Jména autorů |
Jyrki Tasa / ARKKITEHDIT NRT; LOXIA Architectes Ingenierie s.r.o. |
Ateliér |
|
Místo realizace |
Laponská 1160/4, Praha 9 – Hloubětín |
Investor |
YIT Stavo s.r.o. |
Dodavatel |
GEMO a.s. |
Datum dokončení / kolaudace projektu |
Únor 2022 |
Fotograf |
|
Nová mateřská škola, která pojme cca 100 dětí, se nachází v samém středu rezidenční čtvrti Suomi Hloubětín. Dům sám o sobě představuje sochu a navazuje na vybudované náměstí. Školka by se měla stát centrem aktivit a veřejného dění v lokalitě a jejím poznávacím znamením. Hlavním účelem je obohacení občanské vybavenosti rozsáhlého projektu Suomi Hloubětín. Jedná se také o vůbec první školku postavenou YIT Stavo. Její výstavba proběhla v letech 2020-2021.
Originální architektonické zpracování a využití nápaditých materiálů podtrhuje severský styl stavby. O její elegantní návrh se postaral renomovaný finský architekt a profesor Jyrki Tasa, držitel mnoha architektonických ocenění. Jeho záměrem bylo neobvyklými tvary, atypickou strukturou a překvapivými detaily v dětských myšlenkách rozehrávat pohádkový příběh, který bude každý den jiný. Mateřská škola v Suomi Hloubětín se dále vyznačuje použitím kvalitních přírodních materiálů.
Organická geometrie budovy svým tvarem nápadně připomíná houbu. Fasáda je tvořena z dřevěných šindelů z červeného cedru v kombinaci s hliníkovým opláštěním. Dominantním prvkem interiéru se stalo zábradlí centrálního schodiště pojaté jako klaviatura. Dostatek přirozeného světla zabezpečuje nejen velká míra prosklení objektu, ale také kulaté střešní okno a světlovody. Místnosti jsou zároveň vybaveny akustickými podhledy. Tepelný a pocitový komfort, stejně jako snadnou údržbu, zajistí podlahy z marmolea. Směrem na sever je umístěna část pro děti do věku 3 let s vlastním vstupem, na jih pak směřují herny. Ve druhém podlaží se pak nachází prostorná terasa.
Děti mají k dispozici rovněž velkou zahradu a školka navíc těsně sousedí s veřejným parkem s dětským hřištěm, ze kterého je to jen kousek na stezku podél říčky Rokytky. Její část YIT v rámci výstavby bytového komplexu Suomi Hloubětín v úzké spolupráci s Odborem životního prostředí Magistrátu hl. m. Prahy revitalizovala. V souladu s low-impact development konceptem YIT Stavo byl zároveň v areálu vybudován systém zadržování dešťových vod v krajině s minimálním dopadem na životní prostředí. Ten obsahuje nádrže, rygoly, poldry a další prvky udržující vlhkost a zpomalující odtok srážkových vod z území. Jeho cílem je s dešťovou vodou maximálně pracovat, zadržet ji v lokalitě a využít i na zalévání zeleně v areálu.
Mateřská škola v areálu Suomi Hloubětín má železobetonovou monolitickou nosnou konstrukci budovy (lokálně s ocelovými sloupy). Spodní stavba je řešena jako tzv. bílá vana, pod základovou deskou 1. NP se nachází protiradonová izolace. Objekt je založen na desce podepřené vrtanými pilotami. V 1. PP je systém stěnový, v nadzemních podlažích pak kombinovaný stěny a sloupy. Střecha je plochá jednoplášťová s klasickým pořadím vrstev. Hlavní část střešní desky má sklon cca 5 %. Střechu lemuje atika, jež se cca ve ¾ obvodu rozšiřuje o „kšilt/římsu“. Hydroizolace je z PVC přitížená kačírkem.
