Jak postupovat při výstavbě rodinného domu v jihočeské vesnici obvyklým způsobem?
Sehnat co nejmenší pozemek, ideálně v předpolí velkého statku; Vyšvihnout na něm malý domek čtvercového půdorysu s valbovou střechou a dozdobit jej vínovou betonovou krytinou a modrou nebo zelenkavou fasádou; Obehnat parcelu typovým plotem z obchodního řetězce; Vysadit podél pozemku thúje, oželet tím sice výhled na krajinu, ale konečně nebýt viděn; Zjistit, že dům nepokryje všechny potřeby; Postavit garáž, časem ji přestavět na dvojgaráž; Přistavět zahradní domeček na grilování a sekačky, přístřešek na dřevo; Všechno propojit zámkovou dlažbou

Při návrhu jihočeského stavení v Miletínu jsme už od začátku věděli, že se chceme vymezit výše uvedenému, že chceme vytvořit statečný a jednoznačný objem, který pojme všechny náplně, které od něho rodina vyžaduje. Dům, který nebude potřebovat skrývat se před okolím, aby si vytvořil vlastní intimitu, protože už samo souhmotí determinuje dvůr a zarámuje okolní pole a lesy. Průčelí domu doplní charakter zástavby, nevznikne jen tvrdá hranice „moje za plotem“ a to okolo.

Trojboká usedlost v jednom křídle skýtá technické zázemí, garáž, pracovnu a venkovní kuchyni s krytým sezením. Druhé křídlo, souběžné s přístupovou cestou, zabírá vstup a hlavní obytný prostor převýšený do krovu. Třetí křídlo slouží jako intimní ložnicová část. Ze všech částí domu lze vstoupit do dvora, hlavní obytný prostor je s dvorem propojen kompletně prosklenou stěnou krytou zápražím.

Rodinný dům v Dolním Miletíně je naším manifestem bydlení na vesnici v jižních Čechách. Jeho lapidární hmota se sedlovou střechou vychází z archetypálního tvaru tradičního jihočeského stavení.
Z tradičních staveb v místě obvyklých vychází i materialita: bílé omítané stěny a režné keramické tašky, vtiskující dané krajině jedinečný charakter.