192.

Náměstí u Masarykova nádraží

Kategorie projektu ‐ Krajinářská architektura a zahradní tvorba

Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo
Jména autorů autor: Martin Stára, spoluautoři: Silvia Snopková, Jakub Herza, Sebastian Sticzay
Ateliér Perspektiv
Místo realizace Havlíčkova 5, 110 00 Praha 1
Profese JAKUB CIGLER ARCHITEKTI, a.s. Nad Ostrovem 1119/7 147 00 Prague 4 Czech Republic
Investor Penta Real Estate
Masaryčka
Na Florenci 2139/2
110 00 Praha 1 – Nové Město
Dodavatel STRABAG
Kačírkova 982/4
158 00 Praha 5 – Jinonice
Datum dokončení / kolaudace projektu Březen 2024
Fotograf Tomáš Slavík

Masarykovo nádraží je poněkud zapomenutým místem, kde se psaly dějiny nové České Republiky. Vznikem Hlavního nádraží Masaryčka ztratila na lesku a prvenství. Prostranství kolem nádraží se postupně měnilo na parkoviště a kvalita veřejného prostoru upadala až na dnešní stav. Navrhujeme novou bránu města na prahu staré Prahy, náměstí Masarykovo nádraží. Prostor, který umožňuje volný, všesměrný pohyb s příležitostí pro krátké zastavení a modulárního zařízení pro různé příležitosti – výstavy, food fest. Neuchopený prostor u nádraží má šanci stát se novým pražským náměstím plným života.

Návrh tvoří souvrství prvků, vytvářející nové náměstím – prostupní, komfortní, modulární a bezpečné. Povrchy definují prostorovou kompozici a čitelně rozdělují zóny. Modulární mobiliář doplňuje prostor pro každodenní aktivity. Srdcem celého konceptu je rastr betonových ,,pražců“, které se paprskovitě rozbíhají směrem od nádraží. Tento rastr přirozeně vymezuje prostor, avšak nevytváří jasné hranice a dále se odkazuje na navazující kolejiště. V návrhu jsme se rozhodli pracovat s vodou formou menších fontán. Vzhledem k fenoménu ,,heat islands“ považujeme umisťování stromů do veřejného prostoru za klíčové pro zajištění komfortu a přehřátých centrech měst. V konceptu pracujeme s centralizovaným blokem stromů umístěném v pravidelném rastru. Součástí návrhu je i definice nové podoby přístřešků vstupů do metra. Návrh zastřešených vstupů rozvádí původní koncepci subtilních skleněných boxů. 6 nerezových sloupků kotvených do stávajícícho betonového soklu, nese minimální ocelovou konstrukci střechy.
Jde nám především o maximální odhmotnění objektu, který bude v kontaktu s Masarykovým nádražím působit pokorným dojmem. Zelená střecha přispíva k ekologické rovnováze prostředí a zabraňuje prehřívání náměstí.

Krajinářsko-architektonický projekt předprostoru Masarykova nádraží a Masaryk centre ztvárňující i nové celoprosklené vstupy do metra plynule navazuje na ulici Na Florenci a předjímá jednotné koncepční řešení sousedních prostranství. Masarykovo nádraží je významným uzlem městské a meziměstské dopravy a ulice Na Florenci vizuální linií mezi dominujícím Týnským chrámem a Vítkovem. Návrh vyzdvihuje urbanistické hodnoty lokality, vymezuje reprezentativní náměstí před budovou Masarykova nádraží a podtrhuje význam ulice Na Florenci jako městského bulváru se stromovou alejí.
Žulou dlážděné náměstí pomocí zeleně vytváří samostatný, volně průchozí prostor s předpokladem kumulace velkého množství osob. Platforma pěších propojení mezi nádražím, výstupy metra, tramvajovým spojením a Masaryk centre se stává novou bránu Starého města. Souvrství prvků definuje nové náměstí – prostupné, komfortní, modulární a bezpečné. Povrchy určují prostorovou kompozici a čitelně rozdělují zóny. Jasně identifikovaná hranice náměstí rastrem paprskovitě uspořádaných „pražců“ v dláždění reaguje na nesourodou geometrii okolních budov a je reprezentující vrstvou současného přístupu v historickém kontextu. Parter je doplněn o městský mobiliář z dílny českého výrobce Capacity system.
Koncepce návrhu navazuje na lokální historické hodnoty a odráží soudobé potřeby města, vč. snižování dopadů tepelného ostrova. Umisťujeme množství vzrostlých stromů s předpokladem bohaté koruny umožňující pobyt a pohyb ve stínu. Projekt zároveň klade důraz na důsledné hospodaření s dešťovou vodou a soustředí srážkové vody do záhonů a prokořenitelného prostoru jako přirozenou závlahu zeleně. Výsadby tak vnáší do veřejného prostranství nejen estetickou hodnotu, ale především ochlazují kamenný prostor města, snižují prašnost a vytváří příznivé mikroklima. Záhony jsou navrženy tak, aby obstály před přívalovými dešti regulovanou kapacitou přepadem do oddílné kanalizace, i před údržbou komunikací v zimních měsících.
Ve středu náměstí blok šesti stromů v letních měsících poskytuje stín při čekání na vlak nebo chvíle klidu v rušné lokalitě. Šestici tvoří kmenný tvar jasanu úzkolistého – Fraxinus angustifolia ‚Raywood‘. Stromový blok je umístěn tak, aby nebránil volnému pohybu v rámci náměstí a zároveň členil prostor na klidné a rušné části. Jednotný druh stromů pomáhá definovat prostor náměstí a vizuálně ho sjednotit. Ortogonální záhony odpovídají vybranou intenzivní výsadbou trvalek a travin záhonům v ulici Na Florenci.

Šetrnost budovy

Environmentální certifikace

Typ a dosažená úroveň certifikátu -

Hospodaření s vodou

Využívá se dešťová voda pro zalévání?
Využívá se dešťová voda pro další účely, např. splachování toalet?
Je na budově zelená střecha nebo fasáda?
Využívá se nějak přečištěná šedá voda (např. Z umyvadel a sprch)?

Kvalita vnitřního prostředí

Je dostatek čerstvého vzduchu řízen automatizovaně?
Jsou komfortní teploty v letním a zimním období řízeny automatizovaně?
Je zajištěno přirozené osvětlení ve všech pobytových prostorech?
Je umělé osvětlení řízeno automatizovaně?
Je zajištěna akustická pohoda (zejména doba dozvuku)?
Zahrnuje dispoziční řešení prvky zónování a ergonomie?

Principy cirkulární ekonomiky

Využívá se v projektu recyklovaných materiálů?
Využívá se v projektu recyklovatelných materiálů?
Prosazují se v projektu materiály s doloženou Environmentální deklarací o produktu (EPD)?
Využívají se jiné certifikace udržitelnosti materiálů a prvků?

Energetická náročnost

Třída energetické náročnosti budovy dle Průkazu energetické náročnosti budovy
Uvažuje se s efektivním energetickým managementem (měření a pravidelná analýza dat o spotřebách)?
Využívají se obnovitelné zdroje energie (např. solární systém, fotovoltaika)?

Návaznost na okolí

Umožňuje projekt snadné využívání hromadné dopravy?
Podporuje projekt využívání alternativní dopravy (např. cyklo, pěšky apod.)?
Je v blízkém okolí budovy přístup k odpočinkovým přírodním zónám (např. parky)?