164.

Fakulta životního prostředí III ČZU

Kategorie projektu ‐ Novostavba

Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo
Jména autorů Ing. arch. Jan Izák, Ing. Václav Forman, Ing. arch. Jindřich Cibulka, Ing. Martin Kristian
Ateliér Origon spol. s r.o.
Místo realizace Česká zemědělská univerzita, Kamýcká 129, 165 00 Praha-Suchdol
Profese Stavebně konstrukční řešení - Ing. Petr Žalský; Požárně bezpečnostní řešení - Ing. Karel Hájek; Vytápění, ZTI, plynová zařízení - Ing. David Zákoutský; Vzduchotechnika a chlazení - Ing. Luboš Krpata; Měření a regulace - Ing. Petr Tkáč; Silnoproudé instal
Investor Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity
Dodavatel Esox spol. s r.o.
Datum dokončení / kolaudace projektu Říjen 2023
Fotograf Ing. arch. Jan Izák, Ing. Martin Kristian

Kompoziční záměr reaguje na širší i užší kontext. Širší kontext je celý kampus univerzity, kde jednotlivé budovy vykazují některé společné tvarové, materiálové i barevné rysy. Užší kontext jsou sousední budovy, s nimiž je nová stavba funkčně propojena. Budovy MCEV a FŽP I dosud tvořily neuzavřenou linii a nová budova ji uzavírá nárožím. Na jižní straně se napojuje dvěma subtilními krčky na budovu FŽP I a tvarově i funkčně navazuje kontakt. Směrem na sever drží fasáda linii předchozích staveb, avšak postupně graduje směrem k nároží a končí organickou křivkou. Gradace je vertikální i horizontální. Není nijak přehnaně výrazná, přesto jasně patrná v odstupňování fasády a stoupajícím nadpraží oken. Severovýchodní nároží je potom „setkáním“ - kontextuální rovná linie kvádru a organická křivka, která rozehrává severní fasádu ve všech osách.

Funkce objektu je složitá, protože je tvořena mnoha různými jednotkami na malém půdorysu. Objekt je zapuštěn 3 podlaží pod terén a tentýž počet podlaží je nad terénem Ve spodních patrech jsou laboratoře, strojovny a archivy, směrem nahoru postupně převažují laboratoře a přibývají kanceláře a složitost funkčního schématu završují dva bohatě prosvětlené ateliery pro krajináře v posledním nadzemním podlaží. Na ploché střeše je intenzivní zahrada, která byla navržena ve spolupráci s uživatelem a také technologická nástavba, která umožňuje budově technicky fungovat. Řešení je plošně i energeticky úsporné, což bylo jedním z cílů projektu.

Složitosti funkce odpovídá neobvyklost fasád. Ty jsou velice specifické a vychází z rámcového zadání - slouží výzkumu. Zároveň jsou v souladu s kompozičním záměrem – organické křivky jsou z organického materiálu. V pozadí těchto fasád se odehrává koloběh neobvyklých technologií, a dokonce i vodní plocha pod východní fasádou souvisí s vodním hospodářstvím objektu.

Nová budova pojímá všechny ty složitosti a navenek se tváří klidně. Je součástí celku a přesto zůstává unikátní. Přináší nové a neobvyklé obrazy do různorodého souboru staveb se společnou DNA. Ctí kontext, navazuje a kultivuje okolní prostor. Vytváří klid na výzkum a studium, a podílí se na inspirativním budoucí kontextu.

