Kompoziční záměr reaguje na širší i užší kontext. Širší kontext je celý kampus univerzity, kde jednotlivé budovy vykazují některé společné tvarové, materiálové i barevné rysy. Užší kontext jsou sousední budovy, s nimiž je nová stavba funkčně propojena. Budovy MCEV a FŽP I dosud tvořily neuzavřenou linii a nová budova ji uzavírá nárožím. Na jižní straně se napojuje dvěma subtilními krčky na budovu FŽP I a tvarově i funkčně navazuje kontakt. Směrem na sever drží fasáda linii předchozích staveb, avšak postupně graduje směrem k nároží a končí organickou křivkou. Gradace je vertikální i horizontální. Není nijak přehnaně výrazná, přesto jasně patrná v odstupňování fasády a stoupajícím nadpraží oken. Severovýchodní nároží je potom „setkáním“ - kontextuální rovná linie kvádru a organická křivka, která rozehrává severní fasádu ve všech osách.

Funkce objektu je složitá, protože je tvořena mnoha různými jednotkami na malém půdorysu. Objekt je zapuštěn 3 podlaží pod terén a tentýž počet podlaží je nad terénem Ve spodních patrech jsou laboratoře, strojovny a archivy, směrem nahoru postupně převažují laboratoře a přibývají kanceláře a složitost funkčního schématu završují dva bohatě prosvětlené ateliery pro krajináře v posledním nadzemním podlaží. Na ploché střeše je intenzivní zahrada, která byla navržena ve spolupráci s uživatelem a také technologická nástavba, která umožňuje budově technicky fungovat. Řešení je plošně i energeticky úsporné, což bylo jedním z cílů projektu.

Složitosti funkce odpovídá neobvyklost fasád. Ty jsou velice specifické a vychází z rámcového zadání - slouží výzkumu. Zároveň jsou v souladu s kompozičním záměrem – organické křivky jsou z organického materiálu. V pozadí těchto fasád se odehrává koloběh neobvyklých technologií, a dokonce i vodní plocha pod východní fasádou souvisí s vodním hospodářstvím objektu.

Nová budova pojímá všechny ty složitosti a navenek se tváří klidně. Je součástí celku a přesto zůstává unikátní. Přináší nové a neobvyklé obrazy do různorodého souboru staveb se společnou DNA. Ctí kontext, navazuje a kultivuje okolní prostor. Vytváří klid na výzkum a studium, a podílí se na inspirativním budoucí kontextu.

Objekt má zastavěnou plochu 799m2 a užitnou plochu 4412m2. Má 3 podzemní a 3 nadzemí podlaží, nad nimiž je technologická nástavba. Dispozice je trojtrakt s jedním hlavním schodištěm a výtahem mezi rameny. Založení objektu je na pilotách se základovou monolitickou deskou s krystalizační přísadou pro nepropustné provedení. Obdobně jsou provedeny obvodové nosné stěny. Vnitřní nosné konstrukce se skládají s nosných sloupů a ztužujících stěn. Všechny stropní desky jsou provedeny monoliticky a nad sloupy jsou zesíleny hlavicemi. Výtahová šachta je v suterénu propojena se základovou deskou a v horní části je oddilatována. Hlavní schodiště objektu je z prefabrikovaných ramen uložených na podesty a mezipodesty. Spojovací krčky jsou tvořeny dvěma vzájemně spojenými ocelovými příhradovými vazníky. Vytápění a ohřev teplé vody zajišťují 3 kondenzačními kotle v technologické nástavbě. Celá budova je nuceně větrána s možností otevření oken ve většině místností. Hygienické zázemí, úniková cesta a laboratoře mají samostatné větrání. Odpadní vody jsou odvedeny do areálové stoky, zatímco dešťové vody jsou koncentrovány v mokřadním biotopu s plochou 120m2 a maximálním objemem 200m3 a dále využity. Biotop je navržen pro celoroční akumulaci dešťové a vyčištěné šedé vody, která je poté využita na zavlažování fasád a střechy a případné přebytky na splachování WC. Systém předpokládá akumulaci a využití veškeré dešťové a vyčištěné šedé vody a je vybaven přípravou pro doplňování dešťové vody z areálové dešťové kanalizace. Retenční objem v biotopu, řízený odtok a havarijní přepad je pro případ extrémních srážek. Severní a východní fasáda je tvořena vertikální zahradou. Konkrétně jde o systém závěsných košů na ocelové konstrukci předsazené před zateplení objektu. Jde tedy o dodatečné zateplení, které zároveň přispívá lepšímu mikroklimatu a navíc jde o výzkumnou plochu pro řízené pěstování rostlin. Zbylé části fasády jsou porostlé neřízeně pomocí sítí a popínavých rostlin. Jediná jižní fasáda není vegetační – přiléhá k sousední budově a reaguje na ni černým hliníkovým obkladem. Intenzivní zelená střecha je na monolitické stropní konstrukci 3.NP. Vyspádování je formou cementové pěny. Nad parozábranou je drenážní vrstva, vrstva tepelná izolace a podtlakové hydroizolace, další drenážní vrstva se separační geotextilií a celá skladba je zasypána substrátem. Systém měření a regulace zajišťuje kontrolu standardních technických zařízení, přičemž hospodaření s vodou má separátní systém.