Sokolovna ve Veverských Knínicích z 30. let 20. století je nejen architektonickou památkou, ale také významným společenským centrem v centru obce. K původní historické budově byla v minulosti přistavěna část sociálního zázemí a skladů. Tato přístavba nebyla vyhovující z hlediska stavebního ani provozního.
Všechny stavební úpravy berou v potaz provozní nedostatky současné budovy a jasnou symetrickou kompozici původní sokolovny. Dvorní přístavba je kompletně odstraněna a nahrazena novou. Celé přízemí je nově v jedné úrovni, bezbariérově přístupné od návsi. Zásahy do provozu budovy vedou k jeho zjednodušení a umožňují využití sokolovny více skupinám paralelně. Nedochází ke kolizi provozů. Otevření přísálí do dvora umožňuje v budoucnosti dvůr při větších společenských událostech zapojit do života sokolovny. Součástí dvorní přístavby jsou nově přísálí, sklad, bar, šatny a WC.
Nové foyer je výrazným prvkem otevírající dům do prostoru návsi. Cihelné klenby vytvářejí krytý venkovní prostor. Loubí chrání před nepřízní počasí a prochází jím veřejný chodník. Odkazuje se k historickému typusu žudrů. Učebna v patře se otevírá na terasu, která je téměř v úrovni podlahy kostela a vzniká tak rozšířený veřejný prostor s novým horizontem pohledu na centrum obce, která se rozkládá v údolí mírně svažitého terénu.
Sokolovna ve Veverských Knínicích se rekonstrukci stává moderním a funkčním společenským centrem, které je otevřeno všem obyvatelům obce.

Stávající budova sokolovny je vyzděná z pálených cihel s dřevěným trámovým stropem, dřevěným krovem a pálenou střešní taškou. Veškeré přistavované části jsou založeny na betonových monolitických základech, vyzděné z cihelných bloků. Nové stropy jsou kombinované žb monolitické a nad přísálím z důvodu vysokého rozpětí je umístěn strop z prefabrikovaných žb panelů. Na dvorní přístavbě je souvrství zelené střechy, nad foyer je ocelovo-dřevěný kosntrukce krovu s pálenou taškou. Okna jsou dřevěná.