187.

P52 – bytový dům na Poděbradské

Kategorie projektu ‐ Novostavba

Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo
Jména autorů m4 architekti s.r.o. / Milan Jirovec, Matyáš Sedlák, Tereza Šváchová
Ateliér
Místo realizace Poděbradská 52, 190 00 Praha 9
Investor EDIFICE Poděbradská a.s.
Dodavatel EDIFICE construction & consulting a.s.
Datum dokončení / kolaudace projektu Prosinec 2021
Fotograf

Pražské brownfieldy a pozůstatky industriální minulosti se závratným tempem začínají transformovat na residenční projekty zahušťující město. Jedním z nich je i bytový dům P52. Průčelní fasáda z režného zdiva s velkými okny za sebou skrývá dům na úzké a hluboké parcele v půdorysu písmene „I“.

Existenci pražské ulice Poděbradská lze vystopovat až do středověku, kdy po ní do Prahy přijížděli čeští králové, kteří se v Hloubětíně a Vysočanech častokrát občerstvili či dokonce přespali. Královská cesta se postupným vývojem společnosti proměnila v industriální čtvrť s typickou úzkou a hlubokou parcelací, na které vyrostly dílny, sklady a další výrobní provozy. Dnes celá oblast rychlým tempem ustupuje větším či menším residenčním projektům.

Bytový dům P52 měl původně sloužit více funkcím: bydlení, ubytování a administrativě. Jasnému rozdělení tří funkcí do tří navzájem propojených hmot jednoho celku ostatně nahrával i tvar pozemku: parcela s úzkým průčelím sahajícím hluboko do zástavby byla pozůstatkem urbanismu vysočanských industriálních hal. V průběhu stavby ale svět zasáhla pandemie viru COVID-19 a projekt bylo nutné pohotově přizpůsobit pouze individuálnímu bydlení. Půdorys domu ve tvaru písmene „I“ a jeho umístění na pozemku o rozměrech 27 x 88 metrů vytváří vhodný urbanistický systém, na který dokáže navázat transformace stejných přilehlých pozemků za účelem vytvoření souvislé uliční fronty a komunitních dvorků a vnitrobloků.

Dvě kompaktní hmoty rovnoběžné s Poděbradskou spojuje na obou koncích pozemku třetí úzká dlouhá hmota proložená diagonálně pozemkem, čímž přirozeně definuje dva dvorky: prostory v exteriéru mezi původními zdmi. Hmota při ploše dnešních Bleších trhů je ustoupená od hrany pozemku a tím reaguje na budoucí městskou ulici definovanou novým Metropolitním plánem.

Stejně jako má každá z hmot domu rozdílnou fasádu, každý z dvorků má jiný charakter: jeden slouží komunikaci, druhý odpočinku a trávení volného času. Dlážděný komunikační dvůr umožňuje vstup do všech částí objektu a vjezd do podzemních garáží. Se zatravněným dvorkem s předzahrádkami a řadou dalších rostlin ho spojuje průchod v přízemí domu, kterému dominuje průhled na hraniční zeď s uměleckým dílem akademického sochaře a malíře Laca Sorokáče, inspirovaného v průběhu výstavby náhodně a prozaicky opadanou omítkou.

Oba koncové objekty mají pět pater, spojovací hmota má patra čtyři a pobytovou střechu, která je přístupná všem obyvatelům domu. Střecha je navržena jako místo nabízející prostor pro vznik komunity, která je ve městě žádanou komoditou. Plochy s umělým zatravněným povrchem vyzývají ke hře nebo odpočinku, velké květináče slouží k pěstování bylin potřebných ke grilování. Více druhová zeleň vyrůstající z gabionových truhlíků do budoucna pokryje velkou část konstrukce nad střechou a bude poskytovat potřebný stín.

Část domu při Poděbradské je obložena pásy z červených režných cihel a velká okna mají výrazné kovové antracitové ostění. V parteru se nachází komerční jednotka, v patrech převážně byty s dispozicí 1kk, respektive 2kk v posledním patře. Střední část má fasádu ze strukturované žlutozlaté omítky, v parteru byty 2kk s předzahrádkami a v patrech menší 1kk byty. Poslední část má nejkonzervativnější charakter – bílou omítku, komfortní průběžné balkony směrem na jih a dispozice bytů od 2kk po 3kk. Všechny tři části domu spojuje výrazné grafické řešení chodeb v interiéru a navigační systém.

Šetrnost budovy

Environmentální certifikace

Typ a dosažená úroveň certifikátu -

Hospodaření s vodou

Využívá se dešťová voda pro zalévání?
Využívá se dešťová voda pro další účely, např. splachování toalet?
Je na budově zelená střecha nebo fasáda?
Využívá se nějak přečištěná šedá voda (např. Z umyvadel a sprch)?

Kvalita vnitřního prostředí

Je dostatek čerstvého vzduchu řízen automatizovaně?
Jsou komfortní teploty v letním a zimním období řízeny automatizovaně?
Je zajištěno přirozené osvětlení ve všech pobytových prostorech?
Je umělé osvětlení řízeno automatizovaně?
Je zajištěna akustická pohoda (zejména doba dozvuku)?
Zahrnuje dispoziční řešení prvky zónování a ergonomie?

Principy cirkulární ekonomiky

Využívá se v projektu recyklovaných materiálů?
Využívá se v projektu recyklovatelných materiálů?
Prosazují se v projektu materiály s doloženou Environmentální deklarací o produktu (EPD)?
Využívají se jiné certifikace udržitelnosti materiálů a prvků?

Energetická náročnost

Třída energetické náročnosti budovy dle Průkazu energetické náročnosti budovy B
Uvažuje se s efektivním energetickým managementem (měření a pravidelná analýza dat o spotřebách)?
Využívají se obnovitelné zdroje energie (např. solární systém, fotovoltaika)?

Návaznost na okolí

Umožňuje projekt snadné využívání hromadné dopravy?
Podporuje projekt využívání alternativní dopravy (např. cyklo, pěšky apod.)?
Je v blízkém okolí budovy přístup k odpočinkovým přírodním zónám (např. parky)?