Objekt má zastavěnou plochu 799m2 a užitnou plochu 4412m2. Má 3 podzemní a 3 nadzemí podlaží, nad nimiž je technologická nástavba. Dispozice je trojtrakt s jedním hlavním schodištěm a výtahem mezi rameny. Založení objektu je na pilotách se základovou monolitickou deskou s krystalizační přísadou pro nepropustné provedení. Obdobně jsou provedeny obvodové nosné stěny. Vnitřní nosné konstrukce se skládají s nosných sloupů a ztužujících stěn. Všechny stropní desky jsou provedeny monoliticky a nad sloupy jsou zesíleny hlavicemi. Výtahová šachta je v suterénu propojena se základovou deskou a v horní části je oddilatována. Hlavní schodiště objektu je z prefabrikovaných ramen uložených na podesty a mezipodesty. Spojovací krčky jsou tvořeny dvěma vzájemně spojenými ocelovými příhradovými vazníky. Vytápění a ohřev teplé vody zajišťují 3 kondenzačními kotle v technologické nástavbě. Celá budova je nuceně větrána s možností otevření oken ve většině místností. Hygienické zázemí, úniková cesta a laboratoře mají samostatné větrání. Odpadní vody jsou odvedeny do areálové stoky, zatímco dešťové vody jsou koncentrovány v mokřadním biotopu s plochou 120m2 a maximálním objemem 200m3 a dále využity. Biotop je navržen pro celoroční akumulaci dešťové a vyčištěné šedé vody, která je poté využita na zavlažování fasád a střechy a případné přebytky na splachování WC. Systém předpokládá akumulaci a využití veškeré dešťové a vyčištěné šedé vody a je vybaven přípravou pro doplňování dešťové vody z areálové dešťové kanalizace. Retenční objem v biotopu, řízený odtok a havarijní přepad je pro případ extrémních srážek. Severní a východní fasáda je tvořena vertikální zahradou. Konkrétně jde o systém závěsných košů na ocelové konstrukci předsazené před zateplení objektu. Jde tedy o dodatečné zateplení, které zároveň přispívá lepšímu mikroklimatu a navíc jde o výzkumnou plochu pro řízené pěstování rostlin. Zbylé části fasády jsou porostlé neřízeně pomocí sítí a popínavých rostlin. Jediná jižní fasáda není vegetační – přiléhá k sousední budově a reaguje na ni černým hliníkovým obkladem. Intenzivní zelená střecha je na monolitické stropní konstrukci 3.NP. Vyspádování je formou cementové pěny. Nad parozábranou je drenážní vrstva, vrstva tepelná izolace a podtlakové hydroizolace, další drenážní vrstva se separační geotextilií a celá skladba je zasypána substrátem. Systém měření a regulace zajišťuje kontrolu standardních technických zařízení, přičemž hospodaření s vodou má separátní systém.

Šetrnost budovy

Environmentální certifikace

Typ a dosažená úroveň certifikátu -

Hospodaření s vodou

Využívá se dešťová voda pro zalévání?
Využívá se dešťová voda pro další účely, např. splachování toalet?
Je na budově zelená střecha nebo fasáda?
Využívá se nějak přečištěná šedá voda (např. Z umyvadel a sprch)?

Kvalita vnitřního prostředí

Je dostatek čerstvého vzduchu řízen automatizovaně?
Jsou komfortní teploty v letním a zimním období řízeny automatizovaně?
Je zajištěno přirozené osvětlení ve všech pobytových prostorech?
Je umělé osvětlení řízeno automatizovaně?
Je zajištěna akustická pohoda (zejména doba dozvuku)?
Zahrnuje dispoziční řešení prvky zónování a ergonomie?

Principy cirkulární ekonomiky

Využívá se v projektu recyklovaných materiálů?
Využívá se v projektu recyklovatelných materiálů?
Prosazují se v projektu materiály s doloženou Environmentální deklarací o produktu (EPD)?
Využívají se jiné certifikace udržitelnosti materiálů a prvků?

Energetická náročnost

Třída energetické náročnosti budovy dle Průkazu energetické náročnosti budovy C
Uvažuje se s efektivním energetickým managementem (měření a pravidelná analýza dat o spotřebách)?
Využívají se obnovitelné zdroje energie (např. solární systém, fotovoltaika)?

Návaznost na okolí

Umožňuje projekt snadné využívání hromadné dopravy?
Podporuje projekt využívání alternativní dopravy (např. cyklo, pěšky apod.)?
Je v blízkém okolí budovy přístup k odpočinkovým přírodním zónám (např. parky)?