Projekt Oživení Jarošky představuje inovativní přístup k proměně městské ulice prostřednictvím taktického urbanismu. V rámci města Brna jde o důležitý krok ke změně přístupu řešení veřejných prostranství ulic založeném na mezioborové spolupráci, výzkumu a zpětné vazbě.
Třída Kapitána Jaroše, jedna z nejreprezentativnějších brněnských ulic, 500 m dlouhá promenáda s lipovou alejí spojující parky Koliště a Lužánky, je dlouhodobě degradována dominantním parkováním. Projekt testuje potenciály ulice a životaschopnost pobytového prostoru na 40 m dlouhém úseku v místě křižovatky s ulicí Milady Horákové.
Rychlá, dočasná a reverzibilní úprava nahrazuje 30 parkovacích míst pěší zónou s dřevěnými platformami, mobiliářem a autorským neonovým osvětlením šetrným k vegetaci i živočichům. Důraz je kladen na ochranu a vylepšení půdních podmínek lipové aleje a jejího podpoření jako hlavní prostorové osy ulice. Alej doplňují trvalkové záhony a velkoobjemové květníky s dřevinami.
Klíčovým aspektem je systematický monitoring před i po realizaci projektu – sledovány jsou počty návštěvníků, jejich sociální struktura i typy činností, obsazenost parkovacích stání i vliv projektu na tržby sousedních podniků. Výsledky potvrzují výrazný nárůst atraktivity místa, pobytových aktivit a zastoupení žen i rodin s dětmi i navzdory rušnému okolí. Opakovaně probíhá participace s veřejností, komunikace se samosprávou i místními zaměstnavateli. Získaná data poslouží pro přípravu komplexní rekonstrukce celé třídy a dalších ulic širšího centra města.
Oživení Jarošky tak není jen lokální intervencí, ale metodickým přístupem k plánování města, kdy kvalitní veřejný prostor vzniká na základě analýz, sběru dat, experimentu a dialogu. Výsledkem by měla být ulice s vysokou kvalitou městského veřejného prostranství.

Projekt taktického urbanismu „Oživení Jarošky“ testuje potenciál části ulice stát se pobytovou zónou a sbírá data, která budou použita při zadání celkové rekonstrukce ulice.
Projektem došlo k dočasné změně dopravního režimu ze zóny 30 na pěší zónu a ke zrušení 30 parkovacích míst. Asfaltový povrch byl opatřen barevnými kruhy evokujícími nedopravní charakter prostranství, které slouží současně jako herní prvky.
Podstatou projektu bylo umožnit příčnou prostupnost ulicí, vytvořit příjemná pobytová místa pod stromy a celý prostor ulice spojit. Tomu bránila nejen parkující auta, ale také nerovné a sešlapané zelené pásy. Výsledkem je instalace dřevěných palub jako pobytových míst a zpevnění povrchů mezi nimi, kudy lze volně procházet.
Konstrukce dřevěných pobytových mol jsou řešeny bez zásahů do vegetačního prostoru lip. Výsadbové prostory stromů jsou palubami přemostěny a zatížení je roznášeno pouze do stávajících zpevněných asfaltových ploch. Paluby jsou navrženy tak, aby vzniklo co nejvíce pobytových hran, na kterých je možné sedět, a zároveň aby svými rozměry umožnily umístit další mobiliář, židle, stolky a lehátka.
Možnost a délku užívání prostoru výrazně rozšiřuje i navržené osvětlení. Tvoří jej autorská neonová svítidla v celkovém počtu 10 kusů tvaru kruhu o průměru 1500 mm. Svítidla nahrazují veřejné osvětlení a jsou zavěšena na kmenech stromů. Poškození kmene brání pryžové pásy. Světlo neobsahuje modrou složku barevného spektra a je tak šetrné k vegetaci i živočichům.
V rámci úprav byly zlepšeny půdní podmínky stromů technologií airspade a půdní injektáží. Plochy pod korunami doplnily trvalkové výsadby v ploše 40 m2. Celkem bylo vysazeno 372 ks trvalek a 220 ks cibulovin, druhy byly zvoleny s ohledem na druhovou pestrost, podporující biodiverzitu (např. kakosty, ostřice, sasanky, denivky). Asfaltové plochy byly doplněny rostlinami v nádobách.
V prostranství byla zřízena přípojka elektrické energie, aby bylo možné připojit foodtrucky, hudební produkci, lokální trh nebo jinou menší společenskou akci.
Prostranství se stalo velmi oblíbeným místem zejména kvůli jedinečné večerní atmosféře s neonovým osvětlením. Pobytová místa jsou stíněna vzrostlými lipami. Důležitá je nízkoprahovost prostranství, které může používat každý. Počet návštěvníků stoupl oproti stavu před projektem o 300 %. Projekt pomohl získat potřebná data zejména o dopravním chování lidí a parkování v klidu, potřebách místních obyvatel, pracujících, návštěvníků a provozovatelů podniků.