Historie objektu sahá až do roku 1513, kde na místě středověké tvrze vznikl renesanční zámek. Půdorysně čtyřkřídlý objekt s uzavřeným atriem má tři nadzemní podlaží, obytné podkroví a je částečně podsklepen. Do roku 1626 patřil české šlechtě a poté přešel do majetku šlechty rakouské, která jej vlastnila až do roku 1945. Poválečná léta se nesla v duchu různorodého využití přes místní muzeum, galerii až po internát. Od roku 1984 je zámek i s přilehlým parkem majetkem Akademii věd České republiky, kdy poslední rozsáhlou rekonstrukcí, která již řešila havarijní stav objektu, byla cca v roce 1986 zahájena adaptace objektu na zámecký hotel se zahájením provozu v roce 1994. Vzhledem k tomu, že předešlé stavební úpravy byly poplatné své době a využívaly technologie nevalné kvality, dospěla situace zhruba v roce 2015 opět do bodu, kdy objekt vyžadoval další revizi. Dispoziční řešení v podstatě přebralo a pouze lokálně revidovalo funkční schéma založené v osmdesátých/ devadesátých letech minulého století s tím, že se úpravy soustředily primárně na odstranění provozně kolizních míst. Na úrovni 1.NP byl zachován provoz zámecké restaurace, nově doplněné o lobby bar. Provozní blok zámecké kuchyně byl sloučen do logického celku se zázemím hotelového personálu a vybaven nejnovější technologií gastro umožňující hotelu poskytovat špičkové služby v gastronomii. Nedílnou součástí vstupního podlaží je i nová recepce se zázemím její obsluhy, vstupní výtahová hala a kanceláře vedení hotelu. Patro objektu, stejně jako v minulosti, patří soustavě velkých a malých sálů umožňujících vyhovět širokému spektru požadavků kongresové turistiky s hlavním sálem až pro 120 lidí. Třetí a čtvrté nadzemní podlaží (obytné podkroví) je vyhrazeno celkem 32 pokojům v kategorii apartmán, deluxe a superior s celkovou kapacitou 63 lůžek, doplněnou o malé wellness na úrovni 3.NP.

Svislé nosné konstrukce historické budovy jsou tvořeny v rámci 1.NP a 1.PP původním kamenným zdivem přecházejícím ve vyšších patrech do zdiva cihelného. Horizontální nosné konstrukce jsou na vstupní úrovni původní/ klenuté, na úrovni 2.NP a 3.NP, mimo několika málo historických klenutých salonků, již z novodobých keramických desek Hurdis. Krov, částečně novodobý, je opatřen vestavbou obytného podkroví s vikýři ve směru méně důležitých fasád. Střešní krytinu tvoří tmavé šablony na bázi cementovlákna, doplněné o klempířské detaily z měděného plechu, který se ve formě krytiny uplatňuje i na tvarově komplikovaných báních čtveřice nárožních a jedné hlavní věži. Vnitřní dělící konstrukce byly provedeny z keramických tvárnic P+D, ve vyšších patrech z SDK. Venkovní výplně otvorů byly nahrazeny kompletně novými s historizujícím členěním, vnitřní nahrazeny novými, provozně a vzhledově akceptovatelné repasovány. Součástí zadání byl i stratigrafický průzkum omítek se snahou o maximální zachování původního řešení v místech, kde se předpokládalo historické souvrství. Vnitřní povrchové úpravy respektují historický ráz budovy a zároveň nový designový styl hotelu.