65.

Na Horu

Kategorie projektu ‐ Architektonický design, drobná architektura a výtvarné dílo v architektuře

Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo Project photo
Jména autorů Studio Federico Díaz (Federico Díaz, Dmitrij Nikitin, Daniel Marko, Petr Pufler, Jakub Petr, Filip Dubský)
Ateliér
Místo realizace Evropská 866, Praha 6
Investor Karel Komarek Family Foundation
Dodavatel Studio Federico Diaz s.r.o.
Datum dokončení / kolaudace projektu Listopad 2021
Fotograf

Sousoší čtyř děl „Na Horu“ od Studia Federico Díaz je nový monumentální objekt vytvořený z ultra vysokopevnostního betonu pomocí robotů. Dílo měří 7,5 metru, váží 57 000 kilogramů a bylo navrhnuto na míru pro veřejné prostory Centra Bořislavka.

Studio Federico Díaz pro jeho realizaci vyvinulo speciální technologii robotické fabrikace. Jako materiál Díaz a jeho tým zvolili vysokopevnostní beton UHPC (Ultra High Performance Concrete), který umožnil vytvořit subtilní a zároveň monumentální dílo. Díky této technologii je možné „Na Horu“ označit jako dosud nejkomplexnější betonovou stavbu vytvořenou pomocí 3D tisku nebo robotů na světě.

„Na Horu“ odkazuje, podobně jako architektura budov Bořislavky, na historickou obchodní stezku, která místem vedla. V minulosti jsme silnice a cesty stavěli v soutěskách či horských průsmycích tvořených ledovci nebo působením deště. Není náhodou, že slovo „stezka“ má stejný etymologický základ jako „stékat.“ Tvary „Na Horu“ tak odkazují na břidlici a horniny, které pod Bořislavkou miliony let sedimentovaly a které i dnes formují podobu města. Zároveň je ale na soše, po bližším prozkoumání, patrná pravidelná a zvrásněná struktura vytvořena strojem. Dílo tak evokuje pnutí mezi přírodou a lidstvím. Připomíná trvalost, která nás přesahuje stejně tak jako schopnost člověka adaptovat sebe a své okolí.

Socha byla vyrobena pomocí technologie So Concrete, kterou několik let vyvíjelo Studio Federico Díaz. Jedná se o nejkomplexnější betonovou strukturu vyrobenou pomocí 3D tisku nebo robotů na světě.

Kromě umělecké hodnoty se však dílo vyznačuje velmi pokročilou technologií návrhu a realizace.

V rámci realizace sousoší metodou aditivní robotické fabrikace materiálu UHPC bylo nutno čelit široké škále problémů, které až doposud nebyly nikdy řešeny. Z technologického a realizačního hlediska bylo nutné se zabývat:
a) Hardwarovým řešením tj. sestavením a vývojem komponent strojního systému zahrnující míchací centrum, dopravu směsi, samotné robotické rameno, vývoj extrudéru a podpůrných nástrojů pro tisk šikmých povrchů.
b) Optimalizací a rozčleněním tvaru sochy na dílčí elementy tak, aby je bylo možné jednotlivě vytisknout (extrudovat) a na stavbě sestavit do konečné podoby.
c) Statickým řešení sochy jako celku i jednotlivých dílčích prvků a detailů spojů případně i vyztužením některých částí sochy.
d) Optimalizací UHPC směsi tak, aby byla využitelná pro strojní technologii robotické fabrikace.
e) Softwarovým řešením tj. převedení tvaru sochy do digitální formy vhodné a použitelné pro programování robotického ramene a naprogramování ovládání robotického ramene.
f) Samotnou robotickou fabrikací jednotlivých dílů sochy.
g) Sestavěním sochy přímo v prostoru souboru objektu Bořislavka z jednotlivých vytištěných částí.

Socha je konstrukčně řešena pomocí tenkého nosného pláště, z něhož se zatížení přenáší do plných betonových nohou. Z pohledu technologie aditivní fabrikace představuje tvar komplexní úlohu. Obsahuje totiž celou paletu konstrukčních prvků: sloupy, stěny, ale i klenby a konzoly. Zatímco svislé konstrukce zvládají konvenční technologie 3D tisku poměrně dobře, u prvku stavěných pod úhlem selhávají. Technologie vyvinutá Studiem Federico Díaz umožňuje vytvářet konstrukce pod jakýmkoli úhlem, tedy i zaklenuté struktury a vykonzolované prvky.

Zajímavé je však i technické řešení tenkých nosných stěn pláště. Ty jsou z nepohledové strany lokálně vyztužovány vnitřními žebry, jejíchž hustota je upravována dle komplexity geometrie pláště v daném místě sochy. Socha je složena z modulů, jejíchž rozměry jsou dány možnostmi dopravy a dosahem robotického ramene ABB. Tyto moduly jsou na stavbě složené do celku a vzájemně staticky provázány.

Šetrnost budovy

Environmentální certifikace

Typ a dosažená úroveň certifikátu -

Hospodaření s vodou

Využívá se dešťová voda pro zalévání?
Využívá se dešťová voda pro další účely, např. splachování toalet?
Je na budově zelená střecha nebo fasáda?
Využívá se nějak přečištěná šedá voda (např. Z umyvadel a sprch)?

Kvalita vnitřního prostředí

Je dostatek čerstvého vzduchu řízen automatizovaně?
Jsou komfortní teploty v letním a zimním období řízeny automatizovaně?
Je zajištěno přirozené osvětlení ve všech pobytových prostorech?
Je umělé osvětlení řízeno automatizovaně?
Je zajištěna akustická pohoda (zejména doba dozvuku)?
Zahrnuje dispoziční řešení prvky zónování a ergonomie?

Principy cirkulární ekonomiky

Využívá se v projektu recyklovaných materiálů?
Využívá se v projektu recyklovatelných materiálů?
Prosazují se v projektu materiály s doloženou Environmentální deklarací o produktu (EPD)?
Využívají se jiné certifikace udržitelnosti materiálů a prvků?

Energetická náročnost

Třída energetické náročnosti budovy dle Průkazu energetické náročnosti budovy
Uvažuje se s efektivním energetickým managementem (měření a pravidelná analýza dat o spotřebách)?
Využívají se obnovitelné zdroje energie (např. solární systém, fotovoltaika)?

Návaznost na okolí

Umožňuje projekt snadné využívání hromadné dopravy?
Podporuje projekt využívání alternativní dopravy (např. cyklo, pěšky apod.)?
Je v blízkém okolí budovy přístup k odpočinkovým přírodním zónám (např. parky)?