Josef Mánes je jedním z nejvýznamnějších českých umělců 19. století. Jeho tvorba se vyznačuje neobyčejnou šíří a kvalitou – zahrnuje práce určené do veřejného prostoru i vyhraněně intimního charakteru, díla nadčasová i zcela aktuální, podobizny, krajiny i alegorie; plátna, kresby i grafiky. Výstava představuje stěžejní okruhy Mánesovy tvorby a doplňuje je o srovnávací materiál, postihující jak práce jeho českých současníků, tak zahraničních umělců, kteří české prostředí ovlivňovali. Celkový obraz dotvářejí ukázky z Mánesovy korespondence, dobové texty a fotografie a v neposlední řadě i informace o nových objevech učiněných v rámci restaurátorského průzkumu Mánesových děl.
Cílem je ale také nahlédnout pod vrstvu po desetiletí tradovaných stereotypů, které se s Mánesovým dílem pojí. Významnou část výstavy proto tvoří recepce Mánesovy tvorby po jeho smrti, kdy se nejprve stal ikonou tzv. generace Národního divadla a v závěru 19. století bylo jeho jméno vtěleno do spolku sdružujícího umělce obracející se k novým výtvarným směrům. Ve 20. století se pak „mánesovský mýtus“ proměňoval od národoveckého pojetí první poloviny století k ideologizaci umělce v rámci socialistického realismu.
Výstava představuje více než 400 exponátů z 25 veřejných institucí a soukromých sbírek, včetně originálu Kalendářní desky pražského orloje ze sbírek Muzea hlavního města Prahy.

Architektonické řešení výstavy je přehledné, neexhibující, postavené na jasně členěném prostoru výstavními panely. Půdorysné řešení výstavy je rozvrženo do pěti sekcí. Každá z nich je pak dělena do několika oddílů odpovídajících kurátorskému zadání.

Průchod výstavou je lineární. Vždy po prohlédnutí jedné celé sekce se divák/divačka přesouvá branou do následující. Prostor je organizovaný podle centrální osy, na které leží průchody branami mezi sekcemi a panely s grafikou a textovým úvodem k sekcím. Výjimkou je pak prostor pod balkónem a na něm, kde je expozice řešena atypicky podle prostorových možností.

Autorské principy

Diváckost - výstava je atraktivní pro co nejširší návštěvnickou veřejnost. Součástí výstavy je dětská stezka, kterou tvoří obrazy instalované ve výši dětských očí a lavice s výtvarnými aktivitami a interaktivní zóna Život Josefa Mánesa v kostce na balkoně.

Odbornost - expozice i přes svou atraktivitu nerezignuje na vysoký standard odborného zpracování, informace se ve výstavě objevují v několika překrývajících se vrstvách - od jednoduše popisných, přes vysvětlující až po odborně badatelské.

Vizualita - výstava je výtvarně podmanivá, její architektonické řešení a design prvků je funkční, vkusný, avšak nedominuje nad vystavenými díly.

Kontext - život a dílo autora jsou představeny nejen ve své době, ale i v následném kontextu “života po životě” zasahujícím až do dnešních dní.

Současnost - expozice je vizuálně současná a využívá nejmodernější prezentační techniky.

Komfort - celá návštěva výstavy je uživatelsky přívětivá, ať už se jedná o čitelnost textů, přehlednost, dostatečný prostor v expozici, odpočinková místa jak ve výstavě, tak i v ostatních veřejných prostorách.

Stavebně je výstava řešena paneláží z dtd / mdf, výstavní mobiliář z mdf a plexiskla. Do výstavy je zahrnuto několik audivizuálních prvků (dotykové obrazovky, lcd monitory). Stavby v interaktivní zóně jsou konstruovány z hranolů, překližky a textilu.