Kavárna Café Stalingrad adaptuje opuštěný prostor parteru v obytného domu na sídlišti Stalingrad ve Žďáře nad Sázavou, v místě s bohatou průmyslovou a sociální historií. V projektu se propojuje citlivý přístup k lokálnímu dědictví s inovativním uvažováním o veřejném prostoru, který podporuje komunitní život a kulturní interakce.

Sídliště je typickým příkladem sorely, velmi kompaktního socialisticko-klasicistního urbanismu padesátých let dvacátého století. Kavárna je navržena jako místo, kde se prolínají vnitřní a vnější prostory integrující přírodní a umělé kontexty, respektující historické vrstvy. Tím se rozplývají hranice mezi soukromým a veřejným. Potkává se tu krajina, Žďas, les a Santini.

Adaptace minimalizovala zásahy do stávajícího prostoru. Hlavním motivem je bar s legendárním kávovarem Faema, který definuje vstupní část kavárny na kterou navazuje pobytová výloha. Jedinečné stoly jsou orientovány podle longitudální stěny a díky společnému DNA je možné je spojovat a rozdělovat dle aktuální situace: na svatbu dlouhá tabule, na workshopy hnízda. Tomu odpovídají i nastavitelné světelné režimy kavárny od přirozeného světla ve dne až po decentní osvětlení večer, čímž podporuje jedinečný charakter každého setkání.

V designu kavárny vyniká zvláštní prohnutá stěna, která míří k Santiniho Zelené hoře. Zeď není jen formální prvek, ale funkční řešení ukrývající toalety a zázemí kavárny. Forma křivky byla nejefektivnější vzhledem k umístěnému programu a zároveň se stává displejem pro zákazníky sedící naproti ní, a proto také byla opatřena výtvarně strukturovanou stěrkou. Toaletám byla věnována speciální péče, kde vzor černobílých kachlí odkazuje na abstraktní počátky neprojeveného. Podlaha zůstala v původním stavu.

Unikátní dřevěný strop je prvkem, který reaguje na požadavky na eliminaci hluku. Strop je terénním modelem Ptáčkova kopce, na němž sídliště Stalingrad vyrostlo, byl vytvořen z hoblovaných smrkových prken získaných z místní pily.

Dalším klíčovým prvkem je industriální asambláž baru, která využívá komponenty z místního recyklačního centra, kde byl odpad ze Žďárských strojírenských továren a vesnických kůlen.

Místní obyvatelé si začínají uvědomovat, že to je jejich čtvrť. Že si nemusí “v sámošce koupit koláček, odnést si ho domů a uvařit si k němu turka”. Dnes si dámy obléknou šaty, zajdou do kavárny s kamarádkou a možná potkají i sousedy. Z toho máme radost. Je to jeden z prvních nových počinů ve čtvrti Stalingrad.

Projekt Café Stalingrad byl realizován s důrazem na udržitelnost, lokální zdroje a dodavatele. Chtěli jsme ukázat, že architektura nemusí být nákladná a s minimální investicí je možné vytvářet kvalitní prostor. Při realizaci jsme využili inovativní přístupy k rekonstrukci a výrobě interiéru, jako je digitální design a využití recyklovaných materiálů.

Realizace probíhala v duchu komunitního projektu a místní lidé do ní byli zapojeni, čímž vznikala budoucí komunita kavárny. Projekt byl realizován v delším časovém horizontu i díky pandemii covidu-19.

V projektu jsme pracovali s čísly. Klíčovým číslem bylo 21 a derivace od toho čísla. Kavárna obsahuje sedm stolů, které mají 3 nohy a 21 židlí. Ocelová asambláž má 21 pohyblivých částí. Rádius zdi se stěrkou je 21 metrů. Černé a bílé kachličky mají layout generovaný Fibonacciho řadou v kombinaci s číslem 21.

Dominantní čokoládová barva celého prostoru vychází z 80% hořké čokolády Lindt. Výrazná zlatá barva stěny evokuje estetiku socialistického realismu, kdy byla avantgardní architektura vyměněna za historizující prvky sloužící k povýšení dělnické třídy. Tento návrat k bohatství a velkoleposti šlechtických paláců je ztvárněn pomocí zlaté stěrky a unikátního vzoru, jenž je společným dílem výtvarníka Michala Olšiaka, Jiřího Vítka a Aleše Studeného. Tímto způsobem se stěna stává nejen vizuálním prvkem, ale i otiskem tvůrčí energie a okamžiku jejího vzniku.

Prkna na stropu byla uspořádána do radiálního vzoru se středovým bodem umístěným přímo nad kávovarem, který je srdcem kavárny a zároveň odkazuje na umístění kavárny v rámci okolní krajiny. Navržené lamely brání, aby se zvuk vracel zpět do prostoru kavárny a utlumil se v heraklitovém podhledu.

Náš širší záměr je zlepšit život na celém sídlišti Stalingrad a vytvořit zde malé náměstí. Využili jsme program „Aktivně pro Žďár“, který nabízí možnost zapojit se participativně do rozvoje města. Město nám poskytlo k užívání záhon před kavárnou, který jsme v rámci našeho projektu revitalizovali. Přidali jsme dřevěnou palubu a konstrukci pro popínavé rostliny, čímž jsme vnější prostor oživili. Navíc jsme prostor vybavili lavičkou, květináči a odpadkovým košem vyrobenými pomocí 3D tisku z betonu, což přispívá k modernímu a udržitelnému designu veřejného prostoru.