Jsme na okraji pražské čtvrti kousek nad Vltavou. Přestože ze zahrady není na řeku výhled, přítomnost vody a tvar říčního údolí cítíme z výhledů do okolní krajiny. A tak se voda vtiskla i do našeho návrhu. Ne však voda v kapalném skupenství, komodita pro zahradu tak samozřejmá, avšak čím dál vzácnější. Voda se v zahradě nachází spíš metaforicky – ať už je to ve formování terénní vlny, ve tvaru keřových lemů, tak i v samotném architektonickém návrhu – protože především dům, který se nechal obejmout naší zahradou, připomíná parník, který tu vysoko nad řekou nadobro zakotvil. Dům svojí architekturou, gradující hmotou, zaoblením rohů a použitím ušlechtilých materiálů evokuje třicátá léta. Navzdory troše nostalgie stojíme před současným rodinným domem. Dům jasného tvaru, bíle omítnutý, s veškerými technologiemi a vymoženostmi dnešní doby... obklopen moderní zahradou takovou, čistou a neformální.
Hlavní část zahrady se rozprostírá na severovýchod od domu. Rodina využije velký trávník, zde jako široká zelená hladina plyne od teras a atria přes jedinou táhlou modelaci terénu dolů k východní hranici pozemku.
Tisový lem se jako pěna na řece drží tu podél okraje zahrady, tu zapluje po vlně směrem do středu trávníku, kde se tisový oblak roztrhá na několik nahodilých chomáčů. A tak pěna z tisů spolu s terénním rozdílem dělí zahradní prostor na několik plánů. V menších zákoutích se najde místo pro lavičku, ovocný strom, dřezovec, i malé koupací jezírko, tzv. louži pro psa, který je velkým milovníkem vody.
Stálezelený lem se spolu s motivem vlnění propisuje i do severní části zahrady, kde se setkává s jednoduchým stáním pro auto a štípanou kostkou dlážděném hlavním vstupem do domu.
Stálezelená kostra drží po celý rok svoji neměnnou tvář, zbytek zahrady je naopak v průběhu sezóny až těkavý a hraje vesele všemi barvami.
Podél jihozápadní stany dlouhé domovní fasády se nám otvírá úplně jiný svět. Předzahrádka už není tak jednoduchá a čistá. Jakoby vlna, jež na opačné straně domu kulminuje, překlenula dům a teď se ocitáme v barevném světě pod hladinou.
Pár kroky po schůdcích z předzahrádky se ocitáme na střeše domu, na velké kamenné terase s bazénem. Zde vládne prázdninová atmosféra bazénu, palma v nádobě, i bambus prorůstající střechou z atria.

Stálezelený lem prostoru tvoří tisové keře. Jinak je zahrada ponechána jako jednoduchá travnatá plocha, která nechá vyniknout plavné terénní modelaci. Skupiny tisů doplňuje výsadba v patře stromů, stromy okrasné i užitkové-ovocné.
Zahrada na západní straně domu je barevnější než minimalistická hlavní část zahrady. Pnoucí zeleň, listí javorů, kaliny a pěnišníku, trsy prosa, rákosovky a metlice, barvy bergenie či rozchodníku a podrost plazilky v žulových spárách. Bohatá skladba dřevin - škumpy borovice, javor, muchovník a vilín, oblak rhododendronů – se skví na pozadí plotu popnutého plaménkem a nádherně barvícím přísavníkem. Spodní bylinné patro obsadila ozdobnice, pichlavé bochánky stříbro-zelené kostřavy, polštáře rákosovky, prosa, bargenie, hvězdnice, řebříčku a rozchodníků, doplněné barevným akcentem fialové čechravy a oranžovo-zlatého kuklíku.
S bazénovou terasou sousedí drobná plocha zelené střechy, kde dostatečné souvrství dovolilo růst hvozdíkům, řebříčku, perovskii či šalvěji. Dominují traviny, třtina, kostřava a kavyl, jež se spolu s třapatkou pojí i s výsadbou na nejvyšší úrovni střechy.
Pohledy do dálky ze střechy domu lemují střapce traviny dochan a třapatka nachová v nádobách po obvodu terasy.
Na jižní straně domu se kromě vjezdu pro auta našlo místo i pro trochu zeleniny v produkční zahrádce. Hned vedle předzahrádky pod korunami meruňky a broskvoně lze nerušeně pěstit, v úrovni nad dlážděným příjezdem do garáže.
Zahrada byla dokončena v létě 2019.