Úprava podkrovního bytu z roku 1997 měla změnit zastaralé řešení složitého prostoru, pročistit a prosvětlit interiér. Štítovou stěnu nárožního domu s eklektickým průčelím ze sklonku 19. století změna v podkroví obohatila o výrazné okno, prvek soudobého výrazu zasazený do historických souvislostí, a interiéru vtiskla všudypřítomný výhled na Petřínský vrch a panorama Hradčan. Začlenění okna do prostoru střechy je nekonfliktní, zceluje architektonicky neuspořádaný prostor štítové zdi a oživuje střešní krajinu Nového Města pražského. Tvarovým východiskem je jednoduchý a srozumitelný výraz, založený na užití principů a materiálů charakteristických pro danou lokalitu.

Ve spodní úrovni interiéru se dříve procházelo obývacím pokojem do hlavní ložnice, přičemž koupelna byla nevhodně přístupná z kuchyňského koutu v pokoji a v ložnici byl nedostatek úložných míst. Kuchyňský kout byl malý, skrumáž nábytku zde působila stísněně a stejný dojem vyvolával také vstupní prostor: malá předsíň, malé a nevhodně uspořádaná denní koupelna s toaletou a sprchou, za kterou bylo zakryté původní velké okno.

Úpravu interiéru charakterizuje otevření a prosvětlení prostoru, a dále navýšení a zjednodušení úložné kapacity bytu do formy jediného prvku ze světlé jasanové překližky, komprimovaného do středu dispozice. Stěny tohoto prvku se natáčí do všech stran a místností a jsou provázané se systémem skleněných posuvných dveří. Krom úložných míst stěna skrývá technický prostor s kotlem, jsou do ní vestavěné kuchyňské spotřebiče a v koupelně pokračuje obkladovými panely stěn a vany z voděodolné překližky.

Horní úroveň s galerií nabízela přístup k horní ložnici pro hosty po mlynářských schodech, avšak prostor nebyl využíván a zbylo z něj jen skladiště k odkládání nepoužívaného vybavení. Změna galerie a schodiště místo zatraktivnila, zpřístupnila a lépe provázala s hlavním obytným prostorem. Horní nábytková stěna zakrývá úložný a technický prostor s mezistropní klimatizační jednotkou a s výlezem na střechu, přičemž perforace mořených překližkových desek propouští do interiéru světlo z prosklení a čistě bílé povrchy se světle šedou polyuretanovou podlahou zesilují efekt prosvětlení.

Vestavěné podkroví z roku 1997 s podlahou z ocelobetonové konstrukce a železobetonovou deskou galerie je vsazené do staršího dřevěného krovu se střední a vrcholovou vaznicí. Deska galerie byla při úpravách interiéru prodloužena směrem k nové části štítu s oknem a jeho rozšíření bylo vystavěno jako dřevěná rámová konstrukce. Výška rozšíření byla zvolena na základě vyvážení proporčních vztahů budovy. Vytápění a ohřev vody zajišťuje plynový kotel se zásobníkem, chlazení prostoru zajišťují vnitřní klimatizační jednotky, integrované do nábytkových stěn.