Objekt Auly byl postaven v roce 1965 na základě architektonické soutěže na areál VŠZ, kterou vyhrál v roce 1958 architekt Jan Čejka, který se autorsky podílel i na současné rekonstrukci objektu. Původní, již nevyhovující budova Auly, prošla celkovou rekonstrukcí a byla doplněna o novou přístavbu navazující na západní průčelí. Přístavba řeší rozšíření ploch návštěvnického a provozního zázemí budovy a svojí orientací rezonuje s budovou Rektorátu, se kterým společně s náměstím vytváří významový akcent celého areálu ČZU. Tento je pak ještě zesílen volbou zlaté barvy střešní krytiny původní Auly, navozující dojem koruny a prolínající se i do interiéru v podobě zlatých baldachýnů v podhledu hlavního sálu. Náměstí mezi Aulou a Rektorátem bylo v rámci rekonstrukce nově tvarově a výškově upraveno a předlážděno a bylo doplněno o nová květníková tělesa se vzrostlými stromy a o skrytý objekt mlhoviště, zajišťující v letních měsících osvěžení návštěvníkům areálu.

Původní výrazové zpracování fasád s propsaným tvarem nosného rámového skeletu se stěnovými vyzdívkami s kabřincovým obkladem byl soudobým způsobem vyjádřeno v provedení zateplení budovy, kde byla původní rámová struktura přepsána do hladce omítaných lysén a vyzdívky byly transformovány do obkladu perleťovou mozaikou.
Fasádní plášť přístavby je v úrovni přízemí zcela transparentní pro propojení exteriéru s foyer Auly, v úrovni patra pak naopak bez přiznaných okenních otvorů, které jsou překryty předsazeným skleněným obkladem s nepravidelným vertikálním formátováním, střecha přístavby je plochá s vegetačními úpravami.
Dešťové vody ze střech objektu jsou retenovány v nově vybudované podzemní galerii a zpětně se využívají jako šedá voda pro splachování a závlahu.