Stavba svým tvarovým a materiálovým řešení zapadá do celkové koncepce veřejného prostoru hřbitova. Tvar kaple vychází z moderního geometrického členění areálu hřbitova, ze základní jednolité hmoty smuteční místnosti vystupuje pouze věž zvonice, která je v souladu s celou stavbou řešena jako hranol se čtvercovou základnou v severovýchodním rohu objektu. Vrchol věže je tvořen prostorovým oknem, které je obsazené Zvonem. Fasáda celé vnější části je navržena ze žulových haklíků (místní lom) ze stejného lomu, ze kterého je již veškeré stávající zdivo opěrných zdí a sloupky oplocení. Kamenné zdivo odkazuje k trvalosti a věčnosti spasení.
Vnitřní prostor je členěn na dvě hmoty, výstavní a shromažďovací prostor a rozlučkovou místnost, která graduje směrem ke katafalku. Vstupní shromažďovací prostor je otevřen a vítá návštěvníka velkými prosklenými vstupy. Prostor rozlučkové místnosti je naopak uzavřen s jedinou výjimkou, směrem ke hřbitovu, kde jsou osazena triedrová okna. Výhled na poslední spočinutí nebožtíka. V návrhu interiéru se pracovalo především s čistými liniemi, které nekonkurují surovosti vnitřních kamenných zdí.
S Kaplí sousedí i prostor vstupu na hřbitov, kde se prochází kolem Památníku zaniklých obcí na Březovsku, který je rovněž součástí návrhu Kaple. Památník je tvořen 4 pláty rezavé ocele, které jsou různě vysoké, v rozích je vynecháno místo a v různé výšce je vyříznut pruh tak, že při průhledu je patrný negativní kříž, který je umocněn ve večerních hodinách, kdy je prosvětlen ze středu Památníku ven. Pláty jsou doplněny vyřezanými padajícími březovými listy, které upozorňují na dočasnost života ve zdejším a zároveň odkazují k názvu obce Březová. Spoluautor návrhu a realizátor Památníku je umělecký kovář Jan Zoubek ze Sušice.

Jde o železobetonový monolit, obložený haklíkovým zdivem.