Zadáním investora bylo opravit starý bytový dům s maximálním navýšením využitelnosti stavby za rozumné prostředky. Z charakteru původního secesního domu přitom vlivem předchozích stavebních úprav mnoho nezbylo, objekt nebyl památkově chráněný a tak jsme při návrhu nebyli ničím moc vázáni.

Při respektování regulativů v ochranném pásmu MPR jsme mohli objem půdorysně rozšířit pouze do zahrady o jeden malý byt, pro malometrážní byty jsme dále využili podkroví a zvednutí střechy do vnitrobloku, čímž jsme vyčerpali všechny možnosti pro objemové rozšíření stavby.

Historické plastické prvky na fasádě do ulice dávno podlehly zubu času a již dříve byly odstraněny. Nebylo tedy na co navazovat, nebo co opravovat a proto jsme navrhli moderní fasádu, ovšem přijatelnou v kontextu historického charakteru fasád okolních staveb. Původní tvar oken jsme neupravovali, jen jsme novým členěním zvýraznili jejich vertikální charakter. Šambrány jako typický architektonický prvek jsme navrhli okolo oken a rozposunováním tvarů jsme vytvořili hravou kompozici fasády. Jemný materiálový detail vytváří omítka použitá na šambránách s povrchem podobným pískovci. Červenohnědou, kontrastní barvu na oknech jsme zvolili podle dochované historické barvy původních oken. Do vnitrobloku jsme zvolili již čistě ekonomické řešení – bílá omítka a promyšlená kompozice oken.
Právě hledání charakteru nových prvků a jejich ukotvení nebo provázání s historickými bylo dále hlavním motivem pro architektonickou práci v interieru, vždy ovšem s ekonomickým aspektem.