| Jména autorů a spoluautorů |
Petr Kostner (hlavní architekt), Jolana Zdobinská (interiér) |
| Ateliér |
Ateliér KONCEPT |
| Místo realizace |
Studánka 182, 352 01 Hranice - Studánka |
| Investor |
Město Hranice
U Pošty 182, 351 24 Hranice |
| Dodavatel |
bss Báňská stavební společnost s.r.o.
Chebská 53, 356 58 Sokolov |
| Datum dokončení / kolaudace projektu |
Květen 2025 |
| Fotograf |
Petr Kostner (exteriér), Marek Cidlinský (interiér) |
Kabiny ve Studánce vznikly rekonstrukcí původního zázemí fotbalistů a přístavbou prostor pro konání společenských akcí pro městské části Studánka a Pastviny. Obě tyto části, vzdálené od města Hranice cca 5 km, čítají dohromady 330 obyvatel, kteří žijí v rodinných domech a 3 panelových „bytovkách". Před stavbou nebyl v této části žádný veřejný prostor pro konání různých společenských akcí. A to i přes poměrně pestrý komunitní život. Veškeré akce, od voleb, po zasedání spolků až po dětská maškarní se konaly v tzv. Kiosku – dřevěné pivnici u rybníka. U fotbalového hřiště byla v původních šatnách klubovna, kam se stěží vešla domácí „jedenáctka". Místní tedy dlouhodobě volali po prostoru, kde se mohou setkávat a pořádat nejrůznější akce.
Stávající objekt šaten u fotbalového hřiště byl nevyhovující prostorově, hygienicky i stavebně. Zadáním bylo využít stávající konstrukce objektu, přistavět chybějící prostory – především pak sál pro cca 60 lidí, který bude sloužit k pořádání různých společenských akcí.
Vzhled objektu je navržen s ohledem na okolní zástavbu rodinných domů, které mají šikmé sedlové nebo polovalbové střechy, jsou ale zároveň "zasaženy" přestavbami či přístavbami z dob minulých. Hlavní hmota objektu Kabin s výraznou šikmou střechou do daného kontextu vstupuje s pokornou i sebevědomou formou odpovídající jeho nové funkci. Ostatní stavby v okolním prostoru hlavní hmota se šikmou střechou mírně převyšuje a poutá tak pozornost ke komunitnímu prostoru v nově vznikajícím přirozeném centru obce, které nová stavba kolem sebe samovolně vytváří.
Bílá omítka hlavní hmoty s komunitním sálem a klubovnou fotbalistů jemně kontrastuje k jednopodlažní stavbě šaten s fasádou obloženou dřevěnými krajinami. Dřevo akceptuje vesnický charakter celého prostoru, krajiny jsou nicméně v obrácené poloze, která stavbě dodává soudobý charakter. Celý objekt rámuje šedé oplechování střech a doplňují ho černé rámy oken a dveří s akcentovaným proskleným vstupem.
Interiér je tvořen přirozenými materiály – pohledovým betonem přiznávajícím nosnou skořepinu hlavního objektu, dřevěnými prvky dveří, vybavení šaten a baru a keramickými obklady a dlažbami na podlahách a v sociálním zázemí. Schodiště a obložení stěn ve 2NP tvoří překližkové desky. Objekt tak spoléhá na přirozené kvality a barvy materiálů a předjímá, že výraznější barevnost do něj vnesou hráči, diváci a ostatní návštěvníci.
Při realizaci bylo zjištěno, že stav nosných konstrukcí vyžaduje rozsáhlou sanaci a bylo přistoupeno k demolici a kompletní výstavbě nového objektu na původním půdorysu. V přízemní části je umístěna garáž pro zahradní techniku a dále šatny se zázemím pro dva týmy a rozhodčí. Dále sklad s prádelnou a provozní místnost fotbalového klubu. V místě, kde se přízemní část napojuje na dvoupatrový objekt je za prosklenou fasádou umístěno sociální zázemí pro veřejnost, technická místnost a vstup do sálu. Přízemí hlavního objektu tvoří sál s barem pro cca 60 lidí pro pořádání kulturních a společenských akcí se zázemím, v patře je pak prostor pro menší komunitní akce.
Konstrukce hlavní hmoty se šikmou střechou tvoří železobetonová skořepina zateplená minerální vlnou s povrchem opatřeným omítkou. Střecha je z falcovaných plechů. ¨
Jednopodlažní část objektu je vyzděna z pórobetonových tvárnic se střechou z železobetonových předpjatých panelů. Provětrávaná fasáda je zakryta dřevěnými prkny. Plochá střecha je opatřena PVC fólií.
Okna a dveře jsou hliníkové.
Objekt využívá především místní fotbalový klub TJ FAAL Studánka, který provozuje bar v době fotbalových utkání. Společně s ním zde místní spolek Živá Studánka pořádá akce pro děti i dospělé, od maškarních, zábav, promítání filmů, vyrábění, setkávání seniorů a další. Horní sál je pravidelně využíván k cvičení, případně jako další část hlavního sálu. Mimo spolků objekt slouží i pro soukromé oslavy, svatby atd.
Šetrnost budovy
Environmentální certifikace
| Typ a dosažená úroveň certifikátu |
-
|
Hospodaření s vodou
| Využívá se dešťová voda pro zalévání? |
|
| Využívá se dešťová voda pro další účely, např. splachování toalet? |
|
| Je na budově zelená střecha nebo fasáda? |
|
| Využívá se nějak přečištěná šedá voda (např. Z umyvadel a sprch)? |
|
Kvalita vnitřního prostředí
| Je dostatek čerstvého vzduchu řízen automatizovaně? |
|
| Jsou komfortní teploty v letním a zimním období řízeny automatizovaně? |
|
| Je zajištěno přirozené osvětlení ve všech pobytových prostorech? |
|
| Je umělé osvětlení řízeno automatizovaně? |
|
| Je zajištěna akustická pohoda (zejména doba dozvuku)? |
|
| Zahrnuje dispoziční řešení prvky zónování a ergonomie? |
|
Principy cirkulární ekonomiky
| Využívá se v projektu recyklovaných materiálů? |
|
| Využívá se v projektu recyklovatelných materiálů? |
|
| Prosazují se v projektu materiály s doloženou Environmentální deklarací o produktu (EPD)? |
|
| Využívají se jiné certifikace udržitelnosti materiálů a prvků? |
|
Energetická náročnost
| Třída energetické náročnosti budovy dle Průkazu energetické náročnosti budovy |
|
| Uvažuje se s efektivním energetickým managementem (měření a pravidelná analýza dat o spotřebách)? |
|
| Využívají se obnovitelné zdroje energie (např. solární systém, fotovoltaika)? |
|
Návaznost na okolí
| Umožňuje projekt snadné využívání hromadné dopravy? |
|
| Podporuje projekt využívání alternativní dopravy (např. cyklo, pěšky apod.)? |
|
| Je v blízkém okolí budovy přístup k odpočinkovým přírodním zónám (např. parky)? |
|