Na soutoku dvou potoků, nedaleko Lidových sadů, liberecké výstavné vilové čtvrti, leží místo s hlubokou koupací historií. Voda je tam studená jako led. Každý Liberečák zná tuhle krásu schovanou staletými smrky jako Lesní koupaliště. Před několika lety jsme se rozhodli, že si ho od města půjčíme a vybudujeme v jeho blízkosti zbrusu novou plovárnu. Teď stojím na hrázi a koukám na sněhobílou stavbu, která jako krajka lemuje okraj lesa a čeká na svoje první návštěvníky a říkám si, že naše úsilí stálo za to.

Nová budova plovárny není manifestem utrácení veřejných peněz. Za minimálních nákladů se podařilo postavit veřejnou stavbu, která by bez občanské iniciativy za tak nízký rozpočet vznikala jen velmi těžko. Naším příspěvkem nebyla jen fyzická práce, ale i projektová a organizační činnost, která s takovou stavbou souvisí. Vznikl návrh, který se soustředil na to, aby byl co nejjednodušší pro výstavbu, fázovatelný a finančně dostupný. Dřevostavba kopíruje dvě výškové úrovně původní základové desky a je základním funkčním prostorem plovárny. Kombinovaná systém dřevostavby z CLT panelů a lehké trámkové konstrukce v sobě integruje sklad, toalety, saunu s odpočívárnou a bistro. Střecha na tyrkysové ocelové konstrukci je deštníkem i slunečníkem plovárny – chrání stavbu i návštěvníky před nepřízní počasí. Pod střechou jsou umístěny sprchy, převlékárny a uzamykatelné skříňky.