123.

Sokolovna, Praha-Lysolaje

Kategorie projektu ‐ Novostavba

Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo
Jména autorů a spoluautorů Jiří Knesl, Jakub Kynčl, Jan Weiss
Ateliér knesl kynčl architekti
Místo realizace Horní náměstí 424/9, 16500 Praha-Lysolaje
Investor Městská část Praha-Lysolaje, Kovárenská 8/5, Praha – Lysolaje, 165 00
Dodavatel ALSTAP s.r.o.
Datum dokončení / kolaudace projektu Březen 2024
Fotograf Radek Brunecký

Nová městská zástavba, která vznikla na základě návrhu kanceláře knesl kynčl architekti, je situovaná na severozápadním okraji městské části Praha – Lysolaje. Vznikla ve vzájemné symbióze veřejného a soukromého sektoru (obce a developera). Cílem projektu bylo vytvořit novou čtvrť složenou jak z bytových a rodinných domů, tak i z chybějících veřejných staveb. Jádrem mělo být novodobé centrum obce, kde bude doplněna vybavenost, pro kterou už se ve stávající zástavbě nenašlo místo. Lokalita má tvar přírodního amfiteátru s krásným výhledem na panorama Prahy. Území je ve čtyřech místech komunikačně napojeno na stávající uliční síť. Objekty veřejné části jsou situovány v centru území a jsou soustředěny kolem dvou prostranství — náměstí a parku.
Náměstí, tvořené alejí a prostorem s vodním prvkem, je ze západu vymezeno Sokolovnou, z východu centrem služeb (ordinace lékaře, mateřské centrum, obchod s potravinami apod.), ze severu obecním bytovým domem s dvaceti devíti jednotkami a z jihu bytovým domem s osmi atriovými byty. Na druhé straně přiléhá k obecnímu bytovému domu park, který je v horní části zakončen dvoutřídní mateřskou školou, částečně zapuštěnou do stoupajícího terénu.
Středobodem náměstí je komunitním centrum Sokolovna, čemuž odpovídá i její architektonické ztvárnění, protože jako jediný objekt v lokalitě nemá rovnou střechu. Jak už název napovídá, jedná se o veřejnou budovu v duchu historických sokoloven, kde je využití velmi různorodé a pestré. V přízemí je situován hlavní sál (cvičení pro dospělé, gymnastika pro děti, plesy, koncerty, divadlo apod.) a restaurace se salonkem (spolková činnost a menší kulturní akce). Suterén je vyhrazen posilovně a technickému a skladovému zázemí objektu.
Dualita návrhu celého území se odráží i v materiálovém řešení. Veřejné stavby kolem náměstí, včetně Sokolovny, jsou obloženy keramickým páskem pískové barvy a ostatní domy jsou provedeny v kombinaci světlých omítek a kamenných zídek.

Komunitní centrum Sokolovna je navržena jako solitérní jednopodlažní objekt obdélníkového půdorysu uzavírající centrální část náměstí, jehož charakteristickým znakem je kompozice sedlových střech s částečným prosklením, který dodává interiéru optimální světelnou pohodu a atmosféru. Jde o částečně podsklepený jednopodlažní objekt s restaurací a multifunkčním sálem v 1. NP. V suterénu pod polovinu půdorysného průmětu objektu je umístěna tělocvična/fitness centrum, hygienické zázemí pro společenský sál v 1. NP a sklad nábytku. Podkroví je využité pro technologie. Hlavní vstup do objektu je z východu, zásobovací vstup je ze západu. Na obklad budovy jsou použity cihelní pásky. Střecha je sedlová. Okenní a dveřní výplně jsou z hliníkových profilů. V hlavních místnostech je navržen dřevěný (laťkový) podhled.
Navrhované řešení splňuje požadavky zabezpečující bezbariérové užívání staveb dané vyhláškou č. 398/2009 Sb. O obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Veškeré nášlapné vrstvy jsou navrženy v protiskluzném provedení dle jednotlivých účelů místností dle vyhl. č. 268/2009 Sb. §21, odst.2. Vstupní a venkovní prostory jsou provedeny z keramické dlažby.

Založení objektu je konstruováno jako plošné na železobetonové základových pasech. Podlahová deska 1.NP je rovněž tloušťky 200 mm a je provázána se stropní deskou 1.PP. Svislé nosné konstrukce 1.PP objektu jsou tvořeny obvodovými stěnami z betonových bednících tvárnic vylívaných betonem a vnitřními stěnami z keramických tvárnic. Svislé nosné konstrukce 1.NP jsou tvořeny obvodovými a vnitřními zděnými stěnami. Stěny jsou z keramických bloků zděných na systémovou maltu pro tenké spáry (lepidlo). Lokálně jsou stěny z keramických tvárnic nahrazeny železobetonovými monolitickými sloupy. Nenosné dělící příčky jsou zděné z keramických bloků zděných na systémovou maltu pro tenké spáry (lepidlo).

Komunitní centrum Sokolovna je přípojkami umístěnými původním rozhodnutím napojena na páteřní rozvody vybudované v rámci obytného souboru „Dolina – město jinak“ – elektrická energie, data, vodovod, kanalizace splašková a dešťová, plyn.

Šetrnost budovy

Environmentální certifikace

Typ a dosažená úroveň certifikátu -

Hospodaření s vodou

Využívá se dešťová voda pro zalévání?
Využívá se dešťová voda pro další účely, např. splachování toalet?
Je na budově zelená střecha nebo fasáda?
Využívá se nějak přečištěná šedá voda (např. Z umyvadel a sprch)?

Kvalita vnitřního prostředí

Je dostatek čerstvého vzduchu řízen automatizovaně?
Jsou komfortní teploty v letním a zimním období řízeny automatizovaně?
Je zajištěno přirozené osvětlení ve všech pobytových prostorech?
Je umělé osvětlení řízeno automatizovaně?
Je zajištěna akustická pohoda (zejména doba dozvuku)?
Zahrnuje dispoziční řešení prvky zónování a ergonomie?

Principy cirkulární ekonomiky

Využívá se v projektu recyklovaných materiálů?
Využívá se v projektu recyklovatelných materiálů?
Prosazují se v projektu materiály s doloženou Environmentální deklarací o produktu (EPD)?
Využívají se jiné certifikace udržitelnosti materiálů a prvků?

Energetická náročnost

Třída energetické náročnosti budovy dle Průkazu energetické náročnosti budovy
Uvažuje se s efektivním energetickým managementem (měření a pravidelná analýza dat o spotřebách)?
Využívají se obnovitelné zdroje energie (např. solární systém, fotovoltaika)?

Návaznost na okolí

Umožňuje projekt snadné využívání hromadné dopravy?
Podporuje projekt využívání alternativní dopravy (např. cyklo, pěšky apod.)?
Je v blízkém okolí budovy přístup k odpočinkovým přírodním zónám (např. parky)?