Projekt od atelieru Ginger architecture ve spolupráci s firmou Prokonstrukt se zabývá konverzí unikátního zámeckého areálu ve Tmani, kterému byl dán nový účel - domov pro seniory Senlife. K tomuto poplužním dvoru se nezachovalo mnoho písemností, ale je jisté, že současnou podobu dvora podstatně určila přestavba, která se uskutečnila po roce 1862, kdy tmaňský statek koupil velkostatkář Franz Noltsch a jak se zdá osobně se pustil do inovace komplexu, jehož genius loci je jedinečné.
Zásadní snahou celé rekonstrukce bylo zachování co nejvíce ze stávajících staveb. Zajímavý urbanismus hospodářského dvora je dán jeho výškovým umístěním nad úrovní zámku, jež je odděleno eskarpou. Kamenné eskarpy vytvářejí jasnou hierarchii dvora, která byla využita při umístění domova seniorů do severní pozice. Ta nabídla možnost bezbariérového řešení domova, kdy klienti mohou využívat pobytový dvůr, tedy jeho horní terasy s výhledy na zámek. Vznikla tak možnost vytvořit žádané chráněné bydlení pro seniory a zároveň jejich zapojení do každodenního dění v obci. Jednotlivé budovy jsou v maximální míře adaptované pro potřeby bezbariérového bydlení se zachováním autentičnosti místa.
V rámci dispozic došlo k vytvoření menších prostorů, které jsou pravidelně děleny společenskými místnostmi. Cílem bylo vytvořit příjemný a osobitý domov. Jedná se o aplikaci dánského modelu pro domovy seniorů, kde je cílem v menších kolektivech cíleně aktivizovat klienty formou, která se co nejvíce podobá domácí péči. Vše bylo tedy této funkci přizpůsobeno. Například chodby jsou řešené jako pobytové tím, že jsou doplněné o malé interaktivní zóny, které jinak dlouhé chodby tříští a vytváří bezpečné odpočinkové prostory a místa, kde je možné se soukromě setkávat. Tato členitost vytváří útulný dojem a zbavuje tak provoz nemocničního utilitárního vzhledu typických dlouhých chodeb. Společenské místnosti vždy využívají unikátní prostory jednotlivých objektů s unikátními výhledy. Hlavní společenská místnost je umístěna v podélné jižní budově, která je unikátní svým konstrukčním systémem, a to klenebními pasy, kdy půlkruhové pasy nahrazují plnou vazbu krovu a vynášejí tak konstrukci střechy. Jedná se o konstrukční řešení připomínající architekturu francouzských středověkých kostelů a refektářů cisterciáckých klášterů, avšak v rámci hospodářských budov se jedná o raritní řešení. Proto bylo přistoupeno k podtržení této unikátnosti a krov byl ponechán otevřený s prosvětlením společných prostor díky podélným vikýřům.

Projekt řeší rekonstrukci hospodářských staveb, která tvoří hranici celého areálu a vytváří tak soukromý dvůr. Dvůr je tvořen sedmi objekty, které jsou označeny v rámci dokumentace písmeny A-F. Stavebními úpravami vznikl na pozemku původní sýpky – budova B – domov pro seniory a z původních chlévů v budově C, D, E, F částečně domov seniorů a komunitního bydlení pro seniory. Pokoje pro seniory jsou umístěné v objektu B, kde se nachází lůžka v rámci tří nadzemních podlaží a obytného podkroví. Dále v objektu C, kde se nachází lůžka ve dvou podlažích a zázemí pro zaměstnance v podkroví, které je na druhém konci objektu využito jako prádelna. V objektu D se v přízemí nachází jídelna s kuchyní se zázemím. V patře potom byty pro seniory. V objektu E jsou v obou podlažích byty pro seniory.
Hmotově objekty vycházejí ze stávajících budov. Došlo o doplnění a upravení v nezbytné míře. Jedná se převážně o obnovení stropních konstrukcí hlavně kleneb. Ty jsou v maximální míře zachovány a staticky zajištěny, dále byly vybudovány nové stropy na místo stávajících staticky nevyhovujících, nepůvodních stropů a vytvoření nových krovů, které byly taktéž v havarijním stavu. Během těchto úprav došlo ke zvýšení střech objektů pro vytvoření nových obytných prostor v podkroví objektů. Zůstalo původní odstupňování, jež je dáno svažitostí terénu směrem k zámku. Historické objekty byly dále doplněny z provozního a technického hlediska o nové přístavby, ve kterých se nacházejí schodiště s výtahovými šachtami a společenské prostory. V areálu byla na budově C postavena nová přístavba- symetricky umístěný rizalit. Z něj je jedinečný výhled přes vnitřní areál přímo na zámek.
Pro zajištění dostatečného denního světla jsou zde v rámci stávajícího členění zvětšeny okenní otvory vybouráním parapetu. Tím se vytvořila možnost bezbariérového propojení dvora s interiérem. Stejné řešení bylo využito i ve vyšších patrech, kde došlo k lepšímu prosvětlení místností při zachování původních nadpraží. Podkrovní podlaží jsou dále prosvětlena vikýři a střešními okny.
Materiálové řešení objektů vychází z materiálů v areálu již použitých – cihla, lomový kámen, omítka a střešní tašky. Objekty C, E, F mají zateplenou fasádu v celé ploše a objekt D v úrovni nového zvednutého podkrovního podlaží. Zateplení kopíruje historické prvky na fasádě, které jsou obloženy cihelnými pásky stejně jako tomu bylo na původních objektech. Na všech objektech je nová zateplená střešní konstrukce s režnou falcovkou.