Domy byly navrženy tři v řadě ve svažitém úseku ulice Horní, v dlouhé proluce mezi řadovými bytovkami ze 60. let na severu a přibližně o dekádu mladším areálem policejní školy na jihu. Ulice k policejnímu areálu stoupá a svažitý terén je rovněž západně od hrany vozovky k vrcholu Červeného kopce. V této urbanisticky nestabilizované a morfologií terénu nejednoduché situaci je chybějící uliční fronta navržena jako „otevřená“, tvořená trojicí bodových domů vzájemně posunutých výškově i půdorysně. Kvůli nevypořádanému vlastnictví nefunkční redukční stanice plynu ale nakonec nebyl severní dům realizován. Čtyřpatrové domy s ustoupeným podlažím vyrůstají ze společného soklu podzemní garáže se střešní zahradou. Západní dům, který bude po dostavbě navazující uliční sítě na nároží, reflektuje posunem uliční čáry budoucí křižovatku i aktuální majetkové vztahy v území a vytváří si komfortní vstupní předprostor, asociující čestný dvůr. Vstup z chodníku k domovním dveřím každého z domů je veden kolonádou jednostranně otevřenou do zahradního patia. Vzájemný posun objektů neurčuje pouze urbanistickou figuru návrhu. Také plochy podlaží jsou uvnitř objemu každého z domů vertikálně posunuty o půl patra. Z každé podesty i mezipodesty je tedy vstup do dvojice bytů, které tak mají dostatek soukromí. Vrchní byty jsou mezonetové a díky vzájemnému posunu části podlaží mají vysoké, velkorysé obývací pokoje. Dispozice bytů jsou osobité, složené ze čtvercových, dvoukřídlými otvory na celou jejich výšku propojených místností, kterým mohou obyvatelé dle vlastního gusta dávat různé náplně a funkce. Byty tedy téměř bez chodeb nabízí neobvyklou volnost způsobu bydlení. Obytné pokoje přitom hledí skrze rozměrné obytné balkony/terasy zcela prosklenými průčelími – uličním i zahradním – do krajiny. Obraz města a rovin Jižní Moravy na východě a vegetace svahů Červeného kopce na západě je rámován pouze plochami stěn a stropů. Naopak intimní místnosti, především ložnice a koupelny, jsou obráceny do stran. Dvojice domů má velkou společnou obytnou zahradu a stejné fasády přírodní materiality, sestávající z hliníkových rámů oken, textilních stínících rolet a markýz a lícových cihelných pásků. Ty odkazují k bývalé největší brněnské cihelně Paula Kohna, která po celé století formovala charakter Červeného Kopce. Stavbou dvojice obytných domů začíná revitalizace jejího brownfieldu, největšího v Brně, a také budoucí otevřená uliční fronta, vhodná ve specifickém prostoru svažité ulice.

Jedná se o dva bytové bodové domy s orientací hlavních obytných prostor Z – V. Objekty jsou vystavěny na společné železobetonové podnoži podzemních garáží přístupných po sjezdu z místní komunikace. Pro parkování je připraveno vždy dostatečné množství parkovacích stání na dvou podzemních patrech. Zbylá část suterénních prostor je využita pro samostatné sklepní kóje, technické místnosti. Každý z bytových domů má samostatný přístup do garáží přes komunikační prostor zajišťující vertikální propojení mezi jednotlivými patry bytového domu, který je rovněž vybaven osobním výtahem umožňující přepravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace.
Vstupy do objektu Budovy A je z úrovně 1.NP, Budovy B z úrovně 1.PP. Vertikální komunikace tvoří dvouramenné schodiště obíhající výtahovou šachtu. Vstup do bytových jednotek je z podest schodiště. Počty a dispozice bytů každého z pater se liší dle požadavků stavebníka.
Základní dispoziční uspořádání bytových jednotek spočívá v situování hlavních obytných místností východ resp. západ, na tyto místnosti navazuje balkón nebo terasy. Sociální zázemí je soustředěno uprostřed dispozice kolem bytových jader procházejících po výšce celého objektu.
Poslední patra jsou řešena jako mezonetové samostatné bytové jednotky se samostatným schodištěm, přístupné z prostoru hlavní podesty.