Komplexní rekonstrukce zásadně změnila rozsah a variabilitu společenských prostor, optimalizovala vnitřní provozní uspořádání a změnila vztah stavby k veřejnému prostoru.
Část budovy nově využívá Základní umělecká škola Alfonse Muchy, jejíž náplň má přirozeně blízko ke kulturnímu životu. Obě části mohou fungovat zcela samostatně, ale funkčně i provozně se vzájemně podporují a vytváří společnou synergii.
Celá stavba nově nabízí celkem 3 společenské sály se svébytnou atmosférou i specifickými parametry, navíc s možností paralelního provozu. Provozovatel má možnost průběžně měnit využití a konfiguraci jednotlivých sálů. Přirozeně tak může optimalizovat mj. rozsah nezbytného zázemí i provozní náklady.

V rámci rekonstrukce stavba získala kultivovaný civilní předprostor, na úkor původního parkoviště. Změnou řešení se podařilo mj. ucelit pěší trasy, např. do blízkých škol.
Původní vstupní schodiště budovy bylo nahrazeno měkce stoupající bezbariérovou plochou, na kterou přímo navazuje nově řešený foyer i vstup do školy. Vstupy jsou kryté hmotou přístavby a střešním přesahem. Prostorné závětří, situované na komunikačních trasách, slouží jako živé místo setkávání, podpořené „zahrádkou“ kavárny.

Foyer, uvolněný od řady původních bariér, teď logicky a přehledně propojuje všechny veřejné části budovy. Sem je soustředěný veškerý návštěvnický servis, odtud jsou přímé vstupy do hlavního sálu i propojení do sálu komorního. Po schodišti je přístupný balkon a taneční sál - dělitelný mobilní stěnou.

Výraznou proměnou prošlo hlavní průčelí stavby, které stavbě dodává potřebnou dynamiku a jasně definuje hlavní vstup do budovy. Výrazné vertikální členění i motiv objektivu, či „kukátka“ jsou inspirovány původním tvaroslovím budovy.

Stávající nosné konstrukce: zdivo z cihel keramických plných.
Nové nosné konstrukce: Železobetonové monolitické konstrukce doplněné ocelovými konstrukcemi (např. příhradové vazníky).