Krkonošské muzeum ve Vrchlabí bylo založeno roku 1883 jako Riesengebirgsmuseum rakouským Krkonošským spolkem, aby: „Probádalo přírodu, dějiny i člověka Krkonoš a shromažďovalo sbírky toto dokládající". Od r. 1966 sídlí v budově bývalého augustiniánského kláštera. Kánon církevní budovy nevychází příliš vstříc potřebám současných expozic. Bylo potřeba postupovat velmi citlivě a hledat společné styčné body tak, aby při zachování maxima hodnot klášterní budovy, získala expozice co nejvíce prostoru pro současné vyprávění příběhu hor.
V Krkonoších se od jejich osídlení vždy potkávali lidé a drsná příroda. Žili spolu a navzájem se ovlivňovali a přetvářeli. V klasické budově kláštera jsme hledali ozvuk této duality. Ambit, jako prostor původně zastřešený, ale otevřený do venkovního prostoru nás navedl k umístění expozice věnované přírodě a cely, jako uzavřené a bezpečné útočiště lidí nesou informace o historii obyvatel hor. A tak, jak se trasa expozice proplétá z ambitu do cel a zpátky, rozvíjí se i tento duální příběh hor a lidí v nich. Specifické postavení má rajský dvůr, který jak v klášteře, tak v expozici symbolizuje propojení země s vesmírem a jeho duchovní podstatou.
Modernímu muzeu bylo nutné doplnit některé prostory, které stará budova neposkytovala. Pro přednáškový sál, muzeum shop a výtah, ale i dostatečné sociální zázemí jsme navrhli nový vstupní objekt. Aby byla zachována integrita původních objemů, navrhli jsme ho jako jeden z exponátů, který „prostupuje“ klášterní stěnou ven, lépe řečeno vyvstává z klášterní zahrady. Kontrast skleněné krychle s organickým tvaroslovím betonové skály odráží motto celé expozice, tedy dialog mezi přírodou a člověkem.
S novým vstupem je nově organizována i celá trasa prohlídky. Ze vstupní haly se návštěvník nejprve po velkém schodišti pod příkrovem skály „snese do hor“ aby se tak zklidnil a připravil na expozici. V suterénu se přenese do mystéria hor a k jejich největším pokladům. Po vystoupání do přízemí se pak ocitá na časové ose, která ho vede od velkého třesku a počátku formování planety a hor až do současnosti.
Všechny nové architektonické prvky v expozici jsou striktně bílé. Podlaha, fasády kulis i symbolické kmeny stromů vyprávějící příběh lesa. Velká obrazová grafika dokreslující kontext příběhu je černobílá. Reálné modely a exponáty mají přirozenou barevnost stejně jako velké obrazy na oknech ambitu. Reálné exponáty jsou v maximální možné míře vystavovány mimo tradiční vitríny.

Procházka muzeem
Muzeum má mnoho rovin vnímání. Rychlou obrazovou pro návštěvníka, který hledá okamžitý vizuální vjem; podrobnou, pro ty, kteří chtějí jednotlivá témata zkoumat hlouběji; hravou, která pomocí reálných i virtuálních her vypráví příběhy zábavnou formou, a to nejen pro děti; nebo kontemplativní, kdy si umožníte vnímat méně zřetelné prvky, jako je komponovaná scénická hudba prostupující všemi prostorami.
Muzeum je možno projít podle doporučené trasy, nebo zvolit jen část (suterén nebo 1. podlaží) nebo procházet hvězdicově, podle vlastního zájmu.

Scénář expozice je možné vyčíst z názvu jednotlivých místností:
001_snášíme se do hor, dvouprojekce leteckých obrazů
002_Krakonošova jeskyně, Pán hor v jeho pravé, nepřikrášlené podobě
003_vidmo, mysteriózní přírodní úkaz doplněný třemi formami mystiky a víry
004_poklady hor, černá pokladnice nejvyšších hodnot hor
005_DNA, co se může stát, když je DNA přírody nebo lidské společnosti porušena
006_meandr Labe, nejvíce chráněné území Krkonoš zmenšené do podzemního sálu
007_Úpský vodopád, zmenšená scenérie ikonického vodopádu s živými rybami v tůních
008_míjení, jak snadné je minout pravou podstatu hor
Vstup do ambitu a na časovou osu. V první části nemá ambit vazbu na cely, tady se odehrává příběh hor před příchodem člověka.
011_zrození hor, od velkého třesku po pohyb pevninských ker, které přinesly kameny Krkonoš z jižní polokoule
012_povrch hor, působením vody, větru mrazu a slunce
013_arktoalpinská tundra, proč jsou Krkonoše nejjižnější výspou tohoto biotopu
014_prales a první lidé, objeví se první cela a s ní i první lidé, další černá pokladnice, tentokrát věnovaná největší pokladům lidí
015-017_doly, odbočka vede zpět do suterénu, do nejstarších dolů, k malá industrializaci, cechům a drobné výrobě, je zde i dětský důl na herní cestě muzeem
018_holeseč, prales je vykácen, zakládání lučních enkláv, nejvyšší současné hodnoty hor
019-020_luční enklávy, rozvíjení lučního hospodářství
021_velká industrializace, první velké továrny, rozvoj turistiky a spolků
022_Sněžka jako fenomén
023_vrchol společenství, společnost mezi válkami a vpád Hitlera
024_narušení DNA, odsun Němců a rozpad společnosti
025_socialismus, dvě tváře normalizace
026_siřičitanová zkáza, fatální dopady chyb na organismus hor
027_hledání nového pralesa, poučeni slepými cestami, hledáme cestu přirozeného řádu
028_kmeny, současní obyvatelé hor