Dům čp. 47, původně Bílá Labuť, se nachází v centrální části Mariánských Lázní. Je součástí západní uliční fronty, která přiléhá k lázeňskému parku. Dobou vzniku (1819-1820) spadá do první etapy výstavby města. Od roku 1958 je zapsanou nemovitou kulturní památkou. Jedná se o 3 budovy a společný dvůr, přístupný domovním průjezdem.

Hlavní budova A, umístěná podél Hlavní třídy, byla původně určena k ubytování lázeňských hostů. Roku 1836 zde byla ubytována rodina Wodziňských, jejichž hostem byl i skladatel Fryderyk Chopin, jehož jméno dnes dům nese. Uliční průčelí nese novogotickou výzdobu. Dvorní křídlo B z roku 1899 má novorenesanční podobu a zahrnovalo původně ubytovací jednotky, později kanceláře. Druhé dvorní křídlo C, původně z roku 1896 vybudované jako fotografický ateliér, bylo v 50. letech strženo a na jeho místě byla vybudována budova s tzv. Malou scénou, sálem pro 80 návštěvníků. V letech 1952 – 1954 byla budova adaptována pro účely umístění Chopinova muzea a sálu.

Urbanistická role domu Chopin je zejména ve svědectví stavebního vývoje města. Dům si zachoval své původní hmotové řešení, včetně tvaru střech. Důležitým prostorem je i veřejně přístupný dvůr, kde se konají příležitostné společenské a kulturní akce. Jedná se tedy o cenný soubor, připomínající nejen podobu města těsně po jeho založení, ale i další stavební fáze jeho vývoje.

Projekt rekonstrukce byl zahájen studií v roce 2016 z důvodu havarijního stavu budovy B. Realizace proběhla ve dvou etapách od roku 2020 s kolaudací v létě 2023. Cílem návrhu byla obnova cenných architektonických prvků a detailů, a také hledání funkční náplně a způsobu využití, aby dům nebyl jen statickou památkou, ale živým společenským centrem. Kromě Chopinova muzea a sálu tak zahrnuje infocentrum, Malou scénu, kavárnu a další klubové prostory. Každá ze 3 budov si zachovává svůj charakter a svébytnost, což podpořilo i odstranění nepůvodních přístaveb a krčků.

V průběhu rekonstrukce byla provedena celková stavební obnova souboru, opravy či nahrazení dožilých prvků, konstrukcí a domovních technologií. Součástí návrhu je i zlepšení komunikačních vazeb s ohledem na zajištění bezbariérovosti celé budovy vybudováním dvou výtahů. Největší změnou prošla budova C, u které bylo obnoveno panoramatické okno do Malé scény, doplněné arkýřem, s doplněnou přístavbou nového vstupu a šaten. Součástí návrhu bylo doplnění dekorativních osvětlovacích prvků, jejichž autorem je ak. sochař Laco Sorokáč.