Vnitřní schodiště jsou monolitická, uložená na ozuby přes akustické podložky. Zábradlí hlavního schodiště z ocelové plechu a obkladu z cembritu vizuálně ztvárňuje klávesnici. Výrazný prvek tvoří vnější ocelové točité únikové schodiště. Vnitřní příčky jsou zděné z keramických cihel tloušťky 115 mm. Instalační předstěny jsou provedeny ze sádrokartonové konstrukce s dvojitým záklopem. Koupelny a WC mají plné vodorovné sádrokartonové podhledy. V hernách, ložnicích a jídelně jsou akusticky pohltivé sádrokartonové podhledy (v přízemí vodorovně, ve 2. NP ve sklonu). Podlahy jsou těžké plovoucí o tloušťce 130 mm ve 2. NP a 250 mm v 1. NP, s tepelnou a kročejovou izolací pod vrstvou betonové mazaniny. Jako krytina v pobytových místnostech dětí bylo použito marmoleum, barevně vázané na obklady příslušného sociálního zázemí a barevné okenní vložky pásových oken. V sociálním zázemí, gastroprovozu a hlavní hale byla položena dlažba, v kancelářích pak plovoucí dřevěná podlaha.
Dřevěná fasáda je dvouplášťová provětrávaná s povrchem z šindelů z červeného cedru. Organický tvar fasády se zakřivuje nejen půdorysně, ale i po výšce. Šikmost fasády je proměnná, kdy je od svislice na jihu odkloněna a na severu přikloněna o 8°. Na východě a západě dochází k přechodům. Nad okny 2. NP dochází cca ve ¾ obvodu fasády k vykonzolování do vodorovné římsy – vzniká tzv. kšilt. Podkladní betonová konstrukce je zakřivena půdorysně. Požadovaných sklonů fasády je dosaženo nosnými žebry pláště.
Hlavní vstupní dveře i okna objektu jsou v systému hliníkového lehkého obvodového pláště. Pásová okna mají izolační trojskla. Konstrukci tvoří standardní sloupky a příčky. Prosklená fasáda tříd s orientací na východ, jih a západ je doplněna vnějšími žaluziemi, které ve sklonu kopírují náklon hlavní plochy fasády. Nad vstupní halou jsou dva kruhové světlíky. K prosvětlení některých místností 2. NP přispívají světlovody.
Šetrnost budovy
Environmentální certifikace
Typ a dosažená úroveň certifikátu |
-
|
Hospodaření s vodou
Využívá se dešťová voda pro zalévání? |
|
Využívá se dešťová voda pro další účely, např. splachování toalet? |
|
Je na budově zelená střecha nebo fasáda? |
|
Využívá se nějak přečištěná šedá voda (např. Z umyvadel a sprch)? |
|
Kvalita vnitřního prostředí
Je dostatek čerstvého vzduchu řízen automatizovaně? |
|
Jsou komfortní teploty v letním a zimním období řízeny automatizovaně? |
|
Je zajištěno přirozené osvětlení ve všech pobytových prostorech? |
|
Je umělé osvětlení řízeno automatizovaně? |
|
Je zajištěna akustická pohoda (zejména doba dozvuku)? |
|
Zahrnuje dispoziční řešení prvky zónování a ergonomie? |
|
Principy cirkulární ekonomiky
Využívá se v projektu recyklovaných materiálů? |
|
Využívá se v projektu recyklovatelných materiálů? |
|
Prosazují se v projektu materiály s doloženou Environmentální deklarací o produktu (EPD)? |
|
Využívají se jiné certifikace udržitelnosti materiálů a prvků? |
|
Energetická náročnost
Třída energetické náročnosti budovy dle Průkazu energetické náročnosti budovy |
B
|
Uvažuje se s efektivním energetickým managementem (měření a pravidelná analýza dat o spotřebách)? |
|
Využívají se obnovitelné zdroje energie (např. solární systém, fotovoltaika)? |
|
Návaznost na okolí
Umožňuje projekt snadné využívání hromadné dopravy? |
|
Podporuje projekt využívání alternativní dopravy (např. cyklo, pěšky apod.)? |
|
Je v blízkém okolí budovy přístup k odpočinkovým přírodním zónám (např. parky)? |
|