Při návrhu jsme se na daný objekt zaměřili do větší hloubky. Zanalyzovali jsme provoz mateřské školky a jídelny. Dále jsme stanovili rozsah použitelnosti stávajícího mobiliáře a vyhodnotili potřebu komplexní výměny.

Jelikož neměl být předmětem stavebních úprav zásah do fasády, vycházeli jsme z rozmístění stávajících dvou vstupů do objektu. Kancelář ředitelky jídelny jsme přesunuli do části mateřské školky a v nově vzniklém prostoru jsme vytvořili knihovnu. Do původní chodby se zbytečně velkorysými a prázdnými prostory jsme umístili kuchyňku pro potřeby komunitního centra, věšáky na oblečení a zeleň.

Při požadavku na co největší mobilitu a multifunkčnost jsme se zamysleli nad tím, jak propojit nové prostory se školkou a zároveň zachovat intimitu při soukromých akcích. Hlavní sál vznikl v místě bývalé knihovny v návaznosti na hernu školky. Na chodbě vzniklo nové hygienické zázemí a to stávající pro školku bylo značně upraveno. Děti ze stávající herny mateřské školky mohou plynule přecházet do komunitního sálu za nově vzniklými dveřmi, aniž by musely vyjít na chodbu. Aby dveřní otvor v ose hlavního sálu prostor příliš nerozbíjel, byl skryt za pomoci bezúchytkového kování, a zcela tak splývá s obložením

interiéru je před sebe postavena hra kontrastů (černé a bílé), která je zjemněna spojujícím prvkem v podobě borové překližky. Středobodem komunitního sálu je logo obce Vyšní Lhoty (býk) vyřezané na CNC fréze do borovice. Podhled svým tvaroslovím rámuje obklad stěn a vestavných skříní. Zde je v kontrastu provedena překližka, černé LED kruhy a bílé akustické perforované desky s přidanou hodnotou technologie pohlcující CO2 a formaldehyd.

Přehřívání prostor zmírňují zapuštěné rolety. Stávající topná soustava je ve všech místnostech schována za obklad pod okny. Překližkový obklad pokračuje do prostor chodby, kterou zjemňuje vegetační ostrůvek. Nápisy v jednotlivých místnostech jsou zde důmyslně slazeny s celkovým konceptem (vyřezány do překližky). Celá chodba je zjemněna obloukovou kopilitovou příčkou, která do celého prostoru vpouští přirozené osvětlení z nové kuchyňky. Podlahové prostory jsou sjednoceny v šedé barvě v kombinaci zátěžového vinylu a keramické dlažby v chodbě a hygienických prostorech. Na obou záchodech, kde je převládající barva bílá, je propsán rukopis hlavního sálu, překližka.

Mobiliář
Odkaz na místní beskydskou dřevinu, borovici, je propsán také do vnitřního mobiliáře. Knihovnické racionální bílé sestavy jsou dotvořeny vloženými bloky z truhlářské překližky. Borová dýha se projevuje na stohovatelných židlích. Borovice se také nachází na stolech, v kuchyňské sestavě a nápisech na chodbě. Stavební žebírková ocel (slangově roxor) je v navržených prostorech brána jako odkaz na průmyslový rázovitý kraj. Objevuje se zde v nenápadných detailech, například jako rozpěra u knihovnických sestav, držadlo nakloněných knížek nebo atypický držák deštníků v zádveří. Pocit industriálna a surovosti je v knihovně umocněn přiznanou kabeláží a hrou zavěšených světel.