58.

Most Václava Rendera

Kategorie projektu ‐ Novostavba

Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo
Jména autorů Antonín Novák, Petr Valenta, Eduard Štěrbák
Ateliér Architekti DRNH
Místo realizace Olomouc, Masarykova třída
Investor Povodí Moravy s.p., Statutární město Olomouc
Dodavatel Sdružení Společnost Morava, Olomouc, Silnice Group a.s., Váhostav a.s.SK, Insta CZ s.r.o.
Datum dokončení / kolaudace projektu Květen 2023
Fotograf KIVA

Stavba mostu nesoucího jméno významného olomouckého barokního tvůrce Václava Rendera, je součástí rozsáhlejšího souboru protipovodňových opatření, jež zvyšují kapacitu koryta Moravy na úroveň téměř čtyřsetleté vody formou regulovaného koryta s novými nábřežními zdmi a přemostěními.
Koncepce konstrukčního a architektonického řešení respektuje kontext historického jádra městské památkové rezervace Olomouce. Snaží se potlačit dopravní charakter stavby a spíše se vztahuje svým tvaroslovím i detailem k člověku, než k autu, či tramvaji. Ve své formě návrh vychází z historického mostu, jenž na daném místě stál od konce 19. století až do 8. května 1945. Stává se tak jistou formou aluze na tuto historickou stavbu, aniž by se však vzdal odkazu na současnou dobu. Oblouky přiznávají struktivnost konstrukce svými táhly, přičemž výškový profil obloukových nosníků je minimalizován. Boční oblouky svými podélnými pásnicemi s vertikálním propojením přímo odkazují na nýtovanou ocelovou konstrukci historického mostu. Prostřední dvoupolové oblouky jsou zdvojeny a rozdělují tak most dva na sobě nezávislé konstrukční celky, jejich podélná oblouková linie je výtvarnou metaforou pohybu přes řeku, transferu z jednoho břehu na druhý.
V souvislosti s umístěním stavby do historického centra byla věnována pozornost zvládnutí detailů mostní konstrukce, zábradlí i spodní části mostní konstrukce nad pochozí bermou. Vnitřní oblouky jsou vyloženy zlatým obkladem, vzniklá linie výtvarně podtrhuje plynulou křivku hlavní ocelové nosné konstrukce. Na obloucích jsou umístěny výtvarné prvky pro zabránění přístupu. Zábradlí podél chodníků je navrženo jako montovaná sestava ze svařovaných ocelových profilů s oboustrannou vyplní z nerezových sítí a se zabudovaným osvětlením chodníku.

Z důvodů etapizace výstavby most sestává ze dvou konstrukcí, levé a pravé. Staticky se u každé konstrukce a každého jejího hlavního nosníku jedná o spojitý nosník o dvou polích. Konstrukce jako celek je šikmo uložená na opěry i střední podpěru. Kratší pole má teoretické rozpětí 14,2 m, hlavní pole 38,3 m, celková délka mostu je pak 63,3 m. Celý most má šířku 26,3 m. Vnější nosníky nejsou v krátkém poli obloukem vyztuženy, v dlouhém poli má oblouk absolutní konstrukční výšku 4,835 m. Vnitřní nosníky mají v kratším poli oblouk výšky 2,48 m bez závěsů, v delším pak výšky 5,585 m. Závěsy jsou využity ve všech obloucích delších polí. Hlavní nosníky jsou tvořeny krajními podélníky vytvořenými z truhlíků, proměnného průřezu, v hlavním poli vyztuženými obloukem. Podélníky mají v hlavním poli konstantní průřez 1250 mm x 400 mm, u vnějších oblouků nad podpěrou dochází ke změně průřezu, na svařovaný truhlík 650 mm x 400 mm. Osová vzdálenost hlavních nosníků je konstantní 9 275 mm. Oblouky jsou navrženy z uzavřeného svařovaného profilu o rozměrech 500 mm x 600 mm. Průřez je doplněn vnitřními výztuhami, které prochází vně dolní pásnicí truhlíku v místě závěsů. Hlavní nosníky jsou propojeny soustavou příčníků a podélníků vynášejících železobetonovou mostovku a tramvajovou trať. Typické dolní příčníky a podélníky jsou navrženy jako svařované I-profily proměnné výšky, dolní líce jsou zalícovány. Příčníky nad opěrami a podpěrou jsou vytvořeny svařením z plechů do tvaru uzavřeného průřezu obdélníkového tvaru o rozměrech 535 mm x 600 mm. Na příčníky navazuje na vnější straně konzola vynášející chodník pro pěší.

Šetrnost budovy

Environmentální certifikace

Typ a dosažená úroveň certifikátu -

Hospodaření s vodou

Využívá se dešťová voda pro zalévání?
Využívá se dešťová voda pro další účely, např. splachování toalet?
Je na budově zelená střecha nebo fasáda?
Využívá se nějak přečištěná šedá voda (např. Z umyvadel a sprch)?

Kvalita vnitřního prostředí

Je dostatek čerstvého vzduchu řízen automatizovaně?
Jsou komfortní teploty v letním a zimním období řízeny automatizovaně?
Je zajištěno přirozené osvětlení ve všech pobytových prostorech?
Je umělé osvětlení řízeno automatizovaně?
Je zajištěna akustická pohoda (zejména doba dozvuku)?
Zahrnuje dispoziční řešení prvky zónování a ergonomie?

Principy cirkulární ekonomiky

Využívá se v projektu recyklovaných materiálů?
Využívá se v projektu recyklovatelných materiálů?
Prosazují se v projektu materiály s doloženou Environmentální deklarací o produktu (EPD)?
Využívají se jiné certifikace udržitelnosti materiálů a prvků?

Energetická náročnost

Třída energetické náročnosti budovy dle Průkazu energetické náročnosti budovy G
Uvažuje se s efektivním energetickým managementem (měření a pravidelná analýza dat o spotřebách)?
Využívají se obnovitelné zdroje energie (např. solární systém, fotovoltaika)?

Návaznost na okolí

Umožňuje projekt snadné využívání hromadné dopravy?
Podporuje projekt využívání alternativní dopravy (např. cyklo, pěšky apod.)?
Je v blízkém okolí budovy přístup k odpočinkovým přírodním zónám (např. parky)?