Zámecká zahrada Oslavany
V prostoru původní zásobní zámecké zahrady a zahradnictví vznikl současný městský park se sportovišti, dětským hřištěm a koupacím biotopem. Dílo propojuje novou rekreační funkci s historickým objektem zámku, anglickým krajinářským parkem a okolní přírodou.
Pravidelné trasování cest lemovaných okrasnými ovocnými stromy odkazuje na původně barokní kompozici užitkové zahrady. Funkce je však zcela současná – dětská hřiště, sportoviště, venkovní muzejní expozice i veřejný koupací biotop. Pro kompozici je stěžejní měřítko zámku, jeho zrcadlení ve vodní hladině a vizuální propojení s přírodou vně areálu.
Koupací biotop o rozloze 1700 m2 doplněný o brouzdaliště a vodní hry vznikl na části po skládce suti. Kromě rekreační a estetické funkce je také domovem obojživelníků, hmyzu a hnízdí zde i vodní ptactvo. Molo umožňuje návštěvníkům detailně nahlédnout do biologické zóny a přibližuje tak proces přírodě blízkého čištění vody.
Fragmenty budovy prvorepublikového zahradnictví byly zachovány a dostaly novou funkci letního bistra, v torzu jednoho ze skleníků je pak symbolická „zahrada vzpomínek“ – střípky z historie města a ukázky divokých rostlin, které lze nalézt v okolní bohaté přírodě. Jako mulč pak slouží třetihorní místní písek (geologicky významná oblast), drcená hlušina z uhelných dolů (Rosicko-oslavanský uhelný revír) a elektrárenská struska (nejstarší tepelná elektrárna). Celé torzo pak popínají staré odrůdy vína, které odkazují na minulost města, ale i jeho současnost (a snad i budoucnost) jako oblasti rekreace a turistiky.
Vedle skleníku je umístěna venkovní geologická expozice opracovaného i neopracovaného kamene, informační tabule pak přibližují návštěvníkům historii zahrady a další zajímavosti.
Zahrada je protkána odkazy na historii místa i města. Dětské hřiště v okrajové partii připomíná historii „černého zlata“ – od doby pravěku v podobě hřiště pro nejmenší, po dobu těžby s „důlní věží“ a lanovkou na přepravu uhlí do elektrárny, herní fontána se sochou žáby odkazuje na dávno zaniklé jezírko a ztracenou sochu.
Navržené rostliny dokreslují podobu zahrady – ovocného sadu především alejemi okrasných hrušní a višní, a také symbolickými sady plnokvětých třešní a okrasných jabloní. Jsou doplněny bohatě kvetoucími záhony, okrasnými keři i divokými květinami.
Každá část má svou jasně vymezenou funkci tak, jako původní užitková zahrady. Zároveň spolu tvoří harmonický celek v respektu k historické budově zámku i k duši místa.

Rekreační areál má kapacitu cca 1500 návštěvníků a je spolu se zámkem a parkem využíván i pro konání kulturních akcí. Veřejný koupací biotop s denní kapacitou 500 návštěvníků je biobazénem IV typu a kombinuje mechanické a biologické filtry s dočišťováním pomocí rostlin. Železobetonová konstrukce hlavního jezera je členěna do hlubší plavecké části s foliovým dnem a mělčí části pro neplavce, kde je povrch tvořen kamenným kobercem. Čistící zónu tvoří mechanické filtry, biofiltr, sedimentační nádrž a dočišťovací jezero s rostlinami v drátěných koších. Koupací a čistící část odděluje molo z kompozitního materiálu na ocelové nosné konstrukci.
Parkoviště jsou řešena formou distanční dlažby či v podobě štěrkového trávníku tak, že se veškerá voda vsakuje přímo v parku. Většina komunikací je mlatových, polopropustný je i kamenný koberec v okolí biotopu. V maximální míře byly používány recyklované či lokální materiály (recyklované kamenné prvky, důlní hlušina je použita nejen jako podklad pro komunikace, ale také uložena formou gabionu v oplocení, betonová dlažba je z části vyrobena ze strusky místní elektrárny,…).
Zachované fragmenty původních konstrukcí byly záměrně doplněny jednoduchými současnými ryze funkčními prvky, typizované dětské hřiště doplňují umělecké artefakty z dílny místního sochaře. Design odráží i lehce průmyslový nádech místa i města.
Na původní oplocení bylo navázáno v části plotem z gabionů s výplní důlní hlušinou, z části pak opěrnou zdí z lícových cihel s otevřenou horní částí ze svařovaného pletiva tak, aby do zahrady mohla vizuálně vstupovat okolní krajina.
Konstrukce bývalého zahradního domku byly maximálně zachovány a restaurovány, v části bývalé hrnkovny vznikla toaleta pro zaměstnance. Místo jednoho ze skleníků byla vytvořena nové ocelová konstrukce jako stínění nad posezením v bistru, torzo druhého skleníku bylo očištěno od nebezpečných částí a zakonzervováno pomocí nátěru a drobných technických opatření.