Nový pětipodlažní pavilon, sloužící dětskému, gynekologicko-porodnickému a neurologickému oddělení, vyniká nejen svým moderním zázemím, ale i architektonickým pojetím. Spojení s klíčovými provozy nemocnice třemi nadzemními spojovacími krčky zajišťuje efektivní provoz, usnadňuje přístup k centrálním operačním sálům a umožňuje rychlejší reakci na akutní stavy vyžadující mezioborovou spolupráci. Tento pavilon také splňuje pasivní energetický standard, čímž kombinuje estetiku s udržitelností.

Tvar objektu byl navržen v minimalistické formě kvádru na sloupové podnoži, která je z části skryta zapuštěním do strmého svahu. Tím vzniká, při příchodu od hlavního vjezdu do areálu, dojem levitující hmoty, umocněn navíc vhodně zvolenou, plně prosklenou fasádou prvního, vstupního podlaží. Základní tvar kvádru je v místě zvlněného bočního svahu rozšířen na výšku tří podlaží čímž podporuje vnímání domu, který přirozeně vrůstá do země. Hmota je doplněna o prosklené mosty propojující nový pavilon se sousedními objekty. Při hledání motivu výtvarného ztvárnění objektu se autoři inspirovali skalnatým svahem, z něhož vyrůstá nový pavilon a promítli ho do abstraktních motivů lomených čar propsaných do fasádního obkladu s dvojí hrubostí povrchu. Výraz fasády se tak pod dopadem slunečních paprsků proměňuje, jak z různých úhlů pohledu, tak také dle denní doby.

Výrazným činitelem pro architektonické ztvárnění bylo světlo. Umístění budovy mezi tři stávající pavilony nemocnice, při současném novém propojení mosty, je z hlediska logisticko-provozního ideální, avšak velmi limitující z hlediska přirozeného osvětlení. Proto byla volba bílé fasády jednoznačná. Zároveň bylo nejnižší podlaží navrženo celoprosklené a ve vyšších podlažích byla maximalizována výška oken se sníženými parapety, vhodnými pro usednutí. K vysoké kvalitě vnitřního prostředí přispívá inteligentní řízení umělého osvětlení, užití akustických materiálů, a to vše při splnění všech hygienických požadavků.

Projekt nového pavilonu počítal s umístěním ambulantního provozu urologie a neurologie včetně hlavního vstupu v prvním nadzemním patře, ve vyšších patrech nachází zázemí dětské oddělení včetně lůžkového oddělení pro větší děti, kojence i batolata, porodnice, neurologická lůžková jednotka, v posledních patrech pak ambulance gynekologie vč. jejího lůžkového oddělení a oddělení šestinedělí. V nejnižším jediném podzemním patře jsou parkovací stání, technické zázemí a manipulační prostor pro transportní sanitky.

Nový pavilon pelhřimovské nemocnice splňuje legislativní požadavky na energetickou náročnost budov s téměř nulovou spotřebou energie a byl navržen v pasivním energetickém standardu. Průměrný součinitel prostupu tepla budovy je 0,30 W/m²K, což je ovlivněno celoprosklenou fasádou a velkými okny. Měrná spotřeba tepla na vytápění je 14 kWh/(m².a), neobnovitelná primární energie 116 kWh/(m².a) a potřeba chladu 9 kWh/(m².a).

Po dokončení stavby byl úspěšně proveden Blower Door test, který prokázal neprůvzdušnost obálky budovy (n50 ≤ 0,6 h⁻¹). Všechny prostupy musely být vzduchotěsné, s využitím železobetonové stěnové konstrukce a pečlivým utěsněním rozvodů a výplní. Obvodovou konstrukci tvoří monolitická železobetonová stěna tloušťky 180 mm, s proskleným hliníkovým pláštěm na 1. NP a provětrávanou fasádou s minerální izolací na vyšších podlažích. Okna jsou hliníková s izolačním trojsklem, vybavena spínačem stavu otevření pro regulaci topení a chlazení. Venkovní žaluzie umožňují natáčení lamel.

Vytápění budovy je realizováno částečně teplovodním systémem, napojeným na areálovou kotelnu s plynovými kotly a kogeneračními jednotkami. Pavilon je připojen na rozvod areálového teplovodu, s deskovými výměníky pro topnou vodu (600 kW) a přípravu teplé vody (2 x 80 kW). Doplňkovým zdrojem tepla je kogenerační jednotka (90 kW) v 1. podzemním podlaží. Dvoutrubková otopná soustava s nuceným oběhem vody a ekvitermní regulací vstupní teploty vody udržuje stálou teplotu v místnostech, radiátory mají termostatické ventily. Proti legionelám je teplota TUV nastavena na 60 °C, s přípravou pro dávkování biocidního přípravku a zajištěnou cirkulací pro rychlý ohřev vody.
Zdravotnická budova vyžaduje výrazně vyšší nároky na větrání kvůli hygienickým a sterilním požadavkům, což ztěžuje dosažení pasivního standardu. Větrání je zajištěno 96 % nuceným větráním s rekuperací tepla, vlhčení vzduchu probíhá při 87 % větracím toku bez rekuperace vlhkosti, a průměrná hodinová výměna vzduchu dosahuje 0,91násobku objemu budovy. Vzduchotechnika zohledňuje provozní podmínky místností, s kaskádovým přetlakem od nejčistších prostor (operační sály, JIP, novorozenecká oddělení) k méně čistým. Septický operační sál je udržován v podtlaku. Vzduchotechnické jednotky jsou umístěny ve společné strojovně v 5. NP a některé místnosti jsou chlazeny nezávislými FAN-COIL jednotkami. Systémy splňují ekodesign požadavky a umožňují centrální ovládání.