Objekt rodinného domu je navržen na parcelu uprostřed obce Bělečka. Vlastní pozemek a jeho těsné okolí je ale spíše přírodního charakteru, než souvislé zástavby. Architektonické řešení reaguje na místní urbanistickou strukturu. Původní venkovská stavení jsou buď samostatně stojící, nebo v doprovodu hospodářských objektů. V obci není mimo návsi jasná orientace objektů a ty jsou spíše rozmístěny volně. Převládající charakter objektů je přízemní se sedlovou střechou.
Vlastní dům je podle místních zvyklostí rozdělen na obytnou a hospodářskou část. Oba objekty jsou na „louce“ umístěny volně. Navrženy jsou jako přízemní se sedlovou střechou nad obdélným půdorysem. Zděné stěny přízemí jsou prolomeny rytmickým rastrem francouzských oken. Celé přízemí je ukončeno masivní dřevěnou pozednicí, tvořící současně nadpraží všech otvorů. Štíty jsou obloženy s lehkým prkenným obkladem, zapuštěným za tělo stěny. Střecha má mírný přesah.
V opozici obytné stavby stojí stodola, sloužící jako zahradní sklad, krytá terasa, nebo parkovací stání. Architektonické výrazové prvky jsou shodné s obytnou částí, mimo hlavní štítové stěny, která je celá omítaná a prolomena velkým čtvercovým otvorem. Ten jednak přisvětluje relaxační prostor pod stodolou a současně ho opticky propojuje s okolní krajinou.
V prostoru mezi objekty vzniká zadlážděný prostor (atrium) stíněný nízkým stromem. Tradiční charakter bílého venkovského stavení s prkennými štíty je záměrně narušen kontrastními okny se zelenou lazurou. Střešní krytina je skládána ze šedých tašek.

Objekt rodinného domu je navržen na parcelu uprostřed zástavby obce Bělečka. Vlastní pozemek a jeho těsné okolí je ale spíše přírodního charakteru a dosud nebyl zastavěn. Jeho částečné využití upravil aktuální územní plán obce. Rozsáhlý pozemek je tedy spíš součástí volné louky a krajiny, než souvislé zástavby.
Architektonické řešení reaguje na urbanistickou strukturu sídla. Původní venkovská stavení jsou buď samostatně stojící, nebo v doprovodu hospodářských objektů. V obci není mimo návsi jasná orientace objektů a ty jsou spíše rozmístěny volně. Převládající charakter objektů je přízemní se sedlovou střechou, venkovský ráz. Tomu se snaží, někdy až křečovitě a bez analogie, přizpůsobit nová výstavba v obci.
Zastavitelná část pozemku je od přístupové komunikace „odříznuta“ bezejmenným potokem, který se po cca 300m vlévá do Bělečského potoka. Pozemek je v této části v ochranném pásmu vodoteče, současně zde prochází místní biokoridor. Území jihovýchodním směrem od vodoteče je čistě zeleň.
Jako příjezd k objektu byla tedy zvolena trasa, která nejkratší možnou mírou zasahuje do cenných částí území. V místě vodoteče bude zřízen propustek, propustnost bude odpovídat výše umístěnému propustku pod obecní komunikací na témže potoku. Vzhledem k charakteru území bude převážná část příjezdové komunikace nezpevněná, mlatová. Se zadlážděnou částí je uvažováno pouze v části mezi sjezdem a propustkem a těsně u stodoly.
Vlastní dům je podle místních zvyklostí rozdělen na obytnou a hospodářskou část. Oba objekty jsou na „louce“ umístěny volně. Navrženy jsou jako přízemní se sedlovou střechou se sklonem 40° nad obdélným půdorysem. Obytná část pak nad výrazně protáhlým půdorysem. Zděné stěny přízemí bez nadezdívky jsou prolomeny rytmickým rastrem francouzských oken. Celé přízemí bude ukončeno masivní dřevěnou pozednicí, tvořící současně nadpraží všech otvorů. Štíty budou obloženy s lehkým obkladem, například prkenným, zapuštěným za tělo stěny. Střecha s mírným přesahem.
V opozici obytné stavby stojí stodola, sloužící jako zahradní sklad, krytá terasa, nebo parkovací stání. Architektonické výrazové prvky jsou shodné s obytnou částí, mimo hlavní štítové stěny, která je celá omítaná a prolomena velkým čtvercovým otvorem. Ten jednak přisvětluje relaxační prostor pod stodolou a současně opticky propojuje s okolní krajinou.
Prostor mezi oběma objekty/atrium bude zadlážděn a stíněn nízkým stromem.
Pozemek bude oplocen pouze mezi oběma domy a to nízkým průhledným plotem, například