171.

Celková stavební obnova areálu výcviku koní v Heřmanově Městci

Kategorie projektu ‐ Rekonstrukce

Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo
Jména autorů Ing. arch. Marta Ševčíková
Ateliér SVIŽN s.r.o.
Místo realizace Masarykovo náměstí 45, Heřmanův Městec
Investor Národní hřebčín Kladruby nad Labem
Dodavatel AVERS s.r.o.
Datum dokončení / kolaudace projektu Březen 2023
Fotograf Národní hřebčín Kladruby nad Labem

Soubor staveb zhotoven mezi léty 1874 a 1875 podle návrhu stavitele Jana Jesenského v souvislosti s vymístěním stájí z přízemních prostor heřmanoměsteckého zámku v souvislosti s jeho rekonstrukcí v novorománském slohu. Po roce 1945 připadl areál jezdeckých stájí státu, resp. Státnímu pokusnému hřebčínu ve Slatiňanech. V Heřmanově Městci bylo zřízeno detašované pracoviště zaměřené na výcvik starokladrubských vraníku tzv. remontů. V roce 1992, kdy byl Ministerstvem zemědělství zřízen Národní hřebčín Kladruby nad Labem, došlo ke sloučení kladrubského a slatiňanského hřebčína, včetně heřmanoměsteckého areálu v jeden celek. Chov koní v areálu tak trvá kontinuálně již téměř 150 let.
Areál je tvořen stavbami SO 01 – RD č.p. 45, SO 02 – Konírna, SO 03 – Letní stáje, SO 04 – Ubytovna, SO 05 – Psinec, SO 06 – Parter. Stavby tvoří dva polouzavřené dvory. Dominantní je především konírna, třítraktová stavba vyzděná z plných cihel se zdobeným štítem, tvořící pravidelné pole sestávající se z odlišně barevných cihel doplněných o zdobené římsy. Středová hala je zastřešená původní ocelovou konstrukcí, která byla v průběhu rekonstrukce doplněná o spřažené hliníkové profily sloužící k zasklení. V krajních traktech jsou pak umístěny boxové stání pro koně a obslužné prostory (mycí boxy, kočárovny). Za zvláštní zmínku stojí pak místnosti tzv. postrojovny a galasedlovny, které prošly citlivým restaurátorským zásahem a jsou v nich umístěny například historické postroje. Tyto prostory jsou součástí prohlídkového okruhu. Dalšími stavbou sloužící k ustájení koní jsou tzv. Letní stáje (SO 03), kde jsou provedeny pohledové fasády obdobným způsobem. V interiéru je umístěno 6 boxových stání s vlastními vstupy a obslužnou chodbou. Tato koncepce je identická s řešením dle historické plánovací dokumentace. Hmota objektu letních stájí je vyvážená na protější straně dvora objektem SO 04 – Ubytovna, kde je umístěno zázemí zaměstnanců a tři bytové jednotky o dispozici 1+kk sloužící k bytování zaměstnanců hřebčína. Dvůr uzavírá drobný objekt tzv. Psince (SO 05), sloužící původně k chovu loveckých psů. Po rekonstrukci je objekt využíván jako technické zázemí zaměstnanců. Nedílnou součástí prací byla i úprava a přizpůsobení parteru stavby – zde došlo k drobným dispozičním úpravám respektující původní kamenné ohradní zdi a doplněny dvě stavby pro výcvik koní – tzv. kruhový trenažer pro pohybování koní a krytou kruhovou jízdárnu a o průměru přibližně 20m s písčitým povrchem.

Areál neprošel do uvedené rekonstrukce žádnou významnější opravou, spolu s jen nutnou údržbou byl tak stav některých konstrukcí (krov, trámové stropy) téměř havarijní. Zároveň však uvedený stav zapříčinil, že dobová řešení zůstala zachována a mohla být použita jako vzor a cílový stav. Náročným a obsáhlým předmětem prací se tak stala oprava dřevěných prvků s důrazem na maximální možné zachování původních trámů a konstrukčního řešení. Opravy tak proběhly kromě náhrady v příslušném rozměru i protézováním prvků. Dalším významným bodem rekonstrukce byla oprava fasád tvořených z cihel ve dvojím barevném vyhotovení. Zde práce komplikoval fakt, že se rozměrově jedná o atypický výrobek (výška cihly 75 mm) spolu s nutností barevně přizpůsobit odstíny červené stávajícím. Pro náhradu chybějících nebo hloubkově poškozených cihel byly zhotoveny formy a individuálně vyrobeno několik tisíc cihel v odpovídající barevnosti. ty pak byly doplněny jako „plomby“ na poškozená místa ve fasádách. Cihly, které nebyly hloubkově degradovány pak byly retušovány pomocí frontonových barev.
Cílem rekonstrukce bylo dosažení vzhledu tak, jak je zachycen na dobových fotografiích z přelomu 19. a 20. století, byly tedy odstraněny nepůvodní přístavby či jiné utilitární úpravy. Zároveň však bylo pamatováno i na soudobé potřeby výcviku koní a do areálu byly citlivě zakomponovány některé nové stavby.

Šetrnost budovy

Environmentální certifikace

Typ a dosažená úroveň certifikátu -

Hospodaření s vodou

Využívá se dešťová voda pro zalévání?
Využívá se dešťová voda pro další účely, např. splachování toalet?
Je na budově zelená střecha nebo fasáda?
Využívá se nějak přečištěná šedá voda (např. Z umyvadel a sprch)?

Kvalita vnitřního prostředí

Je dostatek čerstvého vzduchu řízen automatizovaně?
Jsou komfortní teploty v letním a zimním období řízeny automatizovaně?
Je zajištěno přirozené osvětlení ve všech pobytových prostorech?
Je umělé osvětlení řízeno automatizovaně?
Je zajištěna akustická pohoda (zejména doba dozvuku)?
Zahrnuje dispoziční řešení prvky zónování a ergonomie?

Principy cirkulární ekonomiky

Využívá se v projektu recyklovaných materiálů?
Využívá se v projektu recyklovatelných materiálů?
Prosazují se v projektu materiály s doloženou Environmentální deklarací o produktu (EPD)?
Využívají se jiné certifikace udržitelnosti materiálů a prvků?

Energetická náročnost

Třída energetické náročnosti budovy dle Průkazu energetické náročnosti budovy G
Uvažuje se s efektivním energetickým managementem (měření a pravidelná analýza dat o spotřebách)?
Využívají se obnovitelné zdroje energie (např. solární systém, fotovoltaika)?

Návaznost na okolí

Umožňuje projekt snadné využívání hromadné dopravy?
Podporuje projekt využívání alternativní dopravy (např. cyklo, pěšky apod.)?
Je v blízkém okolí budovy přístup k odpočinkovým přírodním zónám (např. parky)?