ÚDAJE O STAVBĚ
Budova (areál) ÚH AČR se nachází v severovýchodním sektoru křižovatky ulic Parléřova x Myslbekova a patří do památkově chráněného území městské památkové rezervace Hradčany. Dle územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy je součástí monofunkční plochy veřejného vybavení. Objekt splňuje územní plán, jelikož slouží pro účely Ústřední hudby Armády České republiky. V objektu jsou umístěny zkušebny, šatny, sociální zázemí a kanceláře.
Projekčně a stavebně se jednalo o rozsáhlou rekonstrukci (modernizaci celého objektu), u které bylo z architektonického hlediska náročné implementovat nové požadavky na moderní provoz do staré budovy.
DOBA VÝSTAVBY: 07/2020 – 12/2021

Architektura „staronové“ budovy
S ohledem na to, že se celý areál nachází v památkově chráněném území městské památkové rezervace Hradčany, respektuje architektonické řešení exteriéru objektu jeho původní historickou novorenesanční podobu, včetně barevnosti, vycházející z provedených průzkumů. Soudobě je řešeno pouze nové prosklené zádveří hlavního vstupu a markýzy s předloženými kamennými schody u vedlejších vstupů ve dvorní části. Obdobný citlivý přístup byl zvolen i u repase areálového oplocení.
V interiéru stavby úspěšně proběhla revitalizace komunikačních prostor, tj. hlavního schodiště a patrových hal obohacených o nový technický prvek - výtahu. Novou soudobou podobu získalo sociální zázemí a ostatní provozní místnosti objektu. Velkou výzvou byly prostory hudebních zkušeben s vysokým akustickým standardem. Především z hlavní zkušebny vznikl kvalitní zkušební a koncertní sál pro Ústřední hudbu naší armády.

Závěrem
Budova dopadla dle představ všech zúčastněných a už dokonce proběhl i úvodní koncert ústřední hudby a fakt, že hudebníci odehráli krásný koncert, je pro nás ten nejlepší důkaz, že nové úpravy budovy fungují tak, jak mají. Děkujeme všem za spolupráci na tomto projektu. SUDOP Praha + ATELIER 4.

Konstrukční a stavební řešení
Z technického hlediska bylo zapotřebí sanovat především stropní konstrukce a projevy vzlínající zemní vlhkosti. Neméně důležitým úkolem bylo i řešení akustiky. To vše bylo třeba řešit s ohledem na historickou hodnotu objektu a požadavky zástupců orgánů památkové péče.
Pro sanaci zemní vlhkosti byla zvolena kombinace injektážní clony a odvětrání podkladních vrstev podlah na terénu. Clona byla provedena v úrovni podlah na terénu. Pod podlahami byla provedena vzduchová dutina instalací tvarovek IGLÚ. Vzduch je do dutiny přiváděn otvory nad terénem a pro odvod byly použity průduchy nevyužívaných komínů. Celý sanační systém byl doplněn kapilárně aktivní omítkou.
Zásadním problémem byla otázka sanace stropních konstrukcí. Stávající konstrukce byly klasické, tj. dřevěné trámové s podlahou na dřevěných polštářích ve štěrkovém násypu. Část podlah byla již v minulosti rekonstruována a to především v oblasti velké zkušebny, kde bylo snahou zvýšení únosnosti podlahy. Za tímto účelem byly odstraněny vrstvy podlah a nahrazeny novým dřevěným roštem. Stále ale stropní konstrukce vykazovala deformace v podobě průhybů. Novým úkolem byla tedy rekonstrukce podlah a stropní konstrukce s ohledem na zajištění dostatečné únosnosti pro daný účel.
Po statickém posouzení konstrukce byl ověřen požadavek na zvýšení únosnosti. V první fázi bylo navrženo posílení konstrukce dřevěnými příložkami a s ohledem na dřevěnou konstrukci provedení skládaných podlah suchou technologií. Po rozkrytí konstrukce se ale ukázalo značně rozsáhlé poškození dřevěné konstrukce nejen v oblasti zhlaví, ale i v ploše. Nicméně i za těchto okolností byl požadavek památkářů na zachování stávající konstrukce. Nakonec bylo zvoleno kompromisní řešení, kdy stávající stropní trámy a podhledy byly z velké části zachovány a sanovány (odstraněny byly pouze zcela poškozené trámy) a mezi ně byla vložena nová ocelová konstrukce. Ale i zde se objevil zádrhel v podobě požadavku památkářů na vyloučení mokrých procesů s ohledem na přítomnost dřevěných prvků. Tento požadavek zcela vyloučil použití železobetonové desky. Byla tedy s ohledem na únosnost a neprůzvučnost navržena stropní deska tvořená záklopem z trapézových plechů a výplní z vrstvy písku a dvou propojených vrstev cementotřískových desek. Písek zajišťuje vyplnění vln trapézových plechů za účelem omezení rezonance plechů a zajištění neprůzvučnosti. Na takto provedenou stropní desku byly podlahy provedeny suchou technologií.