34.

Diorit – bytový dům v lomu

Kategorie projektu ‐ Novostavba

Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo
Jména autorů a spoluautorů Antonín Novák, Petr Valenta, Eduard Štěrbák
Ateliér Architekti DRNH
Místo realizace Bystrcká 1357/34, Brno-Komín, 624 00
Investor PMP investment group s.r.o.
Dodavatel Moravostav Brno, a.s.
Datum dokončení / kolaudace projektu Březen 2025
Fotograf Petr Polák, Pavel Barták

Novostavba bytového domu Diorit vznikla v areálu bývalého kamenolomu, na opuštěných pozemcích nacházejících se na rozhraní brněnských městských částí Komín a Bystrc, v sevřeném říčním údolí řeky Svratky. Dlouhodobě nevyužívané průmyslové prostředí postupně přetvářela příroda na dynamický ekosystém, zahrnující i vzácné druhy, které v okolní krajině neměly vhodné podmínky.
Architekti sami objevili potenciál místa a navrhli zde projekt bytového domu, který transformuje brownfield, odstraňuje ekologickou zátěž v území a zároveň respektuje přírodní prostředí a vysokou biodiverzitu místa. O smysluplnosti záměru přesvědčili samosprávu, státní správu i investora a společně dotáhli projekt, pojmenovaný podle historicky těženého nerostu, do úspěšné realizace. Stavba představuje snahu o omezení rozpínání města na úkor volné krajiny a udržitelný rozvoj městského prostoru s využitím bývalého průmyslového území.
Budova je zasazena do členitého terénu a svým tvarem reaguje na okolní podmínky. Přední část funguje jako akustická bariéra podél ulice a plynule přechází do dvorní části, která kopíruje morfologii skalních stěn původního lomu se strmými skalami a plošinami. Architektura vychází z lokální topografie – kombinace přírodních odstínů omítek, fasády z mléčného profilového skla, plynulých křivek a dramatických zlomů doplněná rozsáhlými plochami zeleně vytváří harmonický celek, reflektující začlenění stavby do prostředí bývalého průmyslového lomu pohlceného přírodou. Krajinářské řešení respektuje vegetaci skalních stěn, ponechává části přirozeně vzniklé zeleně a novou výsadbou podporuje druhovou pestrost. Vznikají tak přírodě blízká stanoviště pro ptáky, hmyz i drobné savce, což posiluje stabilitu místního ekosystému. Relaxační přírodní park na střeše podzemních garáží plynule navazuje na porosty skalních stěn a vytváří příjemné mikroklima ve vnitrobloku.
Prostorová rozmanitost stavby umožnila vytvořit zajímavý mix exkluzivního rezidenčního bydlení a nadstandardních investičních příležitostí. Dům nabízí byty od 1+kk po 4+kk, které jsou převážně orientovány svými ozeleněnými terasami do společného parku a poskytují jedinečné výhledy do přírodního prostředí lomu. Prostorné byty v koncových sekcích jednotlivých podlaží navíc disponují rozsáhlými střešními terasami s výhledem na protější stranu Svrateckého údolí.
Projekt Diorit dokládá, že i developerský projekt může spojovat udržitelnost, komfort bydlení a citlivé začlenění do přírodního prostředí.

Svislé nosné konstrukce stavby tvoří systém příčných a obvodových stěn ze železobetonu a vápenopískových tvárnic, stropy jsou monolitické. V podzemní garáži převažuje monolitický skelet, což umožnilo ponechat přiznané skalní stěny. Dispozičně se jedná o kombinaci schodišťových sekcí s chodbovým uspořádáním, prosklená chodba směrem k hlavní silnici vytváří zároveň akustickou bariéru. V interiéru byla nadstandardní péče věnována architektonickému řešení společných prostor s důrazem na usnadnění orientace v budově pomocí barevného odlišení jednotlivých sekcí.
Z hlediska energetické náročnosti a hospodaření s vodou se jedná o mimořádně úspornou budovu šetrnou k životnímu prostředím, klasifikovanou třídou A. Dům je vytápěn a chlazen pomocí tepelných čerpadel využívajících energii z hlubinných vrtů. Dešťová voda je zachytávána v podzemních nádržích a využívána k zálivce zahrady, přebytečné množství je během přívalových dešťů vypouštěno do řeky bez zatížení veřejné kanalizační sítě.

Šetrnost budovy

Environmentální certifikace

Typ a dosažená úroveň certifikátu -

Hospodaření s vodou

Využívá se dešťová voda pro zalévání?
Využívá se dešťová voda pro další účely, např. splachování toalet?
Je na budově zelená střecha nebo fasáda?
Využívá se nějak přečištěná šedá voda (např. Z umyvadel a sprch)?

Kvalita vnitřního prostředí

Je dostatek čerstvého vzduchu řízen automatizovaně?
Jsou komfortní teploty v letním a zimním období řízeny automatizovaně?
Je zajištěno přirozené osvětlení ve všech pobytových prostorech?
Je umělé osvětlení řízeno automatizovaně?
Je zajištěna akustická pohoda (zejména doba dozvuku)?
Zahrnuje dispoziční řešení prvky zónování a ergonomie?

Principy cirkulární ekonomiky

Využívá se v projektu recyklovaných materiálů?
Využívá se v projektu recyklovatelných materiálů?
Prosazují se v projektu materiály s doloženou Environmentální deklarací o produktu (EPD)?
Využívají se jiné certifikace udržitelnosti materiálů a prvků?

Energetická náročnost

Třída energetické náročnosti budovy dle Průkazu energetické náročnosti budovy A
Uvažuje se s efektivním energetickým managementem (měření a pravidelná analýza dat o spotřebách)?
Využívají se obnovitelné zdroje energie (např. solární systém, fotovoltaika)?

Návaznost na okolí

Umožňuje projekt snadné využívání hromadné dopravy?
Podporuje projekt využívání alternativní dopravy (např. cyklo, pěšky apod.)?
Je v blízkém okolí budovy přístup k odpočinkovým přírodním zónám (např. parky)?