Bytový dům Ahoj Vanguard vznikl v místě bývalého objektu energocentra. Záměr navazuje na uliční čáru danou stávající zástavbou a objemově reaguje na své okolí. Kompozice stavby je založena na jednoduché formě dvou do sebe zasazených obdélníků, přičemž vyšší podlaží ustupují a přirozeně tak zapojují dům do měřítka okolní zástavby.

Tvar stavby a řešení obálky stavby jsou zvoleny s ohledem na snížení negativního dopadu hlukové zátěže z frekventované ulice Československého exilu. Toho je dosaženo betonovou podnoží, „piedestalem“ objektu, a umístění funkce bytového domu až od 3.NP.

Fasády vycházejí z barevnosti okolní zástavby i přilehlé zeleně, pravidelný rastr oken respektuje charakter okolí. Betonová podnož je doplněna ocelovými sítěmi pro popínavé rostliny, které vytvoří zelenou fasádu pohlcující hluk a zajišťující příznivé mikroklima. Hlavní část objektu je tvořena betonovou nosnou konstrukcí s omítkou v odstínech bílé s prosklenými plochami a s horizontálním členěním desek, sloužící jako balkony a římsy. Tyto desky mají obložení z černého tahokovu. Tahokov je také použit jako sjednocují materiál na zábradlí, infografiku a detaily interiéru, kde je ale proveden v sytě žluté barvě.

Balkony mají zábradlí z čirého bezpečnostního skla a nabízejí velkorysé vyložení 1800, respektive 2300 mm, čímž rozšiřují užitnou plochu bytů.
Výrazným prvkem jsou komunikační jádra na severní fasádě přesahující do podnože, která jsou prosklena pomocí lehkého obvodového pláště.

Ahoj nabízí celkem 95 bytových jednotek (1kk - 4kk) a 220 parkovacích stání ve třech podzemních a dvou nadzemních podlažích, která slouží také sousednímu objektu. Dům je dispozičně dělen na dvě sekce, které jsou dilatačně oddělené, ale sdílí společnou podnož.

Technické systémy domu zahrnují vytápění pomocí tepelného čerpadla vzduch-voda doplněného bivalentním zdrojem v podobě plynových kotlů. V režimu reverzního chodu zajišťuje tepelné čerpadlo rovněž chlazení. Distribuce probíhá pomocí nástěnných fancoilových jednotek umístěných v jednotlivých bytech. Každý byt je vybaven individuální nucenou ventilací s rekuperací tepla prostřednictvím podstropní VZT jednotky. Vytápění bytů je řešeno systémem teplovodního podlahového vytápění s rozvody vedenými podlahou z centrálního patrového rozdělovače. Na střeše objektu je instalována fotovoltaická elektrárna o výkonu 15,64 kWp, která slouží primárně k napájení tepelného čerpadla.

Nosná konstrukce domu je navržena jako monolitický železobetonový skelet, který je v nejvyšších podlažích nahrazen zdivem z vápenopískových bloků. Půdorys budovy tvoří dva navazující, mírně osově posunuté obdélníky. S ohledem na rozsah stavby je objekt dilatačně rozdělen na dvě části.

Konstrukce horních pater objektu je vynesena pomocí monolitických stěnových nosníků v nadzemních podlaží a monolitickým trámům v podzemním podlaží. Tyto stěny spolu s monolitickými stropy vytvářejí prostorově tuhou krabicovou konstrukci, která je vynesena ve 3.PP až 2.NP sloupovým rastrem.

Spodní stavba je tvořena železobetonovou monolitickou konstrukcí – základovou deskou, obvodovými a vnitřními stěnami a sloupy s oválným průřezem. Základová deska je lokálně zesílena náběhy pod extrémně zatíženými prvky. Stropní desky nad podzemními a spodními nadzemními podlažími (3. PP až 2. NP) jsou železobetonové vetknuté do obvodových i vnitřních stěn a sloupů. Stropní konstrukce nad 2. NP je pod obvodovými nosnými stěnami 3. NP zesílena lemovacím žebrem, které sleduje tvar obvodu horní části. Horní stavba je navržena jako stěnový konstrukční systém z železobetonu, tvořený vnitřními a obvodovými nosnými stěnami. Tyto prvky spolu se stropy vytvářejí prostorově tuhou krabicovou konstrukci. Od 5. NP výše jsou svislé nosné konstrukce z vápenopískových bloků. Stropní konstrukce v nadzemních podlažích jsou navrženy jako železobetonové desky. Schodiště jsou prefabrikovaná a akusticky oddělena od hlavní konstrukce objektu i výtahové šachty.