Stejně jako v románu Umberta Ecca Jméno růže je pro ochranu knih vybudována pevnost, hrad, uzavřená stavba, je ve stejném duchu pojata i základní myšlenka stavby. V Plzeňském regionu je nejslavnějším hradem z doby Karla IV. hrad Radyně, který měl původně také dvě věže. Stavba depozitáře má tvar moderního hradu, který se vynořuje ze staré stavby. Symbol obrody místa, kdy se vojenský objekt pro opravu tanků přerodil na stavbu pro uchovávání kulturního dědictví. V myšlenkovém konceptu novodobé „střílny“ přivádí světlo do kanceláří a bedlivě „střeží“ okolí.

Knihovní depozitář je jednoduchá hmota, objemově vycházející z prostorových požadavků zadavatele. Vnější vzhled respektuje vnitřní prostor. Vzhled objektu nejvíce určuje navržená zavěšená fasáda hnědé barvy, definující objem nové hmoty, která vystupuje z původní stavby. Ta je ve světle šedé omítce zvýrazňující kontrast starého a nového. Únikové schodiště je pojato jako technický prvek, jak svým provedením, tak svojí světle šedou barevností zinkované oceli, která postupem času získá matnou patinu. Nové okenní otvory a vstup na severozápadní straně jsou orámovány tmavo šedým ocelovým plechem. Strohé průmyslové pojetí je propsáno i do interiéru, kde jsou přiznány jak materiály, tak veškeré rozvodné sítě, včetně inertního hasícího systému.