnovu původního plastického členění fasády.
Některé prostory odhalují původní konstrukční principy – obnažené zdivo, ocelové průvlaky a stropní konstrukce. Stavba je rozdělena na jednotlivé funkční zóny. Parter slouží veřejnému provozu, vyšší podlaží administrativnímu využití a nová nástavba nabízí otevřené prostory s terasami a výhledy na městskou strukturu.
Technické řešení rekonstrukce druhého objektu vychází z principu zachování původní konstrukční podstaty a citlivého doplnění nových prvků. Stavba je založena na ocelovém skeletu s lehkým výplňovým zdivem, který umožnil flexibilní dispoziční řešení a současně představuje významnou součást architektonické hodnoty objektu. V rámci obnovy byla provedena komplexní sanace konstrukcí, obnova fasádního pláště a rekonstrukce historických prvků. Okenní výplně byly obnoveny v původním členění, přičemž historické ocelové prvky byly z technologických důvodů nahrazeny hliníkovými konstrukcemi. Fasáda kombinuje nové a zachované keramické obklady, jejichž barevnost a struktura byly navrženy s ohledem na původní materiálové řešení.
Významným technickým zásahem byla obnova centrálního světlíku a jeho vyzvednutí o jedno podlaží výše. Nová konstrukce je umístěna v úrovni střechy a využívá ocelový věnec a příhradové vazníky, čímž zlepšuje odvodnění, údržbu i přirozené osvětlení interiéru.
Kompletně byla obnovena také ikonická konstrukce schodiště, jehož replika vznikla na základě přesného zaměření původních prvků. Nové zásahy respektují historický charakter stavby a současně zajišťují její bezpečný provoz, energetickou stabilitu a adaptaci na současné multifunkční využití.