Panelárna je konverzí bývalého sociálně-administrativního centra areálu Prefa v pražských Holešovicích, realizovaného v letech 1959–1961 jako zázemí výrobního závodu na prefabrikované panely. Architektonická koncepce zachovává původní kompozici horizontální podnože a vertikální věže. Projekt pracoval s maximálním ohledem na původní konstrukce i samotný princip architektury přelomu 50. a 60. let. U věže, která na svou obnovu teprve čeká, je významný konstrukční princip s horním nosníkem a systémem táhel – což vyzdvihuje kvalitu architektury původního návrhu.
Obnova definovala novou funkci pro spodní podlaží, jež původně sloužilo jako skladové a technické zázemí. Nově je tento prostor aktivně využíván pro potřeby ateliéru či jako kavárna a relaxační zóna. Součástí jsou i venkovní předpolí, která se stávají živým prvkem nového programu formou až meditačních zákoutí. Patra se podařilo otevřít také vizuálně a jsou v co největší míře prosklené.
Vnitřek budovy nově definuje propojení suterénu a prvního patra. Dominantou horního převýšeného prostoru je odkrytý kazetový strop haly, který se stal výrazným interiérovým prvkem. Barevný koncept pracuje se světlými odstíny bílé, béžové či šedé. Nové rozvody technologií jsou vedeny přiznaně a stávají se motivem, jež nás provází celým prostorem. Tento až high-tech přístup určuje technicistní vyznění celého vnitřního prostředí. Pro „změkčení“ jsou přidány dva nové materiály: dubové dřevo v kombinaci s polykarbonátem. Toto spojení je použito na nové příčky i mobiliář. Přiznaný beton, otevřeně vedené instalace a kombinace dřeva s polykarbonátem vytvářejí prostředí, které rozvíjí industriální charakter budovy a zároveň přináší novou prostorovou kvalitu. Důležitým tématem návrhu je práce se světlem, denním i umělým, které modeluje atmosféru.
Stavba dnes funguje jako multifunkční prostor s kulturním, pracovním a komunitním využitím, jehož součástí je i zázemí ateliéru A8000. Transformace zachovává paměť místa a ukazuje potenciál adaptace industriálního dědictví pro současný život.

Nosná konstrukce objektu je v jednotlivých částech budovy odlišná. Ve východním křídle je uplatněn železobetonový skelet. Západní křídlo je řešeno jako kombinovaná konstrukce, v níž je skelet doplněn nosnými železobetonovými stěnami. Administrativní věž využívá konstrukční systém z ocelových sloupů a nosníků. Důležitým principem je vynesení rohů stropních desek věže systémem táhel přenášejících zatížení do horního nosníku nad nejvyšším patrem. Založení objektu je na základových pasech a patkách. Z hlediska ne zcela příznivých geologických podmínek, daných zejména blízkostí Vltavy, jsou v poměrně velké hloubce. V rámci rekonstrukce byly zachovány konstrukční prvky, jejichž stav to umožňoval; degradované části byly sanovány nebo nahrazeny prvky odpovídajícími současným požadavkům. Zásahy jsou provedeny tak, aby byly čitelné a odlišitelné od původní konstrukce. Střecha nad halou je tvořena původním prefabrikovaným betonovým kazetovým stropem, odkrytým v průběhu rekonstrukce. Jeho nízká konstrukční tloušťka kolem 4 cm v nejtenčím místě kazety a technická preciznost se staly výrazným prvkem interiéru a byly ponechány přiznané. Zbylé stropní či střešní desky jsou řešeny prefabrikovanými panely, u větších rozponů i přepínanými. Z hlediska tepelné techniky došlo ke kontaktnímu zateplení stavby s novou stěrkovou fasádou. Betonové stěny a sloupy, které se podařilo zachovat, zůstávají přiznané, nesou stopy výstavby i materiálovou strukturu a stávají se základní vrstvou interiéru. Technické rozvody jsou vedeny otevřeně. Princip „high-tech“ zde není stylistickým gestem, ale reakcí na industriální charakter objektu a jeho současný provoz. Nově jsou provedeny rozvody vzduchotechniky a chlazení. Vytápění objektu je řešeno napojením na centrální zdroj tepla přes předávací stanici. Dispozice maximálně využívá denní světlo ze střešního světlíku nad původní halou. Umělé osvětlení není pouze funkční složkou, ale aktivně modeluje prostor a proměňuje atmosféru interiéru během dne i večera. Je řízeno autonomně systémem čidel – tak aby nad pracovním místem byly ideální světelné podmínky. Objekt je připraven na zvednutí hladiny řeky Vltavy na pětiletou vodu, což odpovídá ca 600 mm výšky vodního sloupce před objektem. Na to jsou dimenzovány podlahy spodního patra formou protipovodňových hradidel i dimenzí – hmotností podlahové desky. Při vyšší hladině vody je počítáno ideálně s řízeným zaplavením suterénu.

Zastavěná plocha: 1220 m²