17.

Kabiny Studánka, Hranice

Kategorie projektu ‐ Rekonstrukce

Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo
Jména autorů a spoluautorů Petr Kostner (hlavní architekt), Jolana Zdobinská (interiér)
Ateliér Ateliér KONCEPT
Místo realizace Studánka 182, 352 01 Hranice - Studánka
Investor Město Hranice
U Pošty 182, 351 24 Hranice
Dodavatel bss Báňská stavební společnost s.r.o.
Chebská 53, 356 58 Sokolov
Datum dokončení / kolaudace projektu Květen 2025
Fotograf Petr Kostner (exteriér), Marek Cidlinský (interiér)

Kabiny ve Studánce vznikly rekonstrukcí původního zázemí fotbalistů a přístavbou prostor pro konání společenských akcí pro městské části Studánka a Pastviny. Obě tyto části, vzdálené od města Hranice cca 5 km, čítají dohromady 330 obyvatel, kteří žijí v rodinných domech a 3 panelových „bytovkách". Před stavbou nebyl v této části žádný veřejný prostor pro konání různých společenských akcí. A to i přes poměrně pestrý komunitní život. Veškeré akce, od voleb, po zasedání spolků až po dětská maškarní se konaly v tzv. Kiosku – dřevěné pivnici u rybníka. U fotbalového hřiště byla v původních šatnách klubovna, kam se stěží vešla domácí „jedenáctka". Místní tedy dlouhodobě volali po prostoru, kde se mohou setkávat a pořádat nejrůznější akce.

Stávající objekt šaten u fotbalového hřiště byl nevyhovující prostorově, hygienicky i stavebně. Zadáním bylo využít stávající konstrukce objektu, přistavět chybějící prostory – především pak sál pro cca 60 lidí, který bude sloužit k pořádání různých společenských akcí.

Vzhled objektu je navržen s ohledem na okolní zástavbu rodinných domů, které mají šikmé sedlové nebo polovalbové střechy, jsou ale zároveň "zasaženy" přestavbami či přístavbami z dob minulých. Hlavní hmota objektu Kabin s výraznou šikmou střechou do daného kontextu vstupuje s pokornou i sebevědomou formou odpovídající jeho nové funkci. Ostatní stavby v okolním prostoru hlavní hmota se šikmou střechou mírně převyšuje a poutá tak pozornost ke komunitnímu prostoru v nově vznikajícím přirozeném centru obce, které nová stavba kolem sebe samovolně vytváří.

Bílá omítka hlavní hmoty s komunitním sálem a klubovnou fotbalistů jemně kontrastuje k jednopodlažní stavbě šaten s fasádou obloženou dřevěnými krajinami. Dřevo akceptuje vesnický charakter celého prostoru, krajiny jsou nicméně v obrácené poloze, která stavbě dodává soudobý charakter. Celý objekt rámuje šedé oplechování střech a doplňují ho černé rámy oken a dveří s akcentovaným proskleným vstupem.

Interiér je tvořen přirozenými materiály – pohledovým betonem přiznávajícím nosnou skořepinu hlavního objektu, dřevěnými prvky dveří, vybavení šaten a baru a keramickými obklady a dlažbami na podlahách a v sociálním zázemí. Schodiště a obložení stěn ve 2NP tvoří překližkové desky. Objekt tak spoléhá na přirozené kvality a barvy materiálů a předjímá, že výraznější barevnost do něj vnesou hráči, diváci a ostatní návštěvníci.

Při realizaci bylo zjištěno, že stav nosných konstrukcí vyžaduje rozsáhlou sanaci a bylo přistoupeno k demolici a kompletní výstavbě nového objektu na původním půdorysu. V přízemní části je umístěna garáž pro zahradní techniku a dále šatny se zázemím pro dva týmy a rozhodčí. Dále sklad s prádelnou a provozní místnost fotbalového klubu. V místě, kde se přízemní část napojuje na dvoupatrový objekt je za prosklenou fasádou umístěno sociální zázemí pro veřejnost, technická místnost a vstup do sálu. Přízemí hlavního objektu tvoří sál s barem pro cca 60 lidí pro pořádání kulturních a společenských akcí se zázemím, v patře je pak prostor pro menší komunitní akce.

Konstrukce hlavní hmoty se šikmou střechou tvoří železobetonová skořepina zateplená minerální vlnou s povrchem opatřeným omítkou. Střecha je z falcovaných plechů. ¨

Jednopodlažní část objektu je vyzděna z pórobetonových tvárnic se střechou z železobetonových předpjatých panelů. Provětrávaná fasáda je zakryta dřevěnými prkny. Plochá střecha je opatřena PVC fólií.

Okna a dveře jsou hliníkové.

Objekt využívá především místní fotbalový klub TJ FAAL Studánka, který provozuje bar v době fotbalových utkání. Společně s ním zde místní spolek Živá Studánka pořádá akce pro děti i dospělé, od maškarních, zábav, promítání filmů, vyrábění, setkávání seniorů a další. Horní sál je pravidelně využíván k cvičení, případně jako další část hlavního sálu. Mimo spolků objekt slouží i pro soukromé oslavy, svatby atd.

Šetrnost budovy

Environmentální certifikace

Typ a dosažená úroveň certifikátu -

Hospodaření s vodou

Využívá se dešťová voda pro zalévání?
Využívá se dešťová voda pro další účely, např. splachování toalet?
Je na budově zelená střecha nebo fasáda?
Využívá se nějak přečištěná šedá voda (např. Z umyvadel a sprch)?

Kvalita vnitřního prostředí

Je dostatek čerstvého vzduchu řízen automatizovaně?
Jsou komfortní teploty v letním a zimním období řízeny automatizovaně?
Je zajištěno přirozené osvětlení ve všech pobytových prostorech?
Je umělé osvětlení řízeno automatizovaně?
Je zajištěna akustická pohoda (zejména doba dozvuku)?
Zahrnuje dispoziční řešení prvky zónování a ergonomie?

Principy cirkulární ekonomiky

Využívá se v projektu recyklovaných materiálů?
Využívá se v projektu recyklovatelných materiálů?
Prosazují se v projektu materiály s doloženou Environmentální deklarací o produktu (EPD)?
Využívají se jiné certifikace udržitelnosti materiálů a prvků?

Energetická náročnost

Třída energetické náročnosti budovy dle Průkazu energetické náročnosti budovy
Uvažuje se s efektivním energetickým managementem (měření a pravidelná analýza dat o spotřebách)?
Využívají se obnovitelné zdroje energie (např. solární systém, fotovoltaika)?

Návaznost na okolí

Umožňuje projekt snadné využívání hromadné dopravy?
Podporuje projekt využívání alternativní dopravy (např. cyklo, pěšky apod.)?
Je v blízkém okolí budovy přístup k odpočinkovým přírodním zónám (např. parky)?