Původní představa klientů se od finálního řešení značně lišila. Vycházeli totiž z historické dispozice bytového domu z 50. let, kde dominovala široká centrální chodba – měla být multifunkčním prostorem, kombinací herny, odpočívárny a společenské zóny, která by fungovala jako srdce domácnosti. Tento středový prostor však postrádal přirozené světlo a ani otevřením do okolních místností by nezískal dostatečné osvětlení. A tak jsme se nakonec vydali zcela opačnou cestou.
Téměř všechny původní příčky jsme tak zbourali a v rámci středu dispozice vybudovali koupelnu a dětskou šatnu. Kolem jádra se větví jednotlivé denní zóny. Hlavní obytný prostor s kuchyní, pracovna, dětské pokoje. Prostor může fungovat dohromady jako jeden velký open space, a nebo je možné jej podle nálady oddělovat posuvnými dveřmi do jednotlivých menších místností. Byt se tak může proměňovat i v čase
a podle aktuálních potřeb rodiny.
Jedinou zcela oddělenou místností v bytě je ložnice – kompaktní spací box s atypicky velkou postelí
o rozměrech 2,8 × 2,1 metru. Pohodlně se na ní vyspí nejen oba rodiče, ale i jejich malé děti – všichni pohromadě, v jednom měkkém hnízdě, které vzniklo přesně podle rytmu a potřeb jejich každodenního života.
Tématem nosných konstrukcí je odhalení jejich materiality. Nosné zdi jsme nechali očistit až na cihelnou strukturu, kterou přiznáváme bez omítky, pouze opatřujeme bílým nátěrem. Původní betonové průvlaky jsme proto také chtěli odhalit až na konstrukční beton, ale z důvodů nedostatečně zapravené a požárně nevyhovující, odhalené ocelové výztuže, jsme byli nuceni průvlaky upravit a natáhnout novou, světle šedou cementovou stěrku.

Nové příčky jsme pojali spíše jako vestavěný nábytek než tradiční stavební elementy – lehké, funkční,
s obkladem ze světlé březové dýhy, který do interiéru vnáší teplý a přívětivý tón. Toto řešení jsme zvolili záměrně: dýha je odolnější a praktičtější volbou pro nejvíce namáhané plochy v okolí centrálního jádra, kde by klasická omítka rychle ztrácela na kvalitě. Neopomněli jsme ani ty nejmenší obyvatele – do jedněch dveří šatny jsme diskrétně integrovali průchod pro kočky, který spojuje praktičnost s hravostí. Jádro samotné jsme prosvětlili skleněnými světlíky v úrovni betonových překladů, které do středu dispozice propouštějí přirozené světlo. Doplňuje je otevíratelné okno mezi koupelnou a kuchyní, které nejen propojuje prostor vizuálně, ale umožňuje i jeho účinné a přirozené provětrání.
Tématem atypového nábytku jsou křivky, které podporují přirozené plynutí otevřeného prostoru. Lokálně použité masivní dřevěné lamely přispívají nejen k akustickému komfortu, ale i k celkové atmosféře klidu
a přirozenosti.
Interiér působí odlehčeně a čistě, k čemuž výrazně přispívá litá polyuretanová stěrka v jemně krémovém odstínu – celistvá, beze spár, opticky sjednocuje podlahu a nechává vyniknout ostatním materiálům.
Jemný, ale výrazný barevný akcent přináší modrá, inspirovaná tradiční barevností slovácké lidové architektury, kde se objevuje na podezdívkách domů. V tomto projektu je reinterpretována v soudobém duchu – objevuje se na detailech dřevěného nábytku a v centrálním jádru dokonce jako celoplošná úprava stěn v podobě modré stěrky, která dodává prostoru osobitý charakter a hloubku.