Nová základní škola velkého objemu, který je dán ekonomickou logikou, reagující na měřítko obce, její historii a duch místa.

Seděly žáby v kaluži,
hleděly vzhůru k nebi,
starý jim žabák učený
otvíral tvrdé lebi.
...
„Jen bychom rády věděly“
vrch hlavy poulí zraky
„Jsou-li tam tvoři jako my,
Jsou-li tam žáby taky!“

— Jan Neruda – Písně kosmické


Ondřejov, obec známá díky své hvězdárně, založené roku 1905 bratry Fričovými, hvězdárně, která je významným pracovištěm provozujícím špičkovou soudobou vědu. Historické budovy, kombinující režné zdivo fasád a zelenkavě měděné kupole, jsou zároveň nádherným příkladem práce významného architekta Josefa Fanty. Díky dlouholetému přátelství bratrů zakladatelů se spisovatelem, novinářem a básníkem Janem Nerudou vznikly „Písně kosmické“, tento klenot české literatury a nezbytná součást povinné školní četby. Citace z „Písní kosmických“ je dokonce součástí fasády hlavní historické budovy.

Ondřejov, obec vzdálená 35 km od Prahy, která se díky výhodnému dopravnímu spojení dynamicky rozvíjí, se spojila s okolními obcemi a společně se rozhodli vybudovat novou svazkovou školu pro 540 žáků.

Veliký objem (první i druhý stupeň ZŠ, tělocvična, jídelna s varnou, družiny, klub, byt školníka, atd.), umístěný na svažitém pozemku na okraji obce, členíme do tří hlavních hmot propojených vstupním foyer. Jejich výraz je postaven na klidném rastru okenních otvorů s rámy světle zelené barvy, které kontrastují s obkladem červených cihelných pásků.

Materiálově pragmatickému interieru z pohledového betonu dominuje „hvězdné nebe“ osvětlovacích prvků, doplněným kruhovými akustickými panely. Centrální schodiště v kruhovém otvoru má svou odezvu v kruhovém světlíku. Tematika hvězd se promítla i do grafického řešení informačního systému, piktogramů, loga a nakonec i do oficiálního názvu „Základní škola bratří Fričů“. Samostatnou kapitolou je výrazné řešení podlah, rozjasňující interier a zároveň pomáhající lepší orientaci v budově, které vzniklo ve spolupráci s výtvarníkem.

Když na začátku září, při slavnostním otevření školy, žáci recitovali „seděly žáby v kaluži, hleděly vzhůru k nebi,…“, měli jsme na chvíli pocit, že se snad podařilo to podstatné: postavit školu, která bude bezproblémově fungovat a zároveň bude v dětech vytvářet vztah k místu, kde studují a žijí.

Konstrukční systém je navržen jako železobetonový monolit – všesměrný převážně stěnový systém, doplněný o sloupy kruhového průřezu ve foyer a jídelně. Monolitické jsou také stropy, které nesou ploché střechy s pultovými též monolitickými světlíky. Naopak u stěn tělocvičny kombinujeme monolit s prefa sloupy a nenosnými vyzdívkami. Zastřešení tělocvičny tvoří sedlové vazníky z lepeného lamelového dřeva.

Celý objekt je založen na pilotách a konstrukce namáhané vztlakem spodní vody jsou kotveny tahovými mikropilotami. Vzhledem ke složité morfologii terénu bylo nutné realizovat systém opěrných stěn.

Budova školy splňuje všechny požadavky pro pasivní budovy. Vytápění zajišťuje nízkoteplotní otopný systém, kde zdrojem tepla je kaskáda tří tepelných čerpadel využívající geotermální energii z dvaceti vrtů hlubokých 140 metrů. Ty zajišťují dodávku tepla pro vytápění, větrání budovy a přípravu teplé vody. Bivalentním zdrojem je elektrokotel. Při přípravě teplé vody vzniká odpadní chlad. Ten je primárně využíván pro chlazení kuchyně. Energie z geotermálních vrtů je pomocí reverzibilních tepelných čerpadel využívána k vytápění, a v případě potřeby i k chlazení. Tím zároveň dochází k regeneraci vrtů po topné sezóně.

Na základě měření koncentrace CO2 je škola větrána nuceně a disponuje také rekuperací. To je využíváno zejména v době klimatických extrémů. V mírných obdobích lze větrat přirozeně okny. Čerstvý vzduch je přiváděn do pobytových prostor školy a odváděn z prostor chodeb a hygienických zázemí. V letním období při vysokých denních teplotách slouží vzduchotechnické zařízení k nočnímu předchlazování. Odvod vzduchu zajišťují přirozeně střešní světlíky. S ohledem na pasivitu objektu je celý systém vzduchotechniky navržen na nízké rychlosti.

Jedním z důležitých prvků návrhu byly odhalené technické rozvody. Bylo tedy důležité dbát při jejich vedení na estetiku a precizně koordinovat všechny profese. Šikmé střechy světlíků nesou fotovoltaické panely o celkovém výkonu 30 kWp. Součástí systému je bateriové úložiště 18 kWh.

Srážkové vody ze střech jsou akumulovány a využívány pro závlahu zeleně v okolí školy. Jako zdroj vnější hasební vody je vybudována požární nádrž s garantovanou kapacitou. Na výstavbu nové školy bylo navázáno také zbudování rozsáhlé infrastruktury, zahrnující jak nové dopravní napojení, tak páteřní sítě a jejich přípojky.