Interiér nové pobočky Antonínova pekařství na pražském Náměstí Míru se stal pilotním projektem připravovaného rebrandingu celé sítě. Cílem návrhu bylo aktualizovat vizuální charakter značky s respektem k její dosavadní identitě i k výjimečnému geniu loci místa.

Dům na rohu někdejší Palackého ulice a bývalého Vinohradského náměstí byl postaven v letech 1888–1889 podle návrhu architekta Karla Jandy. Od roku 1910 patřil Školským sestrám sv. Františka a sloužil jako penzionát pro studenty sousedního gymnázia. Během totality byly sestry násilně vystěhovány, dům znárodněn a osud řádu poznamenaly represálie režimu. Dodnes rezonuje příběh generální sestry Marie Elišky Pretschnerové, která byla v roce 1950 zatčena StB přímo při placení poslední splátky úvěru za dům – klíče tehdy odevzdala se slovy: „Ustupuji násilí.” V září téhož roku byly řeholnice deportovány do internačního tábora v Krnově.
Po roce 1989 se sestry do domu vrátily a obnovily zde provoz Křesťanského domova mládeže u sv. Ludmily, který dnes slouží středoškolákům a v létě i turistům jako hostel.

Tým Denisa Strmiskova Studio pracoval na návrzích rok a půl ve spolupráci s grafickým studiem Kosatko a návrhářkou Terezou Kopeckou, která připravila nové pracovní uniformy. Barevná paleta vychází z vizuálu původních poboček. Nosná světle modrá byla doplněna o odstín tmavě modré, přírodní tóny dřeva a technickou nerez. Nově navržené terrazzo na podlaze navazuje na bordó a krémové tóny prostoru. Dominantou interiéru je desetimetrový prodejní pult navržený na míru. Vybavení doplňují židle Mattiazzi, exteriérový mobiliář značky Fermob a profesionální osvětlení italských svítidel iGuzzini v režii firmy ETNA.

Práce s barvami a materiály přirozeně navazuje na historické vrstvy prostoru. Během realizace byly pod nánosy bílých nátěrů odkryty původní nástěnné malby malíře Valentina Skály, zobrazující obchodní procesí s kávou a koření z Orientu, pravděpodobně z doby kavárny Republika. Součástí obnovy byla také zlacená štuková výzdoba. Zachován byl i původní skleněný lustr – autorské dílo výtvarníka Jaroslava Bejvla, vytvořené českými skláři v Kamenickém Šenově.

Atmosféru dotváří čtyři podsvícené lightboxy s archivními fotografiemi budovy a jejich někdejších obyvatelek.
Výsledný interiér stojí na principu propojení současného designu s historickým kontextem. Moderní prvky jsou do prostoru včleněny s jemností a úctou jako tiché pokračování příběhu, který se tu píše už více než sto třicet let.