Do Krkonoš patří stavby s mohutnými, strmými střechami umožňujícími kdysi přežít dlouhé zimy. Se seníkovými vikýři, s asymetrickým nasazením střechy na nízkém roubení vytvářejícím zápražím, s deštěním ve štítech. Taková stávala i ve stráni nad vesnicí Strážné. Pohltila ji doba hromadné rekreace, společně s respektem k vlastnictví, řemeslu, lidem, věcem a přírodě. Původní chalupu skryla pod nánosem přestaveb, přístaveb a nekvalitních vysprávek. Z původní chalupy bohužel k zachránění nezbylo téměř nic. Mizivé množství zachovaných původních konstrukcí bylo z drtivé většiny ve špatném technickém stavu.
Cílem se tak spíše než zachování matérie stalo znovuobjevení „duše“ stavby. Vytvoření autentické atmosféru chalupy, aniž by se návrh uchyloval k historizujícím prvkům bez skutečné historické hodnoty. Nesnažili jsme se do tradičního objemu vměstnat soudobé prostorové principy, ale spíše naopak – vytvořit soudobou stavbu při využití tradičních prostorových principů. Světnici tak zůstala zachována atmosféra uzavřeného, bezpečného, intimního prostoru. Do objemu původní chalupy je kromě světnice vložen pokoj pro hosty a schodiště. Toalety přistavěné za socialismu se proměnily v saunu se zázemím. Mezi svah a původní objem chalupy je vloženo skladové a technické zázemí. Podkrovní prostory jsou v duchu původních podstřešních prostor velkoryse otevřeny a poskytují soukromí jednotlivým členům rodiny.

Technické vybavení objektu je navrženo s ohledem k umístění chalupy. I přes osamocenou pozici v krajině je objekt napojen na elektrickou rozvodnou síť. O vytápění a přípravu teplé vody se tak stará tepelné čerpadlo země – voda s geotermálním vrtem. Vodou je objekt zásobován z nedaleké studánky, splaškové vody jsou likvidovány ve vlastní čističce odpadních vod.