Kompletní rekonstrukcí se chátrající letní kino s přibližně 800 místy k sezení změnilo na funkční areál s realističtější kapacitou přibližně 350 míst. Zmenšení areálu umožnilo vytvoření odpovídajících ploch mezi bytovou výstavbou a vlastním areálem, realizaci akustických opatření a v neposlední řadě vytvoření nové spojnice bytové zástavby okolo ulice SNP a nedalekého městského centra skrze Štěpánčin park.
Principy samotných objektů se odvíjejí od sezónního využití a filmových inspirací a asociací.
Systémem kotoučů vedoucích film v promítačce návrh volně přepisuje do formy jednoduchých objektů, mezi nimiž kotouče usměrňují namísto filmového pásu lana zastřešení. Plachta zastřešení, subtilní ocelové konstrukce a vlnitý plech vytvářejí dojem lehkých, zdánlivě dočasných, „letních“ objektů.

Objekty původního kina byly vzhledem k obtížné dispoziční využitelnosti a celkovému technickému stavu odstraněny, stejně tak původní projekční stěna velikosti 25x11m zastiňující Štěpánčin park. Tři nové objekty obsahují potřebné zázemí - pokladnu a bufet, sociální zázemí a projekční kabinu, promítací stěnu velikosti 7x15m se zázemím umělců a skladové prostory. Všechny části kina jsou přístupné bezbariérově.
Zachována zůstala lomenice oplocení ze samostatných stěn orientovaná do ulice SNP. Motiv lomenice přebírají nově vystavěné gabionové stěny oddělující na severu areál od bytové výstavby. Zachováno zůstalo také výškové členění areálu přirozeně navazující na svažující se terén.
Vlnitý plech je současně dalším odkazem k filmové iluzi vytvářené rytmem jednotlivých políček a střídáním světla a stínu. Použití černé oceli současně propojuje letní kino s dříve zrekonstruovaným Městským divadlem Prachatic.
Dalším v podstatné míře použitým materiálem je kámen. Žulová dlažba, odseky a gabionové stěny navazují na zpevněné plochy historického centra Prachatice. Na styku s dalšími veřejnými prostory je použita kamenná dlažba, uvnitř areálu pak přírodnější, „měkčí“ odseky.

Textilní zastřešení podia a části hlediště zvyšuje komfort účinkujících i diváků ať už ve slunečném odpoledni nebo deštivém večeru a pozitivně přispívá k akustickým parametrům areálu. Volné nebe na hlavami diváků zůstalo zachováno nad většinou hlediště. Cílem zvoleného systému zastřešení byla maximální lehkost konstrukce s idejí pouhé „plachty“ napnuté mezi objekty kina. Vzhledem k vysoké míře volnosti konstrukce lan a membrány zavěšené v prostoru byly v průběhu projektu a realizace v nezbytně nutné míře doplněny další nosné prvky. Ocelové konstrukce pro zavěšení lan jsou pojaty nejen jako funkční a technický, ale také výrazový prvek.