176.

Prostorový obraz pro Masarykův Onkologický Ústav v Brně

Kategorie projektu ‐ Architektonický design, drobná architektura a výtvarné dílo v architektuře

Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo
Jména autorů MgA. Jakub Tajovský, MgA. Ing. arch. Ondřej Bělica
Ateliér Jakub Tajovský + Ondřej Bělica
Místo realizace Žlutý kopec 543/7, Brno
Investor Masarykův Onkologický Ústav, Žlutý kopec 543/7, Brno
Dodavatel ESOX, spol. s r.o.
Libušina tř. 826/23
623 00 Brno
Datum dokončení / kolaudace projektu Leden 2023
Fotograf Jan Prokopius

Umělci Jakub Tajovský a Ondřej Bělica transformovali stacionář denní chemoterapie v Masarykově onkologickém ústavu (MOÚ) v Brně s cílem spojit umění a architekturu tak, aby se nemocniční prostory staly léčivými a inspirativními . Tento projekt dokazuje současnou tendenci v lékařství, podporovat samotnou léčbu kulturním a esteticky příjemným prostředím.

Pro realizaci této vize byla klíčová spolupráce s ředitelem MOÚ, prof. Markem Svobodou. Cílem bylo vytvořit prostor, který zvyšuje komfort při náročných terapiích a zlepšuje atmosféru v celém oddělení. Tento přístup není jen otázkou designu, ale i hlubokého porozumění potřebám pacientů, kteří se nacházejí v obtížných životních situacích.

Záměrem autorů bylo vytvořit velkoformátovou prostorovou malbu, která by pacienty i zaměstnance provázela celým oddělením. Kompozice výtvarně řešených prvků představuje lineární tok začleněný do architektonických prvků, jako jsou podlaha, dveře a skleněné výplně. Geometrická struktura funkcionalistické architektury kontrastuje s nepravidelnými ornamentálními detaily podlah a dveří, které připomínají motivy růstu a regenerace.

Použitý výtvarný jazyk spočívá v rozvíjení lineárních struktur, jenž svádějí pozorovatele k perspektivnímu čtení obrazu jako krajiny. V případě nemocnice se jedná o krajinu se zřejmým tokem vody jako výrazem života, obnovy a vytrvalosti.

Vytvoření takového prostoru přináší výzvy, ale také jedinečné příležitosti. Umělci se snaží o to, aby jejich práce rezonovala s pacienty i zaměstnanci, a to jak esteticky, tak emocionálně. Tento projekt se tak stává nejen místem pro léčbu, ale i platformou pro kulturní dialog a sdílení zkušeností. Umělecké dílo se stává součástí terapeutického procesu, což může mít dlouhodobý pozitivní dopad na kvalitu života pacientů.

Celkově tento projekt reprezentuje nový přístup k designu zdravotnických zařízení, který klade důraz na lidskost, pohodlí a inspiraci. Ukazuje, že umění má moc proměnit vnímání nemocnice a vytvořit prostředí, které podporuje jak fyzické, tak psychické zdraví.

Umělecká intervence vznikla v rámci rekonstrukce budovy navržené před více než třiceti lety architektonickou kanceláří Burian - Křivinka. Interiér stacionáře chemoterapie zahrnuje vstupní halu, čekárnu, příjmové oddělení a sekci pro pacienty se sníženou imunitou. Klíčovým prvkem návrhu je velkoformátová prostorová malba, která propojuje všechny části oddělení a vytváří kontinuitu mezi prostorem a pacienty.

Materiály byly pečlivě vybírány tak, aby splňovaly provozní nároky nemocnice. Snahou bylo zachovat jednoduchost architektonického řešení. Použito bylo marmoleum jako podlahová krytina, skleněné výplně dveří jsou pískovány a dřevěné dveře opatřeny nástřikem přímo při výrobě. Vzniká tak souhra materiálů pojící kresebné motivy v prostorový obraz, který lze nazírat podobně jako malbu v množštví úhlů a kompozic.

Atmosféru oddělení doplňuje barevné ladění závěsů mezi aplikačními křesly a vybavení pokojů obrazy studentů brněnské FAVU pod kurátorským výběrem Marie Štindlové, které byly vytvořeny přímo pro tento účel. Pacienti si mohou vybrat místo podle vkusu či nálady, což usnadňuje orientaci a nese estetickou i terapeutickou funkci.

Tento projekt, vznikl jako aplikovaný výzkum pod Fakultou výtvarných umění VUT v Brně a ukazuje, jak umění a architektura mohou společně rozvíjet kulturní dialog ve veřejném prostoru.

Šetrnost budovy

Environmentální certifikace

Typ a dosažená úroveň certifikátu -

Hospodaření s vodou

Využívá se dešťová voda pro zalévání?
Využívá se dešťová voda pro další účely, např. splachování toalet?
Je na budově zelená střecha nebo fasáda?
Využívá se nějak přečištěná šedá voda (např. Z umyvadel a sprch)?

Kvalita vnitřního prostředí

Je dostatek čerstvého vzduchu řízen automatizovaně?
Jsou komfortní teploty v letním a zimním období řízeny automatizovaně?
Je zajištěno přirozené osvětlení ve všech pobytových prostorech?
Je umělé osvětlení řízeno automatizovaně?
Je zajištěna akustická pohoda (zejména doba dozvuku)?
Zahrnuje dispoziční řešení prvky zónování a ergonomie?

Principy cirkulární ekonomiky

Využívá se v projektu recyklovaných materiálů?
Využívá se v projektu recyklovatelných materiálů?
Prosazují se v projektu materiály s doloženou Environmentální deklarací o produktu (EPD)?
Využívají se jiné certifikace udržitelnosti materiálů a prvků?

Energetická náročnost

Třída energetické náročnosti budovy dle Průkazu energetické náročnosti budovy
Uvažuje se s efektivním energetickým managementem (měření a pravidelná analýza dat o spotřebách)?
Využívají se obnovitelné zdroje energie (např. solární systém, fotovoltaika)?

Návaznost na okolí

Umožňuje projekt snadné využívání hromadné dopravy?
Podporuje projekt využívání alternativní dopravy (např. cyklo, pěšky apod.)?
Je v blízkém okolí budovy přístup k odpočinkovým přírodním zónám (např. parky)?