25.

Národní pavilon ČR na EXPO 2025 v Ósace

Kategorie projektu ‐ Novostavba

Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo
Jména autorů a spoluautorů Ing.arch. Michal Gabaš, Ing. arch. Tomáš Beránek, Ing. arch. Nikoleta Slováková+Ing. arch. Tereza Šváchová, Kryštof Jireš, Magdalena Havlová, Jana Watersová, Laura Lukáčová, Eva Gabaš Rosenová, Miroslav Slezák, Natálie Poláková, Alexandra Mishchenko
Ateliér Apropos Architects
Místo realizace 1-chōme Yumeshimanaka, Konohana Ward, Ośaka, Japonsko
Spolupracující profese Lunchmeat Studio/Jakub Pešek, Jan Kistanov, Jiří Kubalík/, Ing. Lukáš Krbec - statik/koncepční návrh konstrukce, Ing. Robert Prix - koordinace profesí, TZB, FrontOffice Tokyo - Koen Klinkers, Frank la Riviere - partnerský atelier v Japonsku, H.Kusumoto
Investor Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Kancelář generálního komisaře EXPO
Dodavatel Daisue Construction Co. Ltd. – generální dodavatel stavby (JPN)
A2Timber s.r.o. – dodavatel hrubé stavby pavilonu
Wieden s.r.o. – dodavatel celkového fasádního systému
Kolektiv Ateliers a.s. – dodavatel uměleckého skla pro fasádu
AGC Flat Glass Czech – dodavatel tabulového skla
Datum dokončení / kolaudace projektu Duben 2025
Fotograf BOYS PLAY NICE

Architektura českého národního pavilonu na Světové výstavě EXPO 2025 v Ósace odráží myšlenku životní energie a neustálého rozvoje, pracuje s motivem spirály. Návštěvníci pavilonu procházejí 260 metrů dlouhou cestou, která se vine kolem objektu a postupně stoupá vzhůru přes čtyři patra až se vynoří na vyhlídkové střeše. Tento dynamický pohyb symbolizuje nejen plynutí času a rozvoj jedince, ale i osobní a společenský růst.

Do Ósaky se všeobecná světová výstavy EXPO 2025 vrací po 55 letech a studio Apropos Architects transparentním domem se skleněnou spirálou citlivě odkazuje na český pavilon v Japonsku z roku 1970. 
Pavilon, umístěný na významné křižovatce pobřežní promenády a hlavního bulváru, je sám o sobě architektonickým exponátem. Upoutává pozornost svou siluetou, která se směrem vzhůru rozšiřuje a zdánlivě odporuje zemské gravitaci, a průhlednou skleněnou fasádou. Tato fasáda, tvořená tabulovým uměleckým sklem, nejen odkazuje na bohatou tradici českého sklářství, ale zároveň vytváří jedinečný výstavní prostor. Díky proměnlivému dennímu světlu se atmosféra interiéru neustále mění, čímž dodává expozici dynamiku a jedinečný vizuální zážitek.
Návštěvník pavilonu se při pohybu po galerijní cestě nejen fyzicky zapojuje, ale zároveň vstřebává umělecký obsah expozice, čímž posiluje svou vnitřní vitalitu. Architektura pavilonu podněcuje k pohybu vzhůru a fyzické aktivitě, zatímco expozice inspiruje k duševnímu zamyšlení. Dohromady tak vytvářejí prostor, který propojuje pohyb těla i mysli.
Na samotném vrcholu, dvanáct metrů nad zemí, rampa vede na prostornou vyhlídkovou terasu. Ta končí výraznou střešní "korunkou", kde se nachází VIP Lounge salónek. Odtud se otevírá nejen panorama klidného moře, ale i úchvatný pohled skrz prosklený světlík přímo dolů do auditoria.
Poslední kapitolu expozice a pomyslné cesty návštěvníka pavilonem tvoří schodiště z vyhlídky zpět dolů na zem. Je zasazeno do dutiny zdvojených stěn válce, které vedou do přízemí s restaurací, kde si lidé mohou vychutnat českou gastronomii. Vedle návštěvnického schodiště z vyhlídky do přízemí, se vnitřním tubusem vine druhé schodiště, které slouží auditoriu. Schodiště propojují tribuny auditoria, restauraci v přízemí a VIP salónek. Důmyslná kompozice obou schodišť zajišťuje jasné oddělení provozů výstavy a multifunkčního sálu.

Mezi hlavní výzvy projektu patřily přísné japonské stavební předpisy, náročné konstrukční požadavky spojené s rizikem zemětřesení a tajfunů a také vysoké standardy požární bezpečnosti. Tyto podmínky výrazně ovlivnily jak samotný návrh, tak proces výstavby. Celou budovu se však nakonec podařilo úspěšně realizovat jako dřevostavbu. Do projektu jsme navíc přinesli české know-how v oblasti výstavby z CLT panelů (křížem vrstveného dřeva).

Stropy a přiznané konstrukce jsou ponechány v pohledovém dřevu. Nosný systém tvoří sestava smrkových CLT panelů, které vytvářejí centrální příhradovou konstrukci auditoria se zabudovanými schodišti a výtahem. Jádro objektu doplňují horizontálně kladené desky. Ty pomáhají tvarovat výstavní spirálu směrem ven a balkony multifunkčního sálu směrem dovnitř.

Budova dosahuje výšky 16 metrů a je rozdělena do 36 segmentů. V nižších patrech tvoří jednotlivé segmenty kruh, ve vyšších podlažích pak plynule přecházejí v elipsu, která definuje plášť a hmotu pavilonu. Prostor před pavilonem je navržen jako dřevěné pobytové plato (deck) s boxy, kde mohou návštěvníci i kolemjdoucí posedět a rozjímat.

Šetrnost budovy

Environmentální certifikace

Typ a dosažená úroveň certifikátu -

Hospodaření s vodou

Využívá se dešťová voda pro zalévání?
Využívá se dešťová voda pro další účely, např. splachování toalet?
Je na budově zelená střecha nebo fasáda?
Využívá se nějak přečištěná šedá voda (např. Z umyvadel a sprch)?

Kvalita vnitřního prostředí

Je dostatek čerstvého vzduchu řízen automatizovaně?
Jsou komfortní teploty v letním a zimním období řízeny automatizovaně?
Je zajištěno přirozené osvětlení ve všech pobytových prostorech?
Je umělé osvětlení řízeno automatizovaně?
Je zajištěna akustická pohoda (zejména doba dozvuku)?
Zahrnuje dispoziční řešení prvky zónování a ergonomie?

Principy cirkulární ekonomiky

Využívá se v projektu recyklovaných materiálů?
Využívá se v projektu recyklovatelných materiálů?
Prosazují se v projektu materiály s doloženou Environmentální deklarací o produktu (EPD)?
Využívají se jiné certifikace udržitelnosti materiálů a prvků?

Energetická náročnost

Třída energetické náročnosti budovy dle Průkazu energetické náročnosti budovy
Uvažuje se s efektivním energetickým managementem (měření a pravidelná analýza dat o spotřebách)?
Využívají se obnovitelné zdroje energie (např. solární systém, fotovoltaika)?

Návaznost na okolí

Umožňuje projekt snadné využívání hromadné dopravy?
Podporuje projekt využívání alternativní dopravy (např. cyklo, pěšky apod.)?
Je v blízkém okolí budovy přístup k odpočinkovým přírodním zónám (např. parky